Brázda, Vladimír
Charakteristika: Dirigent a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:27.5.1920
Datum úmrtí/ukončení aktivity:6.8.2001
Text
• Literatura •
Brázda, Vladimír, dirigent a skladatel, narozen 27. 5. 1920, Klopotovice (Přerov), zemřel 6. 8. 2001, Ostrava.
Dětství prožil v Brně, po přestěhování rodiny žil v Holešově, kde navštěvoval reálné gymnázium, a nakonec vystudoval obchodní akademii v Ostravě (maturita 1940). Poté se začal učit hře na klavír u Ludmily Tučkové a Emila Mikelky a kompozici u Františka Míti Hradila. V roce 1939 nastoupil do Státního divadla v Ostravě, kde se stal nejprve korepetitorem baletu, poté korepetitorem a sbormistrem opery. Současně se učil instrumentaci u šéfa ostravské opery Jaroslava Vogela (do 1945). Po osamostatnění operetního souboru se stal jeho dirigentem (1945) a později šéfdirigentem (1950–88). Jeho dirigentským debutem byl balet Královna loutek (1941). V Ostravě působil v Národním divadle moravskoslezském, Zemském divadle i Státním divadle a nastudoval v nich přes dvě stě převážně operetních inscenací, z čehož více než padesát byly operetní premiéry z českého i světového repertoáru. Za jeho éry byla ostravská opereta nejlepším souborem svého žánru v Česku. Zaměřoval se především na klasickou vídeňskou operetu (Franz Lehár, Johann Strauss a další). Dával prostor i východoslovanským operetám (Svatba v Malinovce, Záporožec za Dunajem, Tabákový kapitán, Poplach mezi děvčaty, Keto a Kote, Volný vítr). Uvedl mimo jiné Děvčátko z kolonie a Pasekáře Rudolfa Kubína, za které získal v roce 1955 zlatou medaili Divadelní žatvy. Byl stálým spolupracovníkem ostravského rozhlasu coby dirigent i pianista. Občas dirigoval symfonické koncerty. K tomu byl suverénním vypravěčem, což uplatnil při své bohaté estrádní činnosti a při tvorbě hudebních komedií. Složil několik operet, z nichž nejhranější byly Vysněná (1944, libreto Jan Pacl, texty Josef Kainar, premiéra v Ostravě téhož roku) a Ztřeštěné námluvy (1946, libreto Frank Tetauer, texty Jaroslav Seifert, premiéra v Ostravě téhož roku). Z jeho pozdějších muzikálů prosluly Svátek pana ředitele (1972) a Klub starých mládenců (1975). Kromě toho vytvořil scénickou hudbu k mnoha hrám Molièrovým, Shakespearovým, Jiráskovým a dalších autorů. Zasloužil se o popularizaci operety prostřednictvím televize (pořady Ve tříčtvrtečním taktu, seriál Země úsměvů a snů). Jako svůj poslední titul nastudoval Lehárovu Veselou vdovu v roce 1994. Je autorem memoárové knihy Melodie vzpomínek (Ostrava 1994).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Český biografický slovník 20. století 1, A–J (Praha 1999).
Český taneční slovník (Praha 2001).
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy. Nová řada, sešit 3 (15) (Ostrava 2002).
II. Ostatní
Gregor, Vladimír: Hudební místopis severomoravského kraje (Ostrava 1987).
http://scena.cz/index.php?d=1&o=3&c=1611&r=1
http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=osobnosti&what=B
Klára Kolofíková Datum poslední změny: 16.12.2008