Český hudební slovník osob a institucí

Holý, Alfred

Holý, Alfred, harfista a skladatel, narozen 5. 8. 1866, Oporto (Portugalsko), zemřel 8. 5. 1948, Vídeň.

Byl synem Josefa Holého. Od roku 1868 žil v Praze, kde studoval karlínskou reálku; základy hudebního vzdělání získal u Bedřicha Kirchnera. V letech 1882–85 studoval na pražské konzervatoři hru na harfu u Václava Aloise Staňka, skladbu u Josefa Bohuslava Foerstera a Františka Zdeňka Skuherského. Poté působil nepravidelně v různých orchestrech, v letech 1885–96 byl členem orchestru německého divadla v Praze (pod Karlem Muckem), mezitím byl též u vojenské hudby Karla Komzáka staršího. Následovalo angažmá v berlínské královské kapele (1896–1903), kde získal titul königliche Kammervirtuos a v orchestru vídeňské Dvorní opery (za Gustava Mahlera) – Mahler jej v roce 1903 povolal do Wiener Philharmoniker, tam působil do roku 1913.
Věnoval se též sólové činnosti, v letech 1903–13 podnikal sólová turné po téměř celé Evropě a hrál na wagnerovských slavnostech v Bayreuthu; následovaly koncertní cesty po Spojených státech amerických a Kanadě. Byl koncertním mistrem symfonického orchestru v Bostonu – sem ho v roce 1913 pozval na místo prvního harfisty (uvolněné po Heinrichovi Schuëckerovi) Karl Muck. Jako profesor New England Conservatory v Bostonu vzbudil nový zájem o hru na harfu. Ve Spojených státech amerických setrval až do roku 1928, poté žil ve Vídni jako penzista Dvorní opery. I v důchodu pokračoval v učení a komponování. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 a během druhé světové války se však potýkal s řadou těžkostí, mnoho jeho kompozic bylo zničeno a zemřel v chudobě.
Holý je autorem čtyřiceti dvou opusů pro harfu, z nichž téměř všechny vyšly tiskem (u vydavatelství Universal–Edition, Simon, Zimmermann, Maquaire, Ditson, Jakob Fischer a jiných). Jednalo se o skladby sólové, orchestrální, etudy, napsal též harfovou školu. Důležitá je jeho činnost pedagogická, je autorem řady odborných článků pro české, německé i americké časopisy. Byl nositelem četných vyznamenání. Jako instrumentalista mezinárodní pověsti hrál pod taktovkou řady slavných dirigentů (Bruno Walter, Richard Strauss, Felix Weingartner, Gustav Mahler) a jeho hra byla obdivována významnými skladateli (Karl Muck, Gustav Mahler, Richard Strauss a jiní). Projevoval vlastenecké cítění a často navštěvoval Prahu. Jeho žákyní byla mimo jinými i Marie Zunová. Byl jedním z nejlepších evropských harfistů své doby.