Lacinova společnost
(Operní, operetní a činoherní společnost Františka Laciny)
Charakteristika: divadelní společnost
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1895
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1917
Text
Lacinova společnost (Operní, operetní a činoherní společnost Františka Laciny), divadelní společnost, zahájení činnosti 1895, ukončení činnosti 1917.
František Lacina (26. 8. 1863, Žďár nad Sázavou – 13. 12. 1941, Praha) působil nejprve v nejrůznějších pomocných profesích u několika kočovných společností, v letech 1886–95 u Václava Svobody (1822–95), který se stal Lacinovým tchánem a jehož společnost roku 1895, kdy získal vlastní koncesi, převzal. Roku 1898 se Lacina stal ředitelem Národního divadla v Brně. Už roku 1896 rozšířil původní činoherní společnost o zpěváky a angažoval několik instrumentalistů s úmyslem uvádět také operety a opery. První operou, kterou uvedl, byla Smetanova Prodaná nevěsta roku 1896 v Lounech. Zpěvoherní repertoár se postupně rozrůstal zejména zásluhou kapelníka Emiliana Starého. Vzestup úrovně interpretace tohoto oboru nastal po roce 1900 angažováním kapelníka Cyrila Matěje Hrazdiry. Lacinův soubor uspořádal roku 1901 cyklus Smetanových oper, uváděl opery Dvořákovy, Fibichovy a Foersterovy a základní díla světového repertoáru. Hostoval v Českých Budějovicích, v Písku, Táboře, Prostějově, v Kroměříži, na Ostravsku, v Prešpurku (Bratislavě) a také v Budapešti, Sarajevu, Bukurešti, Kluži (kde poprvé provedl Prodanou nevěstu), ve Lvově, ohlas měla představení pro české dělníky ve Vídni (Prodaná nevěsta, Hubička, Psohlavci, 1909) a jinde. Roku 1903 se Lacina pro spory s vedením Divadelního družstva vedení brněnského divadla vzdal a zastupil jej Alois Staněk-Doubravský; v této cézuře Lacinova vedení uvedla jeho společnost v Národním divadle v Brně premiéru první verze Janáčkovy Její pastorkyně (21. 1. 1904). Následujícího roku se Lacina do Brna vrátil, spory s Družstvem však trvaly, proto i se společností z Brna odešel a včlenil ji do nově založeného Divadla sdružených měst východočeských, jehož se stal ředitelem (1905–09). Operní repertoár společnosti tehdy obsahoval kromě Smetanových děl (včetně Libuše) Dvořákovy opery Rusalka a Čert a Káča, Gejšu Sidneyho Jonese, Halévyho Židovku, Čajkovského Evžena Oněgina a Pikovou dámu, Offenbachovy Hoffmannovy povídky aj. Roku 1909 se Lacina se souborem do Brna vrátil. V jeho zpěvoherním repertoáru pak stále více převažovala opereta (Johann Strauss, Franz von Suppé, Franz Lehár, Emmerich Kálmán, Leo Fall aj.). Brněnské divadlo vedl do roku 1917, kdy vyvrcholily výtky roztříštěnosti sil souboru a kolísající úrovně výkonů. Řízení divadla pak předal svému zeti Václavu Jiřikovskému.
Literatura
I. Lexika
Eva Šormová a kol.: Česká divadelní encyklopedie. Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti I, A–M (Praha 2015), s. 552–555, heslo František Lacina (s podrobným soupisem literatury).
Encyklopedie divadelních souborů. Česká divadla (Praha 2000), s. 231–262 (Lacinova společnost), také na http://encyklopedie.idu.cz
II. Ostatní
Monografické práce
Karel Tauš: K padesátiletému jubileu českého divadla v Brně (Brno 1934).
Almanach Státního divadla v Brně II (Brno 1974).
Periodika
Městské divadlo (Jizeran, 30. 3. 1898, s. 3).
Brněnské Národní divadlo v Mor. Ostravě (Lidové noviny, 5. 5. 1899, s. 3).
Theatralia (Národní listy, 6. 9. 1899, s. 4).
Beseda (Lidové noviny, 11. 2. 1900, s. 1–2).
Značka jsch: Feuilleton (Lidové noviny, 24. 3. 1900, s. 1–2).
Národní divadlo v Brně (Moravská orlice, 26. 4. 1900, s. 1).
K cyklu Smetanových oper (Budivoj, 16. 4. 1901, s. 3).
Eine tschechische Oper im Ottakringer Arbeiterheim (Deutsches Volksblatt, 22. 9. 1909, Mittagsausgabe, s. 3).
Theater und Kunst (Arbeiter Zeitung, 26. 9. 1909, s. 9–10).
D. B. [David Josef Bach]: Die volkstümliche Oper (Arbeiter Zeitung, 29. 9. 1909, s. 1–2).
Česká představení soc. dem. dělnictva ve Vídni, Hlas lidu, 15. 12. 1909. s. 3.
Ředitel František Lacina jubilantem, Moravská orlice, 21. 2. 1912, Příloha s. 1.
Opera Národního divadla v Brně, Budivoj, 12. 4. 1912, s. 3.
Národní divadlo v Brně, Národní listy, 3. 7. 1915, s. 6.
Z brněnské činohry, Lidové noviny, 1. 4. 1917, s. 3–4 (na s. 4 kritika úrovně opery).
Pospíšil, Přemysl: Půlstoletí Národního divadla v Brně, Národní listy, 8. 12. 1934, Příloha s. 13.
jr [Richard Jeníček]: Pětasedmdesát let divadelního ředitele Františka Laciny, Národní listy, 26. 8. 1938, s. 5
Engelmüler, Karel: Pětasedmdesátka divadelního ředitele Františka Laciny, Národní politika, 26. 8. 1938, s. 7.
Lacina, František: Můj začátek u divadla, Divadlo 25, 1941/42, s. 45–46.
Moravská orlice, 16. 12. 1941, s. 3 (nekrolog).
Lidové noviny, 16. 12. 1941, s. 1 (nekrolog).
Vlasta Reittererová
Datum poslední změny: 2.7.2019