Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Beran, Emerich

Tisk


Charakteristika: skladatel, hudební pedagog a violoncellista

Datum narození/zahájení aktivity:17.10.1868
Datum úmrtí/ukončení aktivity:11.3.1940
Text
DíloLiteratura

Beran, Emerich, skladatel, hudební pedagog a violoncellista, narozen 17. 10. 1868, Brno, zemřel 11. 3. 1940, Lublaň.

 

Téměř celé své dětství prožil na Moravě. Do roku 1874 žil v Brně, od Vánoc roku 1874 do jara roku 1884 v Olomouci, kde studoval na německém gymnáziu. V hudbě se vzdělával u významných olomouckých hudebníků – na housle jej učil dirigent a ředitel městského orchestru Josef Amenth, na klavír Karel Strnad. Ve čtvrtém ročníku gymnázia složil první smyčcový kvartet, který lze označit za jeho první rozsáhlejší dílo. Ve školním roce 1885/86 začal Beran studovat na brněnské varhanické škole, kde navštěvoval hodiny skladby, kontrapunktu, harmonie, hudebních forem a instrumentaci u Leoše Janáčka. Hru na varhany a chorální zpěv studoval u Jana Kmenta, teologii u Františka Kolíška. Studium na varhanické škole úspěšně ukončil 16. 7. 1888. Od 1. února roku 1889 působil jako náhradní violoncellista v orchestru německého Městského divadla v Brně, později zde působil jako korepetitor. Od školního roku 1889/90 začal vyučovat na varhanické škole generálbas, varhany, chorální zpěv a dějiny hudby. Jako pomocný učitel hudby začal od roku 1890 pedagogicky působit na Učitelském ústavu v Brně. Zde nejdříve vyučoval hru na klavír, později také hru na violoncello a varhany. Po dvou letech složil státní odbornou zkoušku, aby mohl vyučovat na středních školách a učilištích. Mezi roky 1890 a 1898 hledal stálé zaměstnání. V letech 1897 a 1898 se Beran v Besedě brněnské poprvé představil širší veřejnosti jako skladatel a dirigent. Koncem roku 1897 byla provedena v rámci velkého symfonického koncertu moravských skladatelů jeho Legenda I a Legenda II. V březnu roku 1898 dirigoval premiéru svého dalšího díla, kantáty Hymnus pro sólisty, smíšený sbor a orchestr.

Na podzim roku 1898 odjel do Mariboru. Na tamním učitelském ústavu působil až do roku 1928, přičemž až do začátku školního roku 1904/05 všechny hudební předměty vyučoval sám. Na učitelském ústavu založil smyčcový orchestr, který se časem proslavil po celém Slovinsku. Během svého působení zde vychoval řadu významných hudebníků a skladatelů (Hans Wemlek, Josef Kolleritsch, Slavko Osterc). Věnoval se též komponování nových skladeb a usiloval o to, aby byly vydávány tiskem. V roce 1905 vyšel v časopise Novi akordi jeho Madrigal pro smíšený sbor, o dva roky později ve stejném časopise vyšla Vesna krasnaja pro smíšený sbor. Beran také publikoval a aktivně se podílel na organizování koncertů. Na podzim roku 1927 jej oslovil ředitel konzervatoře v Lublani s žádostí, aby na konzervatoři vyučoval hru na violoncello. Beran se rozhodl nabídku přijmout a roku 1928 odjel z Mariboru do Lublaně, v níž strávil zbytek svého života. Ve školním roce 1928/29 vyučoval hru na klavír a violoncello na státní konzervatoři a hru na violoncello na střední škole Hudební matice. Funkci pedagoga vykonával až do roku 1936, kdy se rozhodl písemně oznámit oběma institucím, že kvůli svému zdravotnímu stavu nemůže nadále vyučovat. Zemřel 11. března 1940 v Lublani. Jeho tělo bylo dle jeho přání pochováno na městském hřbitově v Mariboru.


Dílo

Dílo hudební:

 

Scénická hudba

Melusina, 1896 – opera.

Ples nimf, 1890 – balet.

 

Vokální skladby

Hymnus, 1890 – kantáta pro sólisty, smíšený sbor a orchestr.

Rama, 1892 – pro alt sólo, smíšený sbor a orchestr.

Chorál sv. Václava, 1898 – pro mužský sbor a orchestr.

Madrigal, 1900 – pro smíšený sbor, dva klarinety, dva fagoty a kontrafagot.

Slavospev, 1900 – pro smíšený sbor a orchestr.

Dva ženska zbora, 1909 – pro alt sólo, ženský sbor a orchestr.

Veliki dan, 1910 – pro mužský sbor, varhany a smyčcový orchestr.

Angelj, 1914 – pro mužský sbor, flétnu, harfu, klavír a smyčcový orchestr.

 

Orchestrální skladby

Kaiser hymnus, 1888.

Elegija, 1889.

Legenda I, 1889.

Dva stavka, 1890.

Preludij in fuga, 1890.

Legenda II, 1892.

Legenda III, 1892.

Idila, 1893.

Mala suita, 1906.

Menuet, 1906.

Dumka, 1906.

Introdukcija, 1908.

Scherzo, 1909.

Simfonija, 1940.

 

Komorní skladby

Godalni kvartet, 1887.

Kurzes Vorspiel, 1887.

Godalni kvintet.

Balet, 1888.

Legenda, 1888.

Melodija, 1889.

Nagrobnica, 1890.

Elegija, 1892.

Šest karakterističnih skladb, 1894.

Andante cantabile, 1910.

Elegija, 1918.

 

Klavírní skladby

Tri fuge, 1887.

Drobne skladbe, 1887.

Pesem, 1888.

Trije rondoi, 1888.

Prélude, 1888.

Presto, 1888.

Rondo, 1888.

Veliki rondo, 1888.

Sonata, 1888.

Marcia funebre, 1888.

Ouverture, 1888.

Fuga, 1891.

Zwei Minnelieder, 1892.

Sechs Salonstücke, 1893.

 

Varhanní skladby

Grand prélude, 1888.

Štirje preludiji, 1889.

Preludij in fantazija, 1904.

 

Skladby pro hlas a klavír

Mornarjevo slovo, 1889.

Pozabljena, 1889.

Domotožje, 1889.

Domovina, 1889.

Skrivnost, 1890.

Die Lotusblume, 1893.

Bedim,1894.

Podoknica, 1897.

Stara pesem, 1902.

Pesem, 1903.

Denkst du der Zeit?, 1904.

 

Smíšené sbory

Hvalnica, 1885.

Vesna krasaja, 1891.

Aj, starala se, 1891.

Blagoslov, 1892.

Geslo, 1920.

 

Mužské sbory

Ty velký Bože, 1892.

Molitev, 1904.

Zima, 1904.

Dijaška, 1910.

 

Ženské sbory

Slovo, 1910.

Moj mili kraj, 1912.

Na planine, 1916.

Večer, 1917.

 

Církevní skladby

Maša. Pro varhany, 1889.

Requiem. Pro mužský sbor, 1892.

Hosana. Pro smíšený sbor, trumpetu, lesní roh, tympán a varhany.

Missa in tono psalmi. Pro mužský sbor a varhany, 1903.

Missa II. Pro mužský sbor a varhany, 1905.

Missa III. Pro mužský sbor a varhany, 1908.

Missa IV. Pro mužský sbor a varhany, 1909.

Tri slovenske maše. Pro mužský sbor a varhany, 1930.

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Kundera, Ludvík: Janáčková varhanická škola. Olomouc 1948.

Vogel, Jaroslav: Leoš Janáček: život a dílo. Praha 1963.

Tyrell, John: Janáček. Years of a life. Volume I (1854–1914). The lonely blackbird. London 2006.

Tyrell, John: Janáček. Years of a life. Volume II (1914–1928). Tsar of the forests. London 2007.

Weis, Jerner: Emerik Beran 1868–1940. Samotni svetovljan. Maribor 2008.

 

Silvana Karafiátová

Datum poslední změny: 1.7.2015