Charakteristika: Skladatel, dramaturg, dirigent a klavírista
Datum narození/zahájení aktivity:3.4.1929
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.5.2011
Text
Simon, Ladislav, skladatel, dramaturg, dirigent a klavírista, narozen 3. 4. 1929, Klánovice (Praha), zemřel 19. 5. 2011, Čerčany.
V letech 1943–50 studoval na Státní konzervatoři Praha obor klavír u Kláry Jiránkové. V letech 1944–45 studoval soukromě kompozici u Aloise Háby. Od roku 1948 do 1950 studoval na Filosofické fakultě Karlovy univerzity hudební vědu a fonetiku a v letech 1950–54 na AMU v Praze obor klavír u Františka Raucha. V letech 1951–53 byl lektorem výuky klavíru a hudební nauky na loutkářské fakultě DAMU v Praze a v letech 1953–54 působil jako hudební redaktor Československého rozhlasu v Praze. Mezi léty 1954 a 1958 byl dramaturgem a režisérem Československé televize Praha. V letech 1959–70 byl šéfem činoherního orchestru a hudebním dramaturgem Divadla na Vinohradech; v roce 1962 zde založil studio pro elektronickou hudbu a o rok později komorní soubor pro novou hudbu Sonatori di Praga. V letech 1966–68 vykonával povolání profesora hudební teorie na konzervatoři v Ostravě se specializací na teoretické základy elektronické hudby. Mezi léty 1966–68 byl tajemníkem Svazu skladatelů v Ostravě. 1970–74 byl šéfem činoherního orchestru a hudebním dramaturgem činohry Národního divadla v Praze, kde za jeho působení vznikl Jazzový orchestr Národního divadla. 1974–76 působil jako dramaturg a dirigent opery Národního divadla v Praze, 1982–90 profesorem na Státní konzervatoři v Praze (hudební teorie, skladba a klavír). V letech 1976–93 byl dramaturgem a dirigentem baletu Národního divadla v Praze, v sezóně 1993/94 působil jako ředitel Uměleckého studia ministerstva obrany; zde inicioval založení Pražské komorní filharmonie. V letech 1996–2002 byl ředitelem Divadelní a literární agentury (DILIA) v Praze.
Jako autor scénické hudby spolupracoval s Národním divadlem, Divadlem na Vinohradech, Divadlem E. F. Buriana, Divadlem S. K. Neumanna, Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, Divadlem J. K. Tyla v Plzni, Divadlem F. X. Šaldy v Liberci, Divadlem pracujících Most, Divadlem bratří Mrštíků v Brně, Státním divadlem Brno, Státním divadlem Ostrava, Divadlem Petra Bezruče v Ostravě, Slezským divadlem Opava, Těšínským divadlem a dalšími. Ve svých skladbách se často nechával ovlivnit jazzem. Je autorem znělky k Večerníčku a více než dvou set titulů scénické hudby k televizním inscenacím.
První veřejné provedení jeho skladby bylo v roce 1944 na večeru pražské konzervatoře a první zahraniční provedení jeho kompozice proběhlo roku 1961 ve Vídni (Sonatina pro flétnu a klavír). V roce 1968 byla premiérově uvedena skladba Missa non sacra v Antverpách v podání Sonatori di Praga. V roce 1974 se uskutečnila premiéra jeho nastudovaní Fibichova melodramu Hippodamie v Národním divadle (celá trilogie byla na programu Národního divadla až do roku 1979). V roce 1987 se na scéně Národního divadla konala premiéra jeho tanečního dramatu Jennifer. V roce 1991 byly premiérovány jeho symfonicko-dramatické variace na témata opery La Traviata Giuseppe Verdiho v Národním divadle. 7. listopadu 1993 mělo premiéru Requiem za zemřelé, pro které byla hudba životem se sólisty Lucií Bílou, americkým barytonistou Jessem Webbem, Kühnovým dětským smíšeným sborem a dvěma big-bandy, dirigoval Vladimír Válek. V roce 1998 provedl jeho syn, klavírista Jan Simon, a Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Vladimírem Válkem jeho klavírní koncert.
Dílo
Dílo hudební (výběr)
Komorní díla
Nokturna pro flétnu, klarinet a harfu (1961);
Sonatina per flauto e pianoforte (1963);
Tři studie pro klavír a cembalo sólo, s magnetofonovým pásem (1965);
Antithese pro flétnu, basklarinet, klávesové a bicí nástroje a magnetofonový pás (1966);
Missa non sacra, pro 2 flétny, klávesové a bicí nástroje, recitátora a magnetofonový pás – na skladatelův text (1967);
Cesta. Dialog pro pět žesťových nástrojů (1981);
Sonáta pro klavír č. 1 (1981);
Perokresby pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot (1984);
Sonáta pro klavír č. 2 (1986);
Symfonietta pro 13 dechových nástrojů (1988);
Trio pro flétnu, violoncello a klavír (1991);
Sextet pro klavír, flétnu, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh (1991);
Koncertantní fantazie pro trombón a klavír (objednávka Pražského jara pro mezinárodní soutěž v roce 2004).
Orchestrální skladby
Koncertino pro flétnu a orchestr (1969);
Koncert pro klavír a orchestr (1980);
Koncert pro housle a orchestr (1987);
Koncert pro sopránový saxofon in B a orchestr – též pro klarinet in B (1988);
Concerto per fagotto e orchestra da camera (1991);
Koncert pro klavír a orchestr č. 2 (1991);
Vokální skladby
Srovnání raka s lancknechtem. Cyklus písní pro baryton a klavír na texty Hanse Sachse v překladu Ivana Wernische (1986);
Artikule proti vojně, pro baryton sólo, klavír sólo, dechový kvintet, žesťový kvintet a kvintet bicích nástrojů na texty Hanse Sachse (1988);
Suita z baletu Jennifer, pro velký orchestr (1988), nahrál Československý rozhlas;
Křest svatého Vladimíra. Opera-oratorium na texty Karla Havlíčka Borovského pro sóla, dětský a smíšený sbor a velký orchestr (1989);
Requiem za zemřelé, pro které byla hudba životem (1993), pro sóla, smíšený sbor, dva jazzové orchestry a varhany;
Mullier amicta sole. Oratorium pro sólo, sbor, symfonický a jazzový orchestr (1999).
Skladby pro velký jazzový orchestr
Šachová dáma – blues pro jazzový orchestr (1971), nahrál Československý rozhlas;
Tisíc sluncí – freska pro jazzový orchestr (1971), nahrál Československý rozhlas;
Blues nešťastně narozených dětí (1972), nahrál Československý rozhlas.
Hudebně dramatická díla
Jennifer. Taneční drama, libreto Ladislav a Svatava Simonovi (1977), pro soprán a mezzosoprán sólo, činoherce, smíšený sbor a velký orchestr;
Medea. Taneční drama. Transkripce melodramu Jiřího Antonína Bendy (1978), pro recitátora a komorní orchestr;
Dvanáct měsíců. Taneční balada na námět pohádky Boženy Němcové, libreto E. Hofmann (1982), pro velký orchestr;
Kašpar – muž, který prodává rány holí. Operní groteska o třech dějstvích, libreto Ladislav a Svatava Simonovi (1986), pro soprán, mezzosoprán, alt, 2 tenory, 3 basy, komorní smíšený sbor, komorní orchestr;
Dáma s kaméliemi. Symfonicko-dramatická variace na téma Verdiho opery La Traviata (1990), pro velký orchestr. Televizní film, režie Petr Weigl (1992).
Scénická hudba – Divadlo na Vinohradech (výběr)
George Farquhar: Bubny a trumpety (1959);
Josef Kajetán Tyl: Lesní panna aneb Cesta do Ameriky (1959);
William Shakespeare: Koriolanus (1959);
Slátan Dudow: Zázračná kariéra Alberta Heytmanna (1960);
Federico García Lorca: Čarokrásná ševcová (1960);
Josef Kajetán Tyl: Jan Hus (1961);
Arthur Miller: Hon na čarodějnice (1961);
Ludvík Aškenázy: C. K. Státní ženich (1961);
Arnold Wesker: Kuchyně (1962);
William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy (1962);
Michail Šatrov: Synkopy pro trumpetu (1962);
Ońeil: Milionový Marco (1962);
William Shakespeare: Julius Caesar (1963);
František Pavíček: Nanebevstoupení Sašky Krista (1967);
Lesja Ukrajinka: Lesní píseň (1968);
Friedrich Dürrenmatt: Král Jan (1969);
Georges Feydeau: Brouk v hlavě (1969);
Vladislav Vančura: Josefina (1970).
Scénická hudba – Národní divadlo
Jean Anouih: Tomáš Becket (1969);
Josef Kajetán Tyl: Krvavý soud (1970);
Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (1970);
Václav Vil Štech: Třetí zvonění (1971);
Michail Alexandrovič Šolochov: Rozrušená země (1972);
William Shakespeare: Othello (1973);
Václav Klicpera: Hadrián z Římsu (1972);
Paul Zindel: Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní (1972);
William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy (1973);
Josef Kajetán Tyl: Paličova žena (1973);
Ignatij Dvoreckij: Člověk odjinud (1974);
Lev Nikolajevič Tolstoj, Georgij Pavlovič Ansimov: Vojna a mír (1975).
ČSHS.
Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).
Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel (Praha 1988).
Miroslav Kaduch: Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964–994 (Ostrava 1996).
Matěj Hollan