Český hudební slovník osob a institucí

Sirovátka, Oldřich

Sirovátka, Oldřich, etnograf, narozen 8. 9. 1925, Teresva (Podkarpatská Rus, dnes Ukrajina), zemřel 31. 7. 1992 Sádek (u Poličky).

Obecnou školu začal navštěvovat v Oslavanech, kam otec, bývalý legionář, který sloužil na Podkarpatské Rusi jako četnický praporčík, s rodinou přesídlil začátkem třicátých let. Po maturitě na reálném gymnáziu v Ivančicích (1944) pracoval jako hornický pomocník na dole Kukla v Oslavanech. V letech 1945–49 studoval na brněnské Filozofické fakultě Masarykovy univerzity češtinu, filozofii a národopis (PhDr. 1950 za práci Rým folklorního verše). Krátce byl kulturním redaktorem v brněnské redakci Práce a po vojenské základní službě (1950–51) působil jako učitel základních škol. V roce 1953 se stal vědeckým pracovníkem brněnské pobočky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde v šedesátých letech vedl oddělení slovesné folkloristiky. V roce 1972 přešel na brněnské pracoviště Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV; v roce 1990 se vrátil do Ústavu pro etnografii a folkloristiku a stal se vedoucím brněnské pobočky. Titul CSc. získal 1959 (kandidátská disertace), DrSc. 1991 za práci Srovnávací studie o české lidové slovesnosti. Byl dlouholetým externím učitelem Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty brněnské univerzity (od 1953), kde se 1966 habilitoval prací Srovnávací folkloristika a česká lidová slovesnost a 1967 byl jmenován docentem pro obor srovnávací folkloristiky; 1991 mu byl udělen titul profesor. Od 1988 vedl semináře folkloristiky také na tamní Pedagogické fakultě. Působil ve vědeckých radách řady národopisných institucí a redakčních radách mnoha národopisných časopisů. Byl viceprezidentem komise pro lidovou poezii při Société internationale d’ethnologie et de folklore, dopisujícím členem Verein für Volkskunde, členem mezinárodní komise slovanského folkloru při Mezinárodním komitétu slavistů, vedoucím komise pro lidovou slovesnost Národopisné společnosti československé při ČSAV atd. Přednášel na folkloristických kongresech, konferencích a sympoziích ve většině evropských zemí. Publikovat začal básně v časopisech Jitro (od 1940) a Řád (od 1943). Pracemi z oblasti národopisu, později i literární vědy, a recenzemi folkloristických publikací i literatury pro děti přispíval do časopisů Naše Valašsko (Vsetín), Vlastivědný věstník moravský, Český lid, Radostná země (Opava), Časopis Matice moravské, Československá etnografie, Acta ethnographica, Slovenský národopis (Bratislava), Slovácko (Uherské Hradiště), Národopisný věstník československý, Ethnologia Slavica, Národopisné aktuality (Strážnice), Česká literatura, Slavia, Slavica Pragensia, Deutsches Jahrbuch für Volkskunde (Berlín), Zeitschrift für Volkskunde (Stuttgart), Jahrbuch für Volksliedforschung (Berlín), Malovaný kraj (Břeclav), Slavistická folkloristika, Národopisná revue (Strážnice) a jiných, do deníků Rovnost, Brněnský večerník a Lidová demokracie. Spolupracoval s Československým rozhlasem a Československé televizí. Napsal řadu předmluv a doslovů i ke knihám a edicím jiných autorů (např. Kamila Bednáře, Miroslava Bureše, Evy Kilianové, Anežky Šulové, Josefa Haise Týneckého).