Charakteristika: Hudební skladatel, muzikolog a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:31.8.1951
Text
Douša, Eduard, hudební skladatel, muzikolog a pedagog, narozen 31. 8. 1951, Praha.
Po maturitě na gymnáziu studoval nejprve v letech 1969–71 krátce hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v letech 1972–77 skladbu na AMU v Praze. Po absolvování pokračoval na téže škole postgraduálním studiem hudební teorie (do roku 1979). V roce 1974 absolvoval studijní pobyt na Accademic Chigiana v Itálii. V letech 1976-86 pracoval jako pedagog hudební teorie na Deylově konzervatoři v Praze a v letech 1992–95 na pražské Ježkově konzervatoři. Od roku 1986 je pedagogicky činný na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2002 obhájil disertační práci (PhD.) na téma Tvorba pro ději a mládež českých autorů v letech 1945–95. Od roku 1995 učí rovněž na pražské konzervatoři, kde kromě hudební teorie vyučuje též skladbu. V roce 2006 byl na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labe jmenován docentem v oboru Hudební teorie a pedagogika.
Jeho žánrově pestrá skladatelská tvorba zasahuje do hudby komorní, orchestrální i populární a užité (mimo jiné 140 scénických skladeb pro rozhlas, sletová hudba, hudba k dokumentárním filmům). Věnuje se též tvorbě pro děti. Ve své publikační a přednáškové činnosti se zaměřuje na českou hudbu 20. století a problémy hudební pedagogiky. Spolupracuje s Českým rozhlasem. Byl členem správní rady Nadace OSA a Společnosti skladatelů při Asociaci hudebních umělců a vědců. V roce 2001 s kolegy z konzervatoře založil sdružení pro soudobou hudbu Collegium 2001.
Je členem porot různých skladatelských soutěží – např. Mezinárodní soutěže mladých skladatelů Antonína Dvořáka (IADCC), kterou od roku 2009 v Praze organizuje jihokorejský dirigent a hudební teoretik Chang Yul Choi. V roce 2012 založil se svojí ženou, klavíristkou a pedagožkou Evou Doušovou hudební vydavatelství Musica gioia, které se zaměřuje na vydávání především soudobé hudebně pedagogické literatury. Roku 2016 mu byla Unií českých pěveckých sborů udělena výroční cena za skladatelskou práci v oblasti sborové tvorby.
Dílo
I. Dílo hudební (výběr)
Orchestrální tvorba
Concertino pro trubku a orchestr (natočeno Československým rozhlasem, 1986).
Koncert pro čtyři saxofony a orchestr (natočeno u Oliveria, 1994).
Melodia – gioia - suita pro komorní orchestr (natočeno Českým rozhlasem, 1998).
Concerto piccolo pro housle a orchestr (2006).
České moře. Kantáta pro sbor, recitátora a orchestr (2015).
Komorní tvorba
Miniatury pro klavír (vydáno v Praze, 1971).
Sonáta pro varhany (natočeno Československým rozhlasem, 1981; vydáno v Praze, 1986).
Sonatina pro klarinet a klavír (natočeno Československým rozhlasem; vydáno v Praze, 1984).
Variace na barokní téma pro smyčce (vydáno v Praze, 1985; natočeno u Supraphonu 1988).
Rapsodická věta pro klarinet a klavír (natočeno Československým rozhlasem, 1986; vydáno v Praze, 2002).
Smyčcový kvartet (natočeno Československým rozhlasem, 1988).
Fantasia romantica pro housle a klavír (natočeno Československým rozhlasem, 1990).
Scénické miniatury pro flétnu, housle a cembalo (natočeno u Bontonu, 1990).
Noc na svatého Nikdy – melodram, text K. Šiktanc (natočeno Československým rozhlasem, 1991).
Dialog pro hoboj a klavír (natočeno Českým rozhlasem, 1998 a JCH audio, 2000).
Sonáta brevis pro akordeon (vydáno v Praze, 2000).
Ave Maria pro soprán, trubku a varhany (natočeno Českým rozhlasem, 2001).
Trochu jinak – skladby pro čtyřruční klavír (vydáno v Aši, 2001).
Introdukce a tango pro housle, kytaru a akordeon (vydáno v Praze, 2001).
Quattro essercizi per viola ed accordione (vydáno v Praze, 2002).
Koncertní hudba pro violoncello sólo (vydáno v Praze, 2002; natočeno Českým rozhlasem, 2002).
Ad honorem puritatis – fantasie pro trubku a varhany (natočeno Českým rozhlasem, 2002).
Divertimento Villa Bertramka pro hoboj, housle, violu a violoncello (natočeno Českým rozhlasem, 2002).
Introdukce a gigue pro klavír (2006).
Suita ve starém slohu pro dechové nástroje (2006).
Vivat Airdale! Koncertní svita pro hoboj, violoncello a klavír (2007).
Sonáta pro violoncello a klavír (2007).
„PF 09“ pro flétnu a klavír pro Duo BeNe (2009) – věnováno souboru Duo BeNe; „Quousque“. Sonáta pro violu (2011).
Musica ruvida – koncertní rondo pro violoncello a akordeon (2011).
Tempus ante, tempus post I.… Imprese pro flétnu, basklarinet a klavír (2012). Tempus ante, tempus post II.… Imprese pro flétnu, basklarinet a klavír (2012). Musica concertante per corno solo. Povinná skladba pro interpretační soutěž Pražského jara 2013. Meditace a fuga pro violu a varhany (2013). Concertino di jazz – pro altsaxofon, smyčcové kvarteto a klavír (2014). Operation Anthropoid – trio pro housle, violoncello a klavír. Českému triu (Vlachová-Langer-Petráš). Violac – suita pro violu a akordeon (2015).
Cembalina.Sonatina pro cembalo (2015) – věnováno C. Bollingovi (vyd. Musica gioia 2017). Entrata Slavonica per organo (2016) – věnováno Letní škole slovanských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Praha.
Vokální tvorba
Radovánky – sedm dětských sborů, text V. Maršíček (vydáno v Jirkově, 1981).
Školní kolotoč – cyklus dětských sborů, text P. Cmíral (natočeno Československým rozhlasem, 1991).
Malí sportovci – písničky pro dětský sbor, text J. Brukner (vyd. Musica Viva – Aš, 2002).
Hudebně dramatická tvorba
Jak v Kocourkově stavěli školu – dětská miniopera, libreto E. Douša podle povídky E. Petišky (natočeno Československým rozhlasem, 1985);
Dialogy o lásce – melodramatická kompozice pro zpěvačku, recitátora, 3 kytary a bicí, text F. G. Lorca (natočeno Československým rozhlasem, 1988).
II. Literární dílo
Jan Rychlík, přínos k vývoji českého hudebního myšlení (Hudební rozhledy 29, 1986, č. 2, s. 49);
Skladatelé dětem – Jaroslav Křička (Hudební výchova, 4, 1995–96, č. 3, s. 45);
Alois Sarauer – skladatel klavírní literatury pro děti (Hudební výchova, 5, 1996–97, s. 28);
Instrumentální tvorba pro děti a mládež českých skladatelů 20. století se zřetelem k období 1945–1995. Díl I., díl II. – katalog (Praha, 1999–2001).
Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985).
Who is Who in Music (2001).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002).
Eva Benešová: Klavírní tvorba Eduarda Douši (disertační práce, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2012).
Martina Lánská: Eduard Douša – skladatel a pedagog (bakalářská práce, Hudební a taneční fakulta AMU, Praha 2017).
Petr Ch. Kalina