Černý, Rudolf 2)
Charakteristika: Flétnista a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:20.4.1878
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.1.1947
Text
Černý, Rudolf, flétnista a skladatel, narozen 20. 4. 1878, Mníšek pod Brdy, zemřel 5. 1. 1947, Praha.
Pocházel z rodiny sládka Vojtěcha Černého a Rozálie, roz. Rösslerové; rodiče přišli do Mníšku pod Brdy z Čáslavi. Hru na flétnu vystudoval na pražské konzervatoři u Josefa Korába (1891–97). Po vykonání vojenské služby se postupně stal prvním flétnistou opery ve Lvově, opery a symfonického orchestru v Kyjevě (1901–02) a Národního divadla v Praze (1902–06). Na pražské konzervatoři byl profesorem hry na flétnu (1902–39), vyučoval též hru na tympány a obligátní klavír. Mezi jeho žáky patřili flétnisté Josef Bok, Albert Bursík, Karel Hanžl, Rudolf Hertl a Zdeněk Vaníček. Rudolf Černý působil také jako komorní hráč – mimo jiné člen Českého dechového kvintetu (1902–06), Československého sdružení pro komorní hudbu (1922–23) a Českého noneta (1930–36) a sólista – koncertoval mimo jiné v USA (1919, 1922–24 a 1926) a v Itálii (1933–34). V bohaté skladatelské pozůstalosti Rudolfa Černého, v současné době nezvěstné, jsou dvě Sonatiny, Concertino a přednesové skladby pro flétnu a klavír, skladby pro hoboj a klavír, pro fagot a klavír, Smyčcový kvartet d moll (též v úpravě pro sexteto), Suita pro dechové kvinteto, symfonická báseň Malířův osud a skon, opera Křivda, sbory a písně.
Dílo
I. Dílo hudebně-didaktické
Úplná teoreticko-praktická škola pro timpany (kotle), též pro samouky (Ferdinand Dědek, b. r., v říjnu 1919 celý náklad odkoupila Pražská konzervatoř); Škola hry na flétnu (Praha 1957) – spoluautor Josef Bok. II. Dílo literární Přepínání sil hráčů dechových nástrojů (Hudební výchova 1, 1920, č. 6, s. 88); Anketa svazu zaměstnanců a zájmy profesorů konservatoře (Hudební výchova 2, 1921, č. 2, s. 27); O poměru dirigenta k orchestrálnímu umělci (Hudební výchova 2, 1921, č. 3, s. 43); Návrh organisačního statutu resp. oprav a dodatků k prozatímnímu statutu ze dne 30. 11. 1920 (strojopisná kopie rukopisu, Archiv Pražské konzervatoře); Dodatek ke svému návrhu organisačního statutu ze dne 7. 11. 1921 (strojopisná kopie rukopisu, Archiv Pražské konzervatoře); Reorganisace pražské státní konservatoře (Hudební výchova 3, 1922, č. 2–3, s. 21); František Dolejš (Výroční zpráva Pražské konservatoře 1924–25, s. 25–26); Antonín Janoušek (Výroční zpráva Pražské konservatoře 1927–28, s. 6–9); Školní koncerty v Americe (Hudba a škola 3, 1930–31, č. 5, s. 67–68).
I. Lexika
OSNND.
ČSHS.
II. Ostatní Blažek, Vlastimil (ed): Sborník na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze (Praha 1936, s. 58–63). Hoffmeister, Karel: Rozcházíme se, přátelé... (Výroční zpráva Pražské konservatoře 1938–39, s. 4–5). Vrkočová-Štěpánková, Ludmila: České noneto (Miscellanea musicologica, svazek 10, 1959, s. 127–168). Kubát, Adolf: Vývoj dechového oddělení dřevěných nástrojů pražské konservatoře (in: Holzknecht, Václav (ed.): 150 let Pražské konservatoře, Státní hudební vydavatelství Praha, 1961, s. 145–146). Kozák, Jan a kolektiv: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha, 1964, s. 180, 186, 192, 422, 427). DČHK II, s. 103, 109. Matýsková, Lenka: Rudolf Černý (absolventská práce na Pražské konzervatoři 2007).
Státní oblastní archív Praha, matrika narozených Mníšek pod Brdy, inv. č. 23, fol. 45.
Archiv hlavního města Prahy (osobní spis Rudolfa Černého z Pražské konzervatoře).
Mojmír Sobotka
Datum poslední změny: 21.1.2010