Český hudební slovník osob a institucí

Nováček, Otakar

Nováček, Otakar, muzikolog, publicista a prozaik, narozen 6. 1. 1901 Brno, zemřel 5. 1. 1986, tamtéž.

Pocházel z rodiny hostinského v Brně Husovicích. Maturoval v roce 1920 na brněnské reálce, o rok později složil doplňující zkoušku z latiny (1921). Navštěvoval hodiny fonetiky u Leoše Janáčka na brněnské pobočce mistrovské školy pražské konzervatoře, stal se jeho asistentem. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1921–23 a 1925–27) byli jeho učiteli Vladimír Helfert, Otakar Zich a Mihajlo Rostohar. V roce 1927 mu byl udělen titul PhDr. na základě disertační práce O zdrojích hudebně skladatelských. Krátce vyučoval na středních školách, v Brně v letech 1928–29 a v Jihlavě 1931–33. Zabýval se soukromým vyučováním, tlumočnictvím, novinářstvím, vydavatelstvím, soukromým muzikologickým a jazykovědným bádáním. Soustavněji se věnoval osobnosti a dílu Leoše Janáčka, o kterém přednášel také v rozhlase a psal články o jeho nápěvcích mluvy. Později se prakticky věnoval logopedii. Studoval brněnskou plotnu (tzn. spodinu) přímo v jejím prostředí a také z policejních a soudních záznamů. Od roku 1965 v důchodu.

Debutoval studií O hudbě v kinu v roce 1925 v brněnském studentském měsíčníku OSA. Publikoval v časopisech Opus musicum, Hudební rozhledy, Smetana, Cesta, Host, Salon a dalších. Byl vydavatelem edice On, která obsahovala překlady z francouzštiny a jeho práce. Redigoval měsíčník Hantýrka, literárně-vědeckou revue pro studium argotu, slangu a řeči lidové vůbec (1935/36), kterého vyšlo pět čísel.