Český hudební slovník osob a institucí

České noneto

České noneto, komorní soubor, založen 1924, Praha.

Komorní soubor se specifickým nástrojovým obsazením vznikl v roce 1924 z posluchačů Pražské konzervatoře z iniciativy houslisty Emila Leichnera. Další členové byli Václav Kamilov Kolenatý (viola), Čeněk Šedlbauer (violoncello), Ludvík Rautenkranz (kontrabas), Václav Vosecký (flétna), Antonín Stoupa (hoboj), Jaroslav Brychta (klarinet), Václav Netušil (fagot),Emanuel Kaucký (lesní roh). První koncert se konal 17. ledna 1924 v Národním domě na Žižkově (Ludwig van Beethoven, Josef Bohuslav Foerster, Louis Spohr). Téhož roku dostali všichni členové pozvání na litevskou konzervatoř v Klaipeda, kde se stali zakladateli hudebního života a vychovali první generaci litevských pedagogů. Pořádali koncerty, založili žákovský orchestr, sami aktivně koncertovali sólově i v komorním obsazení a intenzivně propagovali českou hudbu. Do Československa se vrátili pouze tři (1928) a souboru hrozil zánik. Ostatní členové přijali zahraniční angažmá. V letech 1928–31 docházelo k častému střídání členů. V roce 1931 získal Emil Leichner do souboru nové členy, pedagogy Pražské konzervatoře: Oldřich Šorejs, Rudolf Černý, Adolf Kubát, Artur Holas, Jan Fürst, Vilém Kostečka. První koncert v novém složení se konal 14. prosince 1931 v Liberci. Soubor provedl koncerty v Rakousku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku (1932). Ve stejném roce vystoupil ve Smetanově síni na koncertu pořádaném Spolkem pro moderní hudbu. Všechny skladby byly uvedeny v premiéře (Josef Bohuslav Foerster, Alois Hába, Jeronimas Kačinskas, Josip Mandič, Miroslav Ponc). Následovala úspěšná koncertní turné do Itálie ve složení Emil Leichner, Vilém Kostečka, František Smetana, Jaroslav Blažek, Oldřich Šorejs, Rudolf Černý, Adolf Kubát, Artur Holas, Jan Fürst, Antonín Hotový aEmanuel Kaucký (1933, 1934). Z existenčních důvodů opustili soubor pedagogové Pražské konzervatoře (1936) a na jejich místa přišli zejména členové Československého rozhlasu (Jaroslav Blažek, František Hertl, Karel Hanžl, Antonín Hotový). Na Festivalech Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Paříži (1937) a Londýně (1938) sklidilo České noneto velký úspěch. Během druhé světové války provedlo premiéry 42 skladeb. Tři čtvrtiny z nich byly věnovány přímo souboru. Soubor koncertoval ve větších městech i na venkově a mnohokrát vystoupil v rozhlasu.

První koncert po válce se uskutečnil v Chrudimi 6. července 1945 (České tance Bedřicha Smetany v úpravě Františka Hertla). Soubor vystoupil také na prvním ročníku Pražského jara. Uskutečnil zájezdy do Rakouska, Švýcarska, Francie, Anglie, Polska, Maďarska a Itálie. V letech 1946–51 premiéroval 27 skladeb. V roce 1949 odešel František Hertl (umělecký vedoucí a kontrabasista) a Karel Hanžl (flétnista). Na jejich místa nastoupili Miroslav Novotný a Hynek Kašlík. České noneto bylo přiřazeno k Ministerstvu informací (1950) a poté k České filharmonii (19. ledna 1951). V padesátých letech přišli do souboru Josef Šimandl, Rudolf Lojda, Oldřich Uher, Václav Žilka, Jaroslav Řezáč, Václav Vodička a Arnošt Charvát. Noneto uskutečnilo turné ve většině evropských států, v Jižní Africe (1957) a Latinské Americe (1961). V šedesátých a sedmdesátých letech nastoupili do souboru Bohdan Warchal, Lubomír Malý, František Hertl, Jiří Válek, Karel Lang, Libor Hlaváček, Milan Vítek a Václav Snítil. Mezi lety 1963 a 1989 změnilo těleso složení šestnáctkrát. Ve Spojených státech amerických koncertovalo poprvé v roce 1976 a v Japonsku v roce 1984.

Od 1. ledna 1990 do června 1994 spadal soubor pod státní agenturu ARDO. V roce 1995 vzniklo občanské sdružení Spolek přátel Českého noneta a soubor začal pořádat vlastní koncertní cyklus Hudba mezi obrazy (Galerie Lichtenštejnského paláce na Malé straně, od 1995/96). Hlavním záměrem cyklu bylo spojení hudby a výtvarného umění. V roce 2002 uskutečnilo noneto po 26 letech turné po Spojených státech amerických. Natáčelo v rozhlasových pořadech Performance Today a Saint Paul Sunday. Další téměř dvouměsíční turné ve Spojených státech amerických se konalo v roce 2004.

Soubor působí ve složení housle, viola, violoncello, kontrabas a dechové kvinteto. Repertoár se skládá ze skladeb pro kompletní obsazení, pro jednotlivé dechové nástroje s doprovodem nástrojů smyčcových a skladeb rozšířených o nástroje další (harfa, klavír, cembalo a další). Komorní soubor spolupracuje s mnoha významnými instrumentalisty a pěvci. Systematicky propaguje soudobou hudbu a uvedl stovky skladeb v premiérách. Skladby věnovali souboru čeští (Josef Bohuslav Foerster, Alois Hába, Bohuslav Martinů, Jan Hanuš, Václav Dobiáš. Svatopluk Havelka a další) i zahraniční autoři (Sergej Prokofjev, Witold Lutosławski, Robert Ward, Geraldina Muchová, Jacqueline Fontaine a další). Soubor se podílí na výchově mladých instrumentalistů v komorní hudbě (realizace koncertů s rozšířeným obsazením). Po více než devadesáti letech existence dnes patří k nejstarším komorním souborům na světě.