Český hudební slovník osob a institucí

Kaleta, Pavel

Kaleta, Pavel (též Pawel), skladatel, narozen 11. 11. 1912, Třinec, zemřel 27. 5. 1991, tamtéž.

Od mládí hrál na housle a díky studiu u Josefa Remeše na Hradilově Hudební škole Matice školské v Ostravě-Mariánských Horách (absolvoval roku 1935) dosáhl pozoruhodné vyspělosti. Jako aktivní hudebník získal praxi v době konání vojenské služby v Opavě (od října 1935) v orchestru 15. pěšího pluku. Po vojně krátce studoval na pražské konzervatoři, kterou však opustil v roce 1938 a trvale se vrátil do rodného Třince, kde pak působil až do odchodu do důchodu jako úředník Třineckých železáren. Ale už dříve v roce 1932 založil smyčcové kvarteto Arco, kterého byl primáriem a jež – s menšími přestávkami – existovalo jako Třinecké smyčcové kvarteto až do roku 1976. Tento amatérský komorní soubor sehrál významnou úlohu v rozvoji hudební kultury na Těšínsku a jeho primárius, občanským povoláním úředník, se také výrazně angažoval jako organizátor a kulturně osvětový pracovník (podílel se na činnosti Polského kulturně osvětového svazu /Polski Związek Kulturalno-Oświatovy/ a jeho hudební sekce /Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne/). Ve své činnosti totiž Kaleta nikdy nestavěl proti sobě hudební amatérismus a profesionalismus.
Po připojení Těšínska k „velkoněmecké říši“ musel Kaleta narukovat do wermachtu a léta 1942–45 prožil jako voják v Německu a Itálii. Po návratu domů se jeho dosavadní hudební aktivity výrazně rozšířily a zkvalitnily. Od roku 1950 se ještě intenzivněji vrátil ke skladbě a začal komponovat kromě děl komorních i opusy vokální a orchestrální. V celém jeho díle se objevuje silný rys folklorismu, spjatého se specifickými projevy podbeskydského lidového projevu hudebního, spjatého s polskou jazykovou oblastí. Především v tvorbě komorní a instrumentální se projevila šíře Kaletova kompozičního talentu od použití tradičních, klasicizujících postupů prvních skladeb až k volné dodekafonii a sóničnosti opusů z pozdějších let. Důležitou součástí Kaletova díla jsou také skladby s duchovní tematikou (zejména violová sóla určená evangelické chrámové liturgii). Jeho tvorba se vyznačuje – při vší konstrukční umělosti – interpretační přístupností a výraznou melodičností. Symfonická tvorba stojí poněkud ve stínu hudby výše uvedených žánrů. Kompozice z oblasti populární hudby (pochody, valčíky apod.) se vyznačují snahou o překonání běžné konzumní funkce, typické pro tento žánr. V Okresním vlastivědném muzeu v Českém Těšíně je uložen rukopisný tematický katalog Kaletových skladeb.