Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Havránek, Oldřich

Tisk

(Ul´rich Josifovič Avranek)

Charakteristika: Dirigent, sbormistr, violoncellista a pěvecký pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:26.12.1853
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.8.1937
Text
DíloLiteratura

Havránek, Oldřich (psán též Avranek, Ulrich Josifovič), dirigent, sbormistr, violoncellista
a pěvecký pedagog, narozen 26. 12. 1853, Klučenice u Milevska (okres Příbram), zemřel 12. 8. 1937, Moskva.

 

21. 7. 1870 absolvoval na pražské konzervatoři po šestiletém studiu violoncella (z toho posledních pět let u Františka Hegenbartha) náročným Koncertem a moll Friedricha Wilhelma Grützmachera. Již tehdy oplýval vyvinutou technikou (jež byla omezena pouze nedostatečnou silou šestnáctileté ruky), krásným zvučným tónem a výraznou kantilénou; vzbuzoval tak velké naděje do budoucna. Poté působil jako violoncellista pražského německého divadla, byl členem Kruhu mladých hudebníků, účastnil se spolkového života. V té době se úspěšně uplatňoval jako výtečný sólista a skladatel písní (Pohřeb, Ba, je té lásky na světě, Usnul šumot v lesích) a přednesových kusů pro violoncello a klavír (Elegie, Píseň beze slov – obě premiéroval na violoncello sám Havránek na dýchánku Umělecké besedy 17. 1. 1874, Scherzo).
Na jaře 1874 odešel do Ruska, kde působil do konce života. Zde se začal naplno věnovat dirigentství. Působil u provinčních oper v Astrachani, Kazani, Charkově (zde byl od roku 1881 druhým kapelníkem operního divadla) a Gorkém (Nižním Novgorodu). 1. 5. 1882 (podle juliánského kalendáře) se stal hlavním sbormistrem Státní opery v Moskvě, později zde působil i jako druhý dirigent. Jeho zásluhou zde bylo uvedeno na scénu mnoho novinek, mimo jiné uskutečnil 31. 1. 1898 první moskevské provedení Knížete Igora Alexandra Porfirjeviče Borodina (jemuž se tenkrát první kapelníci vyhýbali), 8. 11. 1898 první moskevské provedení Noci před Vánocemi Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova, 7. 12. 1898 původní premiéru opery Mozart a Salieri téhož skladatele a v roce 1901 premiéru opery Hodokvas v době moru Cezara Antonoviče Kjuji. Zastával potom tuto funkci i po Říjnové revoluci (a po přejmenování divadla na Velké operní divadlo) až do roku 1937 se skvělými uměleckými výsledky. V letech 1928–33 byl též hlavním sbormistrem Operního divadla Stanislavského v Moskvě. Byl uznáván takovými osobnostmi, jako byli Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov, Boris Vladimirovič Asafjev nebo proslulý tenorista Leonid Vitalijevič Sobinov. V roce 1932 mu byl udělen řád Národní umělec Ruské sovětské federativní socialistické republiky a v roce 1934 řád Hrdina práce.


Dílo

Dílo hudební

 

Vokálně instrumentální

Ba, je té lásky na světě (pro zpěv a klavír);

Pohřeb (pro zpěv a klavír);

Usnul šumot v lesích (pro zpěv a klavír).

 

Komorní

Elegie pro violoncello a klavír;

Píseň beze slov pro violoncello a klavír;

Scherzo pro violoncello a klavír.

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

PHSN.

Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis Národního muzea v Praze).

 

II. Ostatní

Burghauser, Jarmil: Slavní čeští dirigenti (Praha 1963, s. 14, 23, 98).

Hudební Listy 1870, č. 22, s. 171.

Hudební Listy 1871, č. 5, s. 40.

Hudební Listy 1873, č. 6, s. 45.

Hudební Listy 1874, č. 4, s. 17.

Hudební Listy 1874, č. 8, s. 34.

Hudební rozhledy V, 1952, č. 15, s. 30.

Ježegodnik Imperatorskich Teatrov 9, sv. 6/7, s. 143.

Sovětskaja muzyka 1937, č. 12.

Sovětskaja muzyka 1952, č. 6.

Tempo 17, 1938, s. 65–66.

Urie, Bedřich: Čeští violoncellisté (Praha 1946, s. 91, 93–95).

 

Miloš Zapletal

Datum poslední změny: 5.10.2010