Český hudební slovník osob a institucí

Vajs, Josef

Vajs, Josef, slavista a kněz, narozen 17. 10. 1865, Dolní Liboc (u Prahy), zemřel 2. 7. 1959, Praha.

Středoškolské vzdělání získal na malostranském gymnáziu (1877–81), potom přešel na Akademické gymnázium (1881–85), kde také maturoval s vyznamenáním. Následně studoval bohosloví v Římě (1885–90), na kněze byl vysvěcen tamtéž 21. 12. 1889. Po návratu částečně působil v duchovní správě – byl knězem v Hostivaři (od 1897), na ostrově Krku v Chorvatsku (od 1902–06) a v Praze (1906–28), zároveň pokračoval ve slavistickém školení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u Jana Gebauera a Františka Pastrnka. Díky univerzitnímu školení a neustálému zájmu o staroslověnské památky brzy pronikl také do univerzitního světa.

Titul PhDr. získal v roce 1911, o rok později také čestný doktorát teologie. Na bohoslovecké fakultě se habilitoval (1912), byl jmenován nejprve mimořádným (1918), potom řádným profesorem (1919) staroslověnského překladu Písma svatého a slovanské liturgie.

Vajsův mimořádný zájem o staroslověnské památky a dílo cyrilometodějské z něj za několik let udělal mezinárodně proslulého slavistu. Stal se členem Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, dopisujícím členem Jihoslovanské akademie v Záhřebu a čestným členem Slovanského ústavu v Praze.

Významných postů dosáhl i na poli církevním – byl papežským prelátem, kanovníkem seniorem kolegiální kapituly u Všech svatých na Hradě, čestným kanovníkem katedrálních kapitul v Záhřebu, Splitu a na Krku.

V roce 1937 odešel Vajs na odpočinek, po smrti byl 6. 7. 1959 pochován v hrobce proboštů kolegiátní kapituly u Všech svatých na vyšehradském hřbitově.