Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Javůrková, Josefa

Tisk

(Podhajská)

Charakteristika: Pěvkyně-sopranistka

Datum narození/zahájení aktivity:25.12.1875
Datum úmrtí/ukončení aktivity:17.10.1951
Text
Literatura

Javůrková, Josefa (prov. Podhajská), pěvkyně-sopranistka, narozena 25. 12. 1875, Příbor, zemřela 17. 10. 1951, Praha.

 

Náležela k hudební rodině Javůrků, byla nejstarším dítětem a zároveň jedinou dcerou varhaníka Václava Javůrka, který k hudbě vedl všech svých pět potomků. Josefa i se svými bratry chodila do hudební školy Moravanu v Kroměříži, navíc u nich v bytě se často muzicírovalo a scházel se zde ochotnický orchestr k soukromým produkcím; i Javůrkovy děti brzy hrály v domácím triu, kvartetu či kvintetu. Několik let strávila ve Vídni v klášteře Uršulinek a odtud její cesta vedla na vídeňskou konzervatoř (okolo roku 1895), kde studovala zpěv u Rosy Papierové-Paumgartnerové a dramatickou školu při konzervatoři u profesorky Bleibtreuové. Absolvovala rolí Santuzzy v Mascagniho opeře Sedlák kavalír (1896), ale již předtím zpívala několikrát veřejně ve Vídni, například v Thomasově opeře Mignon (19. 12. 1895). Také vystupovala s ochotnickými divadly v Kroměříži a v Praze. Jako výborná absolventka získala hned několik nabídek angažmá k německým operním scénám. Měla nastoupit k vídeňské dvorní činohře, ale provdala se za hejtmana rakouského generálního štábu Aloise Podhajského, s nímž střídavě měnila místa pobytu mezi Vídní, Krakovem, Lvovem a po roce 1918 Brnem a Prahou. Všude vedla bohatý umělecký a společenský život. Spřátelila se s Vítězslavem Novákem, který se do ní zamiloval. Jejich blízký osobní vztah je dokumentován v Novákově korespondenci z let 1896–98 a v jeho knižních pamětech. Inspirován vztahem k Josefě Javůrkové Novák napsal klavírní sbírky Vzpomínky (1894), Serenády (1895) a zejména písňové cykly z roku 1896, z nichž Pohádku srdce op. 8 jí dedikoval. Její pěvecká kariéra však začala zanedlouho uvadat s postupujícím katarem průdušek a také kvůli sňatku předčasně opustila ambice se v hudebním světě prosadit. V její pozůstalosti u dcery Zdeny Podhajské bylo zachováno několik Novákových autografů (Amoroso ze Vzpomínek, Jest večer op. 8, Serenáda pro klavír v H a Andante solenne pro zpěv a klavír).


Literatura

ČSHS.

Fric, Ota: Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku I. (Kroměříž 1941).

 

www.vitezslavnovak.cz/korespondence_javurkova.htm

 

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 27.10.2011