Pokorného společnost
(Společnost Františka Pokorného; Společnost Terezie Pokorné)
Charakteristika: divadelní společnost
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1866
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1905
Text
Pokorného společnost (Společnost Františka Pokorného), divadelní společnost, zahájení činnosti 1866, ukončení činnosti 1905.
Zakladatel společnosti František Pokorný (30. září 1834 Mirovice – 25. listopadu 1893 Smíchov [Praha]) prošel několika ochotnickými soubory včetně společností Josefa Aloise Prokopa a Filipa Zöllnera, 29. října 1854 vystoupil pohostinsky ve Stavovském divadle, kde pak účinkoval (zřejmě bez angažmá) v českých i německých představeních, angažmá je možné potvrdit až roku 1859. Po otevření Prozatímního divadla roku 1862 přešel do jeho souboru, Krátce se pak objevil v Plzni a ve společnosti Josefa Jana Stránského (Šemerera). Po jeho smrti roku 1866 získal vlastní koncesi, ale z finančních důvodů společnost roku 1869 rozpustil. V dalších letech působil jako herec a režisér ve společnostech Josefa Emila Kramueleho, Pavla Švandy ze Semčic a v dalších kočovných souborech. Roku 1877 obnovil svou koncesi a převzal společnost, kterou opustil její principál Václav Pázdral. Zhoršující se zdravotní stav Pokorného nutil zajišťovat chod společnosti prostřednictvím herců, které pověřil správou (Karel Krš, Alexander Šlégl, Alois Houdek). Po Pokorného smrti vedla podobným způsobem společnost jeho vdova Terezie Pokorná.
Pokorného společnost neměla nikdy stálé působiště, zůstala kočovným divadlem, odkázaným na krátkodobé pronájmy a smlouvy s městskými správami. Přesto patřila po dramaturgické stránce ve své době k nejprůbojnějším. Po tři sezony 1881–84 působil Pokorný v Plzni, podnikal zájezdy po Čechách a na Moravě. S malým úspěchem vystupoval v Brně, větší ohlas zaznamenal v Přerově, Uherském Hradišti, Kyjově aj. Centrem jeho programu byla činohra, byl jedním z prvních, kdo uváděl na českém jevišti realistické a naturalistické drama. Operní repertoár Pokorného společnosti zahrnoval díla Smetanova (Prodaná nevěsta, Hubička), Zmařenou svatbu Karla Šebora, Zakletého prince Vojtěcha Hřímalého, z cizí opery, respektive operety Weberova Čarostřelce, Belliniho Normu, Offenbachova Orfea v podsvětí a jiné. V Moravské Ostravě uvedl první česká operní představení vůbec, Blodkovu V studni a Verdiho Trubadúra (1882). Pokorný je také autorem cenných úvah o organizaci divadla a herectví.
Literatura
I. Lexika
Eva Šormová a kolektiv: Česká divadelní encyklopedie. Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti II, N–Ž (Praha 2015), s. 746–752, heslo Jan Pištěk (s podrobným soupisem rolí a literatury).
Encyklopedie divadelních souborů. Česká divadla (Praha 2000), s. 393–394 (Pokorného společnost), s. 390–392 (Pištěkovo lidové divadlo), také na http://encyklopedie.idu.cz.
II. Ostatní
Monografické práce
František Pokorný: Vzpomínky a upomínky (Praha 1895).
Vojta Štein-Táborský: Dějiny venkovských divadelních společností (Praha 1930).
Karel Tauš: K padesátiletému jubileu českého divadla v Brně (Brno 1934).
Jiří Štefanides: České divadlo v Moravské Ostravě 1908–1919, Olomouc 2000, s. 16–21.
Periodika
Z Přerova (Moravská orlice, 7. 6. 1884, s. 3).
Druhá sezóna v českém divadle v Brně (Moravská orlice, 24. 3. 1886, s. 1).
Jaroslav Kopecký: Z dob našeho probuzení. Vzpomínka na ideálního ředitele divadelního (Plzeňské listy, 8. 10. 1899, s. 2, a 10. 10. 1899, s. 2).
Vlasta Reittererová
Datum poslední změny: 2.7.2019