Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Čeleda, Jaroslav

Tisk


Charakteristika: Hudební spisovatel a houslista

Datum narození/zahájení aktivity:11.6.1890
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.6.1974
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Čeleda, Jaroslav, hudební spisovatel a houslista, narozen 11. 6. 1890, Opava, zemřel 21. 6. 1974, Praha.

 

Bratr skladatele Miloše Čeledy. Studoval Vyšší průmyslovou školu v Praze a zároveň hru na housle u Štěpána Suchého (1907–11). V období 1910–55 vystupoval jako sólový houslista zprvu jen v Čechách, později též  v Rakousku (1915, 1924, 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, Maroku, Tunisu a Alžíru, kde šířil českou tvorbu a též působil pedagogicky, mj. na konzervatoři v Miláně. Ještě v 50. letech koncertoval v Opavě i v Praze. Byl blízkým přítelem Jana Kubelíka a Emmy Destinnové. Jako tajemník hudebního odboru Československého rozhlasu (1931–34) uváděl pravidelně českou hudbu 18. stol. a psal články o staré i nové české hudbě do časopisu Radiojournal (1932–33). Komponoval houslové skladby a je autorem učebnice Úvod do houslové hry. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých i zahraničních sbírkách. Marně usiloval o záchranu rodného domu Bendů ve Starých Benátkách nad Jizerou. Roku 1928 koupil a vybavil původním nábytkem Smetanovu myslivnu v Jabkenicích, kde jeho zásluhou vzniklo Smetanovo muzeum a uspořádal v té souvislosti výstavu v Mladé Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek v českých zámcích, zejména v zámku Lichnovských v Hradci u Opavy. O této své činnosti informoval v severomoravských (Věstník Matice opavské, Opavský věstník, Hudební a divadelní obzor atd.) i pražských periodikách (Dalibor, Bertramka, Centropress, Národní střed atd.). Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje, předané Hansem von Bendou, uložil do mnoha studií v hudebních časopisech a řady obsáhlých rukopisných prací, které vznikly většinou s finanční podporou Českého hudebního fondu a byly od svého vzniku uloženy v jeho notovém archívu, který je od roku 2008 součástí Fondu hudebnin Českého rozhlasu v Praze. Až do 90. let 20. století z nich nebylo nic zveřejněno, ale poté se Čeledovy práce staly východiskem a základem obsáhlého spisu o souvislostech Beethovenova života a tvorby s českými zeměmi, který připravili Oldřich Pulkert a Hans–Werner Küthen. Je zde kromě jiného průkazně určena identita Beethovenovy "nesmrtelné milenky". Oldřich Pulkert  vysoce ocenil význam Čeledovy badatelské práce ve svém cyklu rozhlasových pořadů o Beethovenově „nesmrtelné milence“ v roce 2008. Jaroslav Čeleda se zasloužil o doložení Mozartova hrobu, o nalezení památek rodiny Brixiů atd. Sám i komponoval, většinou drobnější skladby pro housle a klavír, připravil k vydání Smetanova dua Z domoviny a další houslové skladby českých i zahraničních skladatelů 18. stol., pořizoval klavírní výtahy houslových koncertů skladatelů 18. stol. i jiných skladeb.


Dílo

I. Dílo literární

 

Knižní

Niccolo Paganini (Praha, Mojmír Urbánek 1914);

Pavel Křížkovský (Opava, Matice opavská 1920);

František Benda (část monografie od Jaroslava Čeledy v úpravě Josefa Gabriela, Staré Benátky 1926);

Hudební kultura Boleslavska (Mladá Boleslav 1927);

Smetana a Boleslavsko (Hudebně vědeckých spisů "Smetanova musea v Jablkynicích " č. 1. Zvláštní otisk z časopisu Boleslavan, Mladá Boleslav roč.1928–29, Mladá Boleslav 1929, 42 s., se soupisem prací Jaroslava Čeledy);

Jan Kubelík I. (Praha, Československá jednota hudebních stavů 1930);

Josef Slavík (Praha, Hudební matice Umělecké besedy 1933);

Paganini a Praha (Praha, Topičova edice 1940);

U kolébky geniálního dítěte (ve sborníku Bohuslav Matěj Černohorský, ed. Zdeněk Culka, Nymburk, nymburský Hlahol 1942);

Smetanův druh sděluje (o Josefu Srbu – Debrnovovi, Praha, Eduard Menšl 1945);

Josef Mysliveček, tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského (Praha, Josef Svoboda, Praha 1946).

 

Edice nenotových pramenů

České muzikantské historky (Praha, Orbis 1939);

Vlastní životopis Františka Bendy (Uspořádal Jaroslav Čeleda, Praha, Topičova edice, 21939, 64 s.).

 

Nepublikované obsáhlejší spisy

ČHF a číslo v tomto odstavci je signatura ve Fondu hudebnin Českého rozhlasu v Praze.

Bohuslava Matěje Černohorského lekce Tartinimu (6 s., v pozůstalosti Zdeňka Culky v Národním archívu ČR, č. 443);

Shořely vskutku Černohorského skladby? (6 s., v pozůstalosti Zdeňka Culky v Národním archívu, č. 443);

Čeští klasikové skladby a hry houslové / Čeští klasikové houslí / Staří čeští mistři houslí a jejich umění tvůrčí i výkonné (1927, s tematickým katalogem skladeb 1650–1850);

Dějiny houslové pedagogiky (1932–33);

Mozart mezi Čechy / Mozart a čeští klasikové (Praha 1955, 649 s., uloženo v archivu Pražské konzervatoře);

Nesmrtelná milenka Beethovenova viděná z českých musikologických a jiných pramenů (1956, 12 s.+1 s. dodatků, uloženo v deskách s prací "Mozart mezi Čechy", viz výše);

Ludwig van Beethoven a Češi (Praha 1957);

Ema Destinnová. Chronologii pěvecké činnosti sestavil Jaroslav Čeleda (Praha 1958, 590 s., ČHF 309);

František Benda, praotec českých houslistů ([Praha] 1958–60, I. díl 345 s., II. díl 180 s., ČHF 12);

Beethoven v západočeských lázních (Praha 1962);

Smetana a Hostinský (Praha 1964–65, 405 s., ČHF 219);

Mozart, Beethoven a Lichnovští (Praha 1967, 646 s., ČHF 396);

Beethovenovy spory s Lobkovicem a Kinským (Praha 1968);

Nosticovo divadlo v Praze (Praha 1968–69, 375 s., ČHF 13);

České hudební rodokmeny (Praha 1970, 180 s., ČHF 14).

 

Články a studie v periodikách

Pavel Křížkovský – písničkář (Vánoční příloha Opavského Týdenníku 1911);

O Smetanově Prodané nevěstě (Opavský Týdenník 10. 2. 1912);

Mozartův Houslový koncert D dur, K 211 (Opavský Týdenník 20. 3. 1912);

25 let práce Ed. Bartoníčka ve Slezsku (Opavský Týdenník 20. 4. 1912);

Kde domov můj? K 50. výročí Škroupova úmrtí (Opavský Týdenník 8. 5. 1912);

Po stopách pobytu Lud. van Beethovena v Hradci u Opavy (Opavský Týdenník 11. 9. 1912);

Ludwig van Beethoven a Slezský Hradec (Věstník Matice Opavské 1914, č. 21, s. 46–58);

Eduard Bartoníček (Věstník Matice Opavské 1915, č. 23, s. 1–9);

Smetanova Prodaná nevěsta. K jejím padesátinám (Opavský věstník 10. 5. 1916);

Smetanův odkaz národu  (Opavský věstník 12. 6. 1916);

Kult Smetanův v roce 1917  (Opavský věstník 26. 6. 1917, č. 51);

Za Pavlem Křížkovským (Bezručův kraj 4. 7. 1920);

Pamětní deska Beethovenovi v Opavě (Dalibor 37, 1920–21, č. 11–12);

Styky Křížkovského s rodným Slezskem (Věstník Matice Opavské 1920, č. 26–27, s. 45–49);

Nezanedbávejte našich klasiků (Hudební a divadelní obzor 4, 1922, č. 4, s. 1–3);

Dusíkové a Dušek (Hudební a divadelní obzor 4, 1922, č. 6–7, s. 3–4);

Třicetiletí Českého kvarteta (Hudební a divadelní obzor 4, 1922, č. 15, s. 1–2);

Na paměť 100. výročí narozenin B. Smetany (Ochrana Hasičská 23, 1924, č. 4);

Příspěvek k dějinám českého hudebního klasicismu (Dalibor 40, 1923–24, č. 17–18, s. 141–143);

Mozartův Don Giovanni (Mladoboleslavské listy 46,  č. 45, 13. 6. 1925);

Bertramka majetkem solnohradského Mozartea (Dalibor 41, 1925, č. 14, s. 324–326);

Mozartovi Pražané pozbývají Bertramky (Za hudební výchovou / Za hudebním vzděláním 1, 1925–26, č. 3, s. 37–41);

Autobiografie Františka Bendy (s obsáhlým komentářem, in. Za hudební výchovou / Za hudebním vzděláním 1, 1925–26, č. 4–10);

Jubileum Františka Bendy (Mladoboleslavské listy 6. 3. 1926, č. 18);

Oslava Františka Bendy ve Starých Benátkách (Mladoboleslavské listy 8. a 12. 5. 1926, č. 36–37);

Jan Kubelík. Životopisná skizza (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 1–3);

Škroupova a Chmelenského opera Dráteník (Mladoboleslavské listy 27. 11. 1926);

Smetanova libretistka E. Krásnohorská (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 5, s.77–81);

Houslové skladby českých klasiků a romantiků (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 6, s. 93–96);

Beethoven a čeští klasikové (Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, č. 7–10);

Prof. Josef Jiránek (Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 1, s. 1–4);

Mladoboleslavská výstava (Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 1, s. 10–13);

Výročí Mozartova Dona Juana (Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 2, s. 17–24);

Mozarteana  (Mozart a čeští klasikové, Za hudebním vzděláním 3, 1927–28, č. 4–10);

140. výročí královny oper (Mladoboleslavské listy 12. 11. 1927);

Exposice hudebních památek v Mladé Boleslavi (Hudební výchova 1927, č. 8–9);

Pouť k hrobu Smetanovy matky v Mladé Boleslavi (Rodný kraj, 23. 12. 1927);

Kubelíkův koncert v Turnově 11. 1. 1928 (Mladoboleslavské listy 20. 1. 1928);

Zdeněk Nejedlý padesátníkem (Mladoboleslavské listy 11. 2. 1928);

Koncert Jana Kubelíka v Mladé Boleslavi 23. 2. 1928 (Mladoboleslavské listy 22. 2. 1928);

O hudební kultuře (Náš kraj 4. 3. 1928);

O krajinskou hudební kulturu (Mladoboleslavské listy 31. 3., 7. a 11. 4. 1928);

Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany (Mladoboleslavské listy 23. 5. 1928);

Venkov památce B. Smetany (Rodný kraj 1. 6. 1928);

Smetanovo museum v Jablkynicích (Mladoboleslavské listy 2. 6. 1928);

Smetanova Prodaná nevěsta (Rodný kraj 1. 6. 1928);

Mistr a žákyně (Rodný kraj 3. 8. 1928);

Prodaná nevěsta v oboře jablkynické (Mladoboleslavské listy 4. 8. 1928);

Smetana a Boleslavsko (Za hudebním vzděláním 4, 1928–29, č. 4–8);

Bohemika hudebního klasicismu (Česká hudba 10. 2. 1929);

Skladatel J. C. Sychra sedmdesátníkem (Mladoboleslavské listy 9. 3. 1929);

Il divino Boemo Venatorini / Josef Mysliveček (Hudba a škola 4, 1931–2, č. 5–10);

Bedřich Smetana a jeho poslední žákyně (Hudba a škola 4, 1931–2);

Týden české hudby a radiový trh v Praze. Poznámky ke koncertu Symfonického orchestru Osvětového svazu v Plzni (Radiojournal 10, 1932, č. 10, s. 4);

Profesor Otakar Ševčík (Radiojournal 10, 1932, č. 12, s. 7);

Haydnovo oratorium Roční doby (Radiojournal 10, 1932,  č. 13, s. 7);

120. výročí úmrtí skladatele Dusíka (Radiojournal 10, 1932, č. 15, s. 2–4);

Za Františkem Ondříčkem (Radiojournal 10, 1932, č. 15, s. 4);

Mistr. K výročí úmrtí Bedřicha Smetany (Radiojournal 10, 1932, č. 19, s. 5–6);

Starý český varhaník Seger (Radiojournal 10, 1932, č. 20, s. 2–4);

Sborový koncert ze skladeb Otakara Zicha (Radiojournal 10, 1932, č. 21, s. 4);

Přenos mezinárodního koncertu z Paříže (G. Charpantier) (Radiojournal 10, 1932, č. 21, s. 6–7);

Mozartův Dechový kvintet Es–dur (Köchel č. 452) (Radiojournal 10, 1932, č. 22, s. 5);

K padesátinám Igora Stravinského (Radiojournal 10, 1932, č. 22, s. 6–7);

Jaroslav Řídký (Radiojournal 10, 1932, č. 24, s. 5–6);

Tři staří čeští mistři (Vaňhal, Dusík, Antonín Vranický) (Radiojournal 10, 1932, č. 25, s. 4–5);

Haydnovy sonáty pro 2 housle a klavír (Radiojournal 10, 1932, č. 26, s. 6);

Hudební dýchánek u Dušků na Betramce (Radiojournal 10, 1932, č. 27, s. 8–9);

Schubertův český předchůdce –" hudební papež Prahy" (Václav Jan Tomášek, Radiojournal 10, 1932, č. 28, s. 2–3);

Antonin Vranický (Radiojournal 10, 1932, č. 31, s. 3–5);

Jaroslav Křička  (Radiojournal 10, 1932, č. 34, s. 8);

K 50. narozeninám Jaroslava Křičky (Radiojournal 10, 1932, č. 35);

Bratři Vraničtí, současnící Beethovenovi  (Radiojournal 10,  1932,č. 39, s. 3–4);

Karel Stamic (Radiojournal 10, 1932, č. 40, s. 6–7);

Císařův dveřník a skladatel (Krommer / Kramář, Radiojournal 10, 1932, č. 45, s. 7);

Al valente signor Slawjch (k jubileu Josefa Slavíka, Výroční zpráva pražské konservatoře 1932/33, s. 32–38);

Requiescat Josef Slavík (Tempo 12, 1933, č. 9, s. 337–343, se seznamem skladeb);

Houslové skladby Josefa Myslivečka (Česká hudba 36, 1933, č. 16, s. 238–240, 2. část nevyšla);

Vranického opera "Oberon" (Tempo 13, 1934,č. 6, s. 212–216);

Kantor Jakub Ryba (Hudební zpravodaj 4, 1941, č. 3, s. 4–5);

U kolébky geniálního dítěte (ve sborníku Bohuslav Matěj Černohorský, ed. Zdeněk Culka, Hlahol Nymburk 1942);

Dívčí léta Josefiny Duškové (Bertramka  1, 1949, č. 4, s. 4–6);

Mozartova vlasy ještě jedenkrát (Bertramka 2, 1950, č. 1, s. 4–6);

Mozartovec Josef Jelínek (Bertramka 2, 1950, č. 2, s. 5–7);

Mozart a P. I. Čajkovskij (Bertramka 3,  1951, č. 1, s. 1–4);

Mozartova druhá cesta do Prahy (Bertramka 3, 1951, č. 6, s. 1–3).

 


II. Dílo hudební


Vlastní skladby

Canzonetta pro housle a klavír A dur (Česká hudba 18, 1912);

Dva staré tance pro housle a klavír (Rococo – menuet, Gavotte – empire, Praha, Barvitius 1916);

Ukolébavka pro housle a klavír (Praha, Barvitius 1916);

Fantazie na Smetanovu operu Prodaná nevěsta pro housle a klavír (Praha, Barvitius 1917);

Nálada pro housle a klavír Es dur (Praha, Barvitius 1918);

Vzpomínka D dur, pro housle a klavír (1923);

Etudy pro housle (1933–34).

 

Úpravy cizích skladeb pro housle a klavír

Benda, František: Houslový koncert Es dur (Nové Benátky 1927);

Benda, František: Houslový koncert B dur;

Benda, František: Menuet (Česká hudba 33, 1929–30);

Kramář, František: Houslový koncert A dur;

Liszt, Ferenc: Uherská rapsodie č. 2 Praha, (Praha, Barvitius 1916);

Mozart, Wolfgang Amadeus: Menuet (Praha, Barvitius 1917);

Mozart – Beethoven: Menuety (Praha, Barvitius 1917);

Mysliveček, Josef: Houslový koncert C–dur (Česká hudba 32, 1928–29);

Mysliveček, Josef: Concerto in Do magg. (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1958);

Mysliveček, Josef: Houslový koncert E dur;

Mysliveček, Josef: Menuet (Česká hudba 32, 1928–29);

Paganini, Niccolo: Adagio spinato ze 2. houslového koncertu Praha, (Barvitius 1917);

Pichl, Václav: Houslový koncert G dur;

Smetana, Bedřich: Árie Mařenky z Prodané nevěsty (Praha, Barvitius 1917);

Smetana, Bedřich: Oves z Českých tanců (Praha, Barvitius 1920);

Smetana, Bedřich: Píseň touhy (Praha, Barvitius 1917);

Smetana, Bedřich: Polka op. 8, č. 2. (Praha, Barvitius 1919);

Stamic, Jan Václav: Houslový koncert F dur;

Stamic, Jan Václav: Houslový koncert B dur (Praha, Barvitius 1918);

Vaňhal, Jan Křtitel:  Houslový koncert C dur;

Vranický, Antonín:  Houslový koncert C dur;

Vranický, Antonín:  Houslový koncert G dur.

Literatura

I. Lexika

PHSN.

ČSHS.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada , sešit 1 (13) (Ostrava 2000, s. 28, KS [Karel Steinmetz]).

Biografický slovník českých zemí, sešit 10 (Praha 2008, s. 574, Mojmír Sobotka).    

 

II. Ostatní

Blecha, Oldřich: Jaroslav Čeleda (se soupisem hudebního a literárního díla, Za hudebním vzděláním 2, 1926–27, s. 147–151).

Anna J. Patzaková: Prvních deset let Československého rozhlasu. Uspořádala [a napsala 1. díl, strany 13–655] A. J. Patzaková (Radiojournal, Praha 1935, s. 499, 500, 501, 502, 647).

Štědroň, Bohumír – Stolařík, Ivo: K dějinám hudby v ostravském kraji (in. Slezský sborník 53, 1955, s. 212).

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987, s. 67)

Hudební věda 1988, s. 735, 748, 762, 767.

Vilímec, Miroslav: Utajený historik – Jaroslav Čeleda (Svobodné slovo 47, 29. 3. 1991, s. 5).

Holý, Jan: Příliš opožděná rehabilitace (Literární noviny 23. 6. 1994, č. 25, s. 10).

Pulkert, Oldřich, Werner Hans–Werner (ed.), za spolupráce Karla Boženka, Jany Fojtíkové, Oldřicha Laciny, Jaroslava Macka a Jana Šarocha: Ludwig van Beethoven im Herzen Europas. Leben und Nachleben in den böhmischen Ländern (Resonus Praha, 2000, s. 14–16, 67, 70, 72,...548, 564, 571).

Archivalie

České muzeum hudby (nezpracováno).

Český rozhlas Praha, Fond hudebnin (část rukopisných prací).

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 2.12.2009