Charakteristika: skladatel, hudební pedagog, sběratel lidových písní a hudební publicista
Datum narození/zahájení aktivity:3.10.1893
Datum úmrtí/ukončení aktivity:10.10.1964
Text
Pícha, František, skladatel, hudební pedagog, sběratel lidových písní a hudební publicista, narozen 3. 10. 1893, Řípec, zemřel 10. 10. 1964, Praha.
Po absolvování učitelského ústavu v Soběslavi (1908–12) se stal učitelem (1912–14). Hudbu studoval u Bohuslava Jeremiáše a Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích. Během první světové války byl zajat na ruské frontě a na Sibiři vytvářel z válečných zajatců pěvecké sbory a instrumentální soubory (1915–20). Na pražské konzervatoři studoval kompozici u Josefa Bohuslava Foerstra, Jaroslava Křičky a Karla Boleslava Jiráka (byl přijat do třetího ročníku, 1920–22) a na mistrovské škole u Josefa Suka (1923–25). Pedagogicky působil na pražské konzervatoři (od roku 1938), během druhé světové války však nedobrovolně odešel na několik let do předčasného důchodu a v letech 1946–48 přechodně vyučoval na Hudební a taneční fakultě AMU. Působil ve zkušebních komisích pro státní zkoušky z hudby (1939–54, přerušení 1941–45) a z hudební výchovy pro střední školy (1945–50). Ve skladbě byl zpočátku ovlivněn Josefem Bohuslavem Foerstrem, později navázal na tvorbu Josefa Suka zejména melodickou invencí, motivickou prací, výrazem a barevností. Převážnou část jeho díla tvoří vokální skladby (písně, sbory, kantáty) a úpravy lidových písní. Vydal kolem 300 úprav lidových písní pro zpěv a klavír, sbory nebo ve formě pásem a shromáždil přes 1000 nápěvů a textů z Třeboňska, Táborska, Jindřichohradecka a Budějovicka. Stal se členem České akademie věd a umění (1935), která mu udělila druhou cenu za Trio quasi una fantasia (1940), třetí cenu za Sonátu pro housle a klavír č. 2 (1946) a Kaňkovu cenu za kantátu Ejhle člověk! (1937). Dále získal odměnu v Májové soutěži Hudební matice Umělecké besedy za 2. smyčcový kvartet (1946) a za Píseň odvahy (1947) a první cenu Velké jubilejní soutěže Českého hudebního fondu za kantátu Panychida (1956). Byl autorem pedagogicko-didaktických prací a publikoval mnoho článků ve sbornících, časopisech a denním tisku
Dílo
Dílo hudební:
Sbory
Cestou, 3 ženské sbory op. 2 (1925, text František Xaver Svoboda, Josef Václav Sládek, vyd. vlastním nákladem, Praha 1928).
Meditace, 6 mužských sborů op. 4 (1926, text Svatopluk Čech, Karel Leger, Jaroslav Vrchlický, Antonín Sova, Josef Václav Sládek, vyd. vlastním nákladem, Praha 1928).
Chvíle pokory, 6 mužských sborů op. 10 (1926, text Karel Toman, František Ladislav Čelakovský, Antonín Sova, vyd. vlastním nákladem, Praha 1927).
Láska, 3 ženské sbory op. 11 (1926, text Karel Toman, Antonín Sova, Johann Wolfgang Goethe, vyd. vlastním nákladem, Praha 1926).
Dva hymny op. 12 (1926).
Z plného poháru, 4 mužské sbory op. 13 (1927, text William Shakespeare, Karel Toman, lašská a slovenská lidová, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1928).
Tepna bije, 5 balladických zpěvů pro mužský sbor op. 14 (1927, text Otakar Theer, František Ladislav Čelakovský, Karel Toman, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1928).
Studánka, písničky a říkadla pro ženský sbor, housle, hoboj, fagot a klavír op. 24 (1936, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1939).
Tři ženské sbory op. 27 (1943).
Tři dětské sbory s doprovodem klavíru op. 28 (1943, provedeno v rozhlase 15. 1. 1951).
Písně
Po létech, 6 prostých písní pro vyšší hlas a klavír op. 1 (1925, vyd. Urbánek, Praha 1926).
Hlasy noci, 5 písní pro vyšší hlas a klavír op. 3 (1926, text Antonín Sova, Jaroslav Vrchlický, vyd. Chadím, Praha 1926).
Ještě jednou se vrátíme, cyklus písní pro vyšší hlas a orchestr op. 5 (1926, text Antonín Sova, klavírní výtah vyd. vlastním nákladem, Praha 1927).
Srdce se bouří, cyklus písní pro střední hlas a klavír op. 8 (1928, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1928).
Živote! 3 zpěvy lásky, odvahy a víry pro střední hlas, housle, violu a klavír op. 15 (komorní úprava stejnojmenné kantáty, 1928, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1930).
Z hlubokosti, 3 písně pro střední hlas a orchestr op. 17 (1928, text Antonín Sova, klavírní výtah vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1930).
Ticho, intimní frygické písně pro střední hlas, housle, violu a klavír op. 22 (1934, text Antonín Sova, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1934).
Rodné hroudy hlas, písně na slova lidové jihočeské poezie, 4 písně pro baryton a klavír op. 33 (vyd. Státní hudební vydavatelství, Praha 1963).
Rodné hroudy hlas, písně na slova lidové jihočeské poezie, 5 písní pro mezzosoprán a klavír op. 35 (vyd. Státní hudební vydavatelství, Praha 1963).
Úpravy lidových písní
Lidové písně moravské a slovenské pro zpěv a klavír (vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1933).
Lidové písně z jižních Čech pro zpěv a klavír (3 sešity, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1933).
Lidové písně pro ženský sbor (3 sešity, vyd. vlastním nákladem, Praha 1933).
Lidové písně pro smíšený sbor (2 sešity, vyd. vlastním nákladem, Praha 1933).
Lidové písně pro mužský sbor (8 sešitů, vyd. vlastním nákladem, Praha 1933).
Lidové písně pro ženský sbor a klavír (vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1939).
Lidové písně pro mužský sbor (vyd. vlastním nákladem, 1939).
Lidové písně pro ženský sbor a klavír (vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1939).
Blata zpívají první řada lidových písní z jižních Čech pro sóla, mužský, ženský a smíšený sbor s orchestrem (také verze se čtyřručním klavírem, komponované pásmo, 1939, provedeno v rozhlase 1. 2. 1940).
Blaťácká svatba, druhá řada lidových písní z jižních Čech pro sóla, mužský, ženský a smíšený sbor s orchestrem (komponované pásmo, 4 části, 1941/42, provedeno v rozhlase 21. 11. 1942 – 10. 11. 1946).
Jihočeské lidové písně pro mužský sbor (vyd. Orbis, Praha 1951).
Jihočeské lidové písně pro smíšený sbor (vyd. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1955).
Jihočeské lidové písně pro ženský sbor (vyd. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1956).
Kantáty
Živote!, 3 zpěvy lásky, odvahy a víry pro jednohlasý sbor a orchestr op. 15 (1928, premiéra Česká filharmonie, Hlahol, 17. 12. 1932, provedeno v rozhlase s malým sborem 2. 11. 1935).
Ejhle člověk!, kantáta pro orchestr, sbor a varhany op. 16 (1929, provedeno v rozhlase 2. 10. 1946, druhá verze 1950, vyd. jako příloha České hudby, Kutná Hora).
Panychida, kantáta pro orchestr a sbor op. 34 (1956, text František Ladislav Čelakovský, premiéra Praha 24. 2. 1957).
Píseň věrnosti, kantáta pro ženský sbor a čtyřruční klavír op. 37 (1958, premiéra Praha 1962).
Komorní skladby
Smyčcový kvartet cis moll, op. 6 (1. znění 1923, 2. znění 1929, vyd. vlastním nákladem, Praha 1929; Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1930).
Sonáta pro housle a klavír d moll, op. 9 (1925, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1928).
Trio quasi una fantasia pro housle, violu a klavír op. 21 (1. znění 1934, 2. znění 1939, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1943).
Suita pro housle a klavír op. 23 (1. znění 1935, 2. znění 1938, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1939).
Sonáta č. 2 pro housle a klavír D dur, op. 25 (1. znění 1937, 2. znění 1943, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1945).
Variace na jihočeskou lidovou píseň pro housle a klavír op. 25, č. 2 (vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1947).
2. smyčcový kvartet G dur, op. 30, Vánoční (1943, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1947).
Dechový kvintet op. 31 (1944, premiéra Pražské dechové kvinteto, 2. 5. 1946).
Orchestrální a koncertantní skladby
Noční píseň poutníkova, symfonická báseň op. 7 (1924, premiéra Česká filharmonie, 14. 2. 1926).
Suita pro smyčcový orchestr a gong ad libitum op. 18 (1. znění 1931, premiéra Česká filharmonie, 22. 3. 1931, 2. znění 1933, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1933).
Vyzvání, symfonické allegro op. 19 (přepracovaná 4. část Suity pro smyčcový orchestr a gong, provedeno v rozhlase 25. 11. 1934, premiéra Česká filharmonie, 24. 4. 1935, vyd. Český hudební fond, Praha 1961).
Štěpančikovo, dramatická ouvertura pro velký orchestr op. 20 (1931, provedeno v rozhlase 13. 9. 1932, vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1947).
Dva slavnostní pochody op. 26 (1938, první pochod proveden v rozhlase 24. 5. 1938).
Vánoce, symfonie pro smyčce op. 30 (1951, podle 2. smyčcového kvartetu, vyd. Český hudební fond, Praha 1960).
Suita pro malý orchestr op. 31 (podle Dechového kvintetu, 1953).
Píseň odvahy, symfonické scherzo op. 32 (1946, premiéra Česká filharmonie, 10. 4. 1947, vyd. Český hudební fond, Praha 1966).
Koncert pro housle a orchestr D dur op. 36 (1960).
Řípecká polka pro orchestr (1948).
Skromná, sousedská pro komorní orchestr (1951, vyd. Český hudební fond, Praha 1959).
Snivá, sousedská pro komorní orchestr (1951, vyd. Český hudební fond, Praha 1959).
Doňovská polka pro orchestr (1952).
Klavírní skladba
Preludium a Scherzo op. 29 (1936, Scherzo vyd. Hudební matice Umělecké besedy, Praha 1937).
Dílo literární (výběr):
Monografie
Obnažené kořeny. Úvahy o životě a tvorbě z ovzduší symfonie osvobození člověka (Praha 1929).
Všeobecná nauka o hudbě (Praha 1949).
Stručná a přehledná harmonie (Praha 1949).
Hudební sloh (rkp.).
Stručný kontrapunkt (rkp.).
Stati
Čím je mi Josef Suk (Tempo 13, 1934, č. 5, s. 173–176).
Pražský rozhlas (Česká hudba 37, 1934, č. 6, s. 86–87).
Sukův polytematismus (Česká hudba 37, 1935, č. 6, s. 70–71).
Josef Suk: Učitel a člověk (in: Květ, Jan Miroslav [ed.]: Josef Suk: život a dílo. Studie a vzpomínky, Praha 1935).
LiteraturaI. Lexika
Pine, Leslie Gilbert: Whoʼs Who in Music (1. poválečné vydání, Londýn 1950).
Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961).
Townend, Peter: Whoʼs Who in Music and Musiciansʼ International Directory (New York 1962).
Bull, Storm: Index to Biographies of Contemporary Composers (New York 1964).
ČSHS.
DČHK.
Bull, Storm: Index to Biographies of Contemporary Composers, Vol. II (Metuchen, New Jersey 1974).
Robijns, Jozef – Zijlstra, Miep: Algemene muziek encyclopedie (Haarlem 1979–84).
MEH.
Malá československá encyklopedie (Praha 1984–87).
Martínková, Alena: Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).
Tomeš, Josef – Léblová, Alena a kolektiv: Československý biografický slovník (Praha 1992).
II. Ostatní
Borecký, Jaromír: Stručný přehled dějin české hudby (Praha 21928).
Ejhel člověk! (Svobodné noviny, 4. 10. 1946; Svobodné slovo, 4. 10. 1946).
Fikrle, Rudolf: František Pícha šedesátníkem (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 14, s. 654–655).
Rodné hroudy hlas (Hudební rozhledy 7, 1954, č. 18, s. 879–880).
Matějček, Jan: Tschechische Komponisten von Heute (Praha 1957).
Smolka, Jaroslav: Česká kantáta v období mezi dvěma válkami 1918–1939 (in: Živá hudba 3, Praha 1965, s. 39–109).
Sté výročí narození hudebního skladatele, profesora Františka Píchy (Veselsko, říjen 1993, č. 10, s. 7).
Třicáté výročí úmrtí hudebního skladatele, profesora Františka Píchy (Veselsko, říjen 1994, č. 10, s. 4).
Heřmánková, Jana: Expedice okresem křížem krážem (Táborské listy, 14. 3. 1994, s. 10).
Smolka, Jaroslav a kolektiv: Dějiny hudby (Brno 2001).
Šatrová, Alena: Dobří rodáci se stále vracejí (Českobudějovické listy, 27. 6. 2002, s. 11).
Významní rodáci ze Řípce (Řípecký zpravodaj 1, 2007, č. 3, s. 1).
Pecháček, Stanislav: Lidová píseň a sborová tvorba (Praha 2010).
Fišer, Jaroslav: Řípec 1363–2013 (Řípec 2013).
www.ripec.cz/frantisek-picha-1893-1964/d-1596
www.ripec.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14576&id_dokumenty=1082
ArchivalieNárodní knihovna. Hudební oddělení.
Národní muzeum. České muzeum hudby.
Radek Poláček
Datum poslední změny: 11.8.2015