Foerstrová-Lautererová, Berta
Charakteristika: pěvkyně-sopranistka
Datum narození/zahájení aktivity:11.1.1869
Datum úmrtí/ukončení aktivity:9.4.1936
Text
Foersterová–Lautererová, Berta (roz. Lautererová), pěvkyně-sopranistka, narozena 11. 1. 1869, Praha, zemřela 9. 4. 1936, tamtéž.
Hře na klavír a zpěvu se učila zprvu v Žofínské akademii, ve studiu zpěvu pokračovala na pražské konzervatoři (1883–87). Po debutu v Národním divadle v roli Agáty ve Weberově Čarostřelci (1887), při němž zaujala skvělým hlasovým výkonem, dokonalým herectvím i půvabným zjevem, byla zde přijata pro obor mladodramatický soprán. Často byla označována za ideální představitelku rolí, které ztvárňovala, kupříkladu jako Taťána při pražské premiéře Čajkovského Evžena Oněgina (1888). V témže roce se provdala za skladatele Josefa Bohuslava Foerstera, jemuž se stala významným zdrojem inspirace, ale pečovala také o domácnost a byla matkou hudebně nadaného syna Alfréda, který zemřel ve věku nedovršených 16 let. Pro neshodu s vedením Národního divadla o výši platu přijala angažmá v Městském divadle v Hamburku (1893–1901), kde se pod vedením Gustava Mahlera vypracovala i v uznávanou interpretku wagnerovských postav. Hostování na Bayreuthských slavnostních hrách, ke kterému ji jako ideální představitelku Elsy (Lohengrin) pozvala Cosima Wagnerová, se neuskutečnilo. Její hlas postupně nabyl charakteru lyrického sopránu. V koncertních vystoupeních zpívala často písně Josefa Bohuslava Foerstra. Když po smrti ředitele hamburského divadla Barucha Polliniho (1897) zde nastaly finanční problémy, odešel odtud roku 1898 Gustav Mahler do Vídně a na jeho výzvu roku 1901 i Berta Foerstrová-Lautererová, která zde pod jeho vedením v tamní Dvorní opeře (Hofoper) slavila další úspěchy, a to až do ukončení dráhy operní pěvkyně roku 1913. Poté veřejně vystupovala jen jako interpretka písní svého manžela, který žil při jejích zahraničních angažmá většinou v místech jejích působišť a společně s ní koncem roku 1918 přesídlil do Prahy. Její repertoár zahrnoval přes 50 rolí v zahraničních operách (Mozart, Beethoven, Weber, Verdi, Wagner, Čajkovskij, Leoncavallo aj.), v operách Smetanových, Dvořákových a též roli Debory ve stejnojmenné opeře Josefa Bohuslava Foerstera.
Literatura
I. Lexika
OSN.
Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých (Praha 1899).
Ottův divadelní slovník (Praha 1919).
MSN.
PHSN.
ČSHS.
Kutsch, Karl J. – Riemens, Leo: Unvergängliche Stimmen. Sängerlexikon (Bern, München 21982).
Dizionario enciclopedico universale delle musice e dei musicisti diretto de Alberto Basso. Le biografie, díl 2 (Torino 1988).
Procházka, Vladimír: Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 104).
Kutsch, Karl J. – Riemens, Leo: Grosses Sängerlexikon, díl 2. (Bern – München 1997).
Flotzinger, Rudolf (ed.): Oesterreichisches Musiklexikon, díl 1. (Wien 2002).
Biografický slovník českých zemí, sešit 18 (Praha 2015).
II. Ostatní
Šubert, František Adolf: Dějiny Národního divadla v Praze 1883–1900 (Praha 1908, passim).
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny opery Národního divadla 1 (Praha 1949, passim).
Foerster, Josef Bohuslav: Berta Foersterová-Lautererová (Dalibor 21, 1899, č. 13, s. 93–94).
Foerster, Josef Bohuslav: Stůl života (Praha 1920, passim, zvláště s. 152–159).
Bartoš, Josef: Za Bertou Lautererovou-Foerstrovou (Smetana 1, 1936–37, č. 4–5, s. 32–34).
Foerster, Josef Bohuslav: Poutník (Praha 1942, passim).
Foerster, Josef Bohuslav: Co život dal (Praha 1942, s. 128–136).
Štědroň, Bohumír: Josef Bohuslav Foerster a Morava (Brno 1947, s. 12, 22, 48, 52, 57, 67, 85).
Karbusický, Vladimír (ed.): Besuch bei Cosima : eine Begegnung mit dem alten Bayreuth: mit einem Fund der Briefe Cosima Wagners (Hamburg 1997).
Lemariová, Marcela: [Besuch bei Cosima. Eine Begegnung mit dem alten Beyreuth. Mit einem Fund der Briefe Cosima Wagners] (Hudební věda 35, 1998, č. 2, s. 201–202) – recenze.
Džbánek, Antonín a kol.: Poutník se vrací (Praha 2006, passim).
Mojmír Sobotka
Datum poslední změny: 24.2.2021