Marek, Pavel
(Josef, Paulus Augustinianus)
Charakteristika: Ředitel kůru, skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:15.3.1748
Datum úmrtí/ukončení aktivity:22.2.1806
Text
Marek, Pavel (Josef) (též Paulus Augustinianus), skladatel, kněz, člen řádu obutých augustiniánů, narozen 15. 3. 1748, Krásnice (část obce Praskačka, okres Hradec Králové), zemřel 22. 2. 1806, Brno.
V letech 1767–72 studoval na jezuitském gymnáziu v Brně a nejpozději od roku 1766 působil také jako fundatista v klášteře obutých augustiniánů u sv. Tomáše pod vedením tamního ředitele kůru, augustiniána Anselma Hackenwäldera. Do tohoto kláštera Marek roku 1770 vstoupil a po absolvování gymnázia a následně i teologických studií byl roku 1778 vysvěcen na kněze. Krátce před svým vysvěcením začal od roku 1778 působit jako ředitel kůru v klášterním kostele sv. Tomáše. V této funkci zůstal až do roku 1786, tedy i poté, co byl roku 1783 augustiniánský konvent v důsledku josefinských reforem nucen přesídlit do bývalého kláštera cisterciaček na Staré Brno. Po roce 1786 zastával Marek funkci sakristiána a též kooperátora (výpomocného duchovního) v řádovém kostele Nanebevzetí P. Marie.
Coby fundatista i později jako ředitel kůru opisoval a obstarával pro hudební sbírku augustiniánů či pro svou potřebu skladby soudobých autorů: F. X. Brixiho, Brosmanna, Habermanna, Haydna, L. Koželuha, Navrátila, Sojky, A. Zimmermanna či rajhradského benediktina Maura Haberhauera. Vzhledem ke každodenním pobožnostem k obrazu P. Marie Svatotomské, vykonávaným v řádovém kostele sv. Tomáše a spojeným s hudebními produkcemi, obstarával Marek v prvé řadě zhudebněné loretánské litanie a mariánské antifony, kromě toho též nešpory a mešní ordinária.
Pavel Marek je autorem 22 skladeb, z nichž 21 je určených pro liturgii. Většinou se jedná o zhudebněné loretánské litanie a mariánské antifony, zbytek tvoří mešní ordinária, velikonoční responsoria a zhudebněná svatodušní sekvence. Pouze jediná Markova skladba má světský charakter, a sice gratulační kantáta Prologus z roku 1777. Zatím nepotvrzené je Markovo autorství anonymní oslavné kantáty nazvané Cantate a provedené v augustiniánském klášteře v Brně roku 1801. Provozování Markových skladeb se většinou omezovalo na jeho domovský klášter v Brně, pouze jedno z jeho raných děl, Missa S. Josephi, bylo v 1. polovině 19. století opakovaně prováděno na kůru farního kostela ve Vyškově. Rukopisy Markových skladeb jsou uchovávány ve sbírkách Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně.
Dílo
Chrámové skladby
Alma Redemptoris Mater (1).
Loretánské litanie (6).
Mše (3).
Offertorium (1).
Regina coeli (2).
Salve Regina (5).
Veni Sancte Spiritus (2).
Responsoria (1).
Světské skladby
Cantate, Prologus(autorství nepotvrzeno).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Janetschek, Clemens: Necrologia Patrum et Fratrum Ordinis Eremitarum calceat. S. Augustini in Vicariatu Moraviae ab Anno 1393–1888 defunctorum (Brunae 1894, s. 34).
Štědroň, Bohumír: Hudební sbírka augustiniánů na Starém Brně (Věstník České akademie věd a umění, 52, 1943, č. 1, s. 1–29).
Sehnal, Jiří: Hudba u brněnských augustiniánů v 18. století (Hudební věda, 20, 1983, č. 3, s. 227–41).
Veselá, Irena: Maurus Joseph Haberhauer a Pavel Josef Marek – Řádoví skladatelé 2. poloviny 18. století (Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2, 2012, č. 1, s. 81–96).
Veselá, Irena – Žůrek, Pavel: Non oculos, sed mentem ad Deum. Maurus Haberhauer (1746–1799) a hudební kultura benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století. (v tisku).
ArchivalieOddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně.
Irena Veselá
Datum poslední změny: 3.10.2016