Český hudební slovník osob a institucí

Kohout, Josef 2)

Kohout, Josef 2), hornista, hudební pedagog a skladatel, narozen 29. 10. 1895, Vídeň, zemřel 12. 2. 1958, Brno.

V letech 1910−19 studoval hru na lesní roh na Státní hudební akademii ve Vídni pod vedením Emila Wippericha a Karla Stieglera.Na vojně byl u pěšího pluku číslo 11. Od roku 1917 působil jako první hornista u vojenského symfonického orchestru ve Vídni, s nímž často hrál v Bukurešti. V letech 1919−28 byl členem orchestru Národního divadla v Brně, který řídil František Neumann. Od roku 1922 studoval skladbu u Jana Kunce a Viléma Petrželky a dirigování u Františka Neumanna na brněnské konzervatoři, kde absolvoval roku 1924.

Patřil mezi první interní pedagogy dechového oddělení brněnské konzervatoře, kde učil od roku 1928 intonaci a řízení sboru a orchestru. V roce 1956 byl jmenován profesorem hry na lesní roh na tomto ústavu. V letech 1926–28 byl sbormistrem Starobrněnského Hlaholu. Od roku 1934 byl jednatelem Klubu moravských skladatelů. Dal podnět k výměnným koncertům mezi Prahou a Vídní. Měl podíl na založení edice Klubu moravských skladatelů. V letech 1935−54 byl členem zkušební komise pro učitele hudby jako zkoušející učitel pro lesní roh a intonaci. V roce 1953 se stal členem poroty mezinárodní soutěže o cenu Antonína Rejchy. Od roku 1947 působil jako pedagog hry na lesní roh a kompozice na JAMU, kde byl pedagogicky činný až do své smrti roku 1958. Vychoval řadu významných hornistů. Mezi jeho žáky patřil František Šolc, který se stal jeho pokračovatelem v pedagogické činnosti jak na brněnské konzervatoři, tak na JAMU.

Věnoval se rovněž skladatelské činnosti. Z písní jsou to např. Čtyři písně na slova staré čínské poesie (1931) pro vyšší hlas a dechový kvintet, Dvě písně (1943) pro alt a klavír, Jediný svět (1924) s komorním orchestrem, Milenci (1925). Pro sbor napsal Pět oslavných sborů pro dětské hlasy a dva mužské sbory, Pochodovou píseň pro dva hlasy, dvě trubky, lesní roh, pozoun a malý bubínek, Čtyři masové písně (1950). Upravil několik lidových písní pro ženský sbor (1941). Mezi skladby pro lesní roh patří Concertino s komorním orchestrem, Concertino a Koncert F pro lesní roh s orchestrem, Slavnostní fanfáry a Tryzna pro čtyři lesní rohy. Z klavírní tvorby je to např. Sonáta d (1923/24), 1. sonatina (1926), 2. sonatina (1931), Malá suita (1932), Groteska (1936), Furiant (1938), skladby pro lesní roh a klavír 7 přednesových skladeb (1926), Balada a pastorale (1948), dechová kvinteta Dechový kvintet (1937), Variace na českou lidovou píseň (1944/45), Miniatury (1946/47). Zkomponoval také Smyčcový kvartet (1927) a dechový sextet Furiant. Dále psal kadence ke koncertům Wolfganga Amadea Mozarta, Josepha Haydna, Jana Václava Sticha-Punto a Antonia Rosettiho.

V rukopisech zanechal teoretické práce pro lesní roh Škola (1929/30), Denní cvičení (dva sešity), Metodika a didaktika, Historie a literatura.