Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Halma, Oldřich

Tisk


Charakteristika: Sbormistr, dirigent a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:10.12.1907
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.3.1985
Text
Literatura

Halma, Oldřich, sbormistr, dirigent a pedagog, narozen 10. 12. 1907, Přerov, zemřel 21. 3. 1985, tamtéž.

Byl bratrem Františka Halmy. Vztah k hudbě získal již v raném dětství skrze svého otce, amatérského muzikanta. Studoval gymnázium a posléze učitelský ústav v Přerově (1918–1928). Základy ve hře na housle získal v hudební škole Antonína Břečky; velký vliv na něj měl v tomto období učitel Miloš Grégr. Později začal studovat harmonii a kontrapunkt u Josefa Čapky Drahlovského, taktéž v Přerově. V komorní hudbě se vzdělával u Karla Maříka. Stal se členem mužského sboru Tyrš a nového symfonického orchestru Přerub. Po absolvování učitelského ústavu nastoupil na brněnskou konzervatoř do houslové třídy Oldřicha Vávry, kde se setkal s pedagogy jako Gracián Černušák, Max Koblížek či Jaroslav Kvapil. Po roce však musel z finančních důvodů konzervatoř opustit. Absolvoval důstojnickou školu v Olomouci (1929–31) a poté nastoupil jako učitel v Luhačovicích (1931–32), v Uherském Brodě (1932–34) a v Uherském Hradišti
(od 1934). Ve všech svých působištích řídil mužské a smíšené sbory. V roce 1931 byl přijat do sbormistrovské školy OPUSu v Brně, kterou absolvoval po dvou letech veřejným vystoupením s Josefem Veselkou. Zkušenosti s řízením sboru získal jako dirigent studentského sboru v Přerově, pěveckého sboru Dvořák v Uherském Brodě a nakonec spolku Svatopluk v Uherském Hradišti, který převzal ve fázi jeho stagnace a brzy pozvedl jeho technickou a interpretační úroveň. Coby sbormistr propagoval především slovácké lidové písně. V roce 1939 vstoupil do Pěveckého sdružení moravských učitelů, kde se uplatnil nejen jako pěvec-barytonista, ale také (spolu s Františkem Šmídem) jako spolupracovník a zástupce dirigenta Jana Šoupala. Roku 1943 převzal a oživil Slováckou filharmonii v Uherském Hradišti (pozdější Slovácký symfonický orchestr), se kterou prováděl i velké kantátové skladby, kde uplatnil i svůj pěvecký sbor Svatopluk. V roce 1973 byl zvolen do čela Pěveckého sdružení moravských učitelů coby dirigent i umělecký šéf. 29. 12. 1978 s tímto tělesem vystoupil ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, kde zároveň převzal diplom „Čestný dirigent PSMU“. Sdružení opustil v roce 1980. Jako skladatel proslul zejména harmonizacemi a úpravami lidových písní (hlavně slováckých) pro mužské, ženské, smíšené i dětské sbory. Jeho úpravy byly široce oblíbené zejména pro nápaditost v harmonii a hudební vtip; vydán však byl pouze sešit pro mužský sbor u Pazdírka v Brně. Kromě toho napsal i scénickou hudbu pro Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, písně s doprovodem klavíru, skladby pro housle a klavír a mnoho dalších; zůstaly však většinou v rukopisech.


Literatura

I. Lexika
ČSHS.
Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů I, A–L (Praha 1982).

II. Ostatní
Hudební rozhledy (38, 1985, 6, s. 265).
Kudlík, Otakar: Umělecký profil Oldřicha Halmy (Malovaný kraj 40, 2004, 3, s. 9).

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 17.10.2010