Charakteristika: Houslista a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:25.3.1929
Datum úmrtí/ukončení aktivity:31.12.2021
Text
Gola, Zdeněk, houslista, hudební pedagog, narozen 25. 3. 1929, Bystré (okres Frýdek-Místek), zemřel 31. 12. 2021, Helsingborg (Švédsko).
Již od dětství se u něj projevovalo hudební nadání, které rozvíjel jeho otec, před první světovou válkou trumpetista vojenské hudby v Místku, který ovládal mnoho hudebních nástrojů a syna začal učit v sedmi letech hře na housle. Od třinácti let navštěvoval hudební školu v Místku, kde převzal jeho výuku výborný učitel, žák Otakara Ševčíka, Gabriel Štěpánek, který pak za protektorátu připravoval mladého Golu k přijímací zkoušce na brněnskou konzervatoř. Tu úspěšně vykonal, a tak se stal v šestnácti letech na podzim roku 1945 studentem houslové třídy Josefa Jedličky. Ve studijním roce 1947/48 absolvoval půlroční stáž v chorvatském Zagrebu a pak, ještě při studiu hrál jako houslista v brněnské opeře. Studium na konzervatoři ukončil v roce 1951 provedením Paganiniho Houslového koncertu D dur. Ve stejném roce se stal hráčem Slovenské filharmonie v Bratislavě, jejímž dirigentem byl tehdy Václav Talich. Po dvouleté vojenské službě se roku 1954 stal hráčem Moravské filharmonie Olomouc (dokonce střídavě s Jaromírem Nohejlem dirigoval některé populární koncerty) a zároveň v období 1955–59 působil jako lektor houslové hry na katedře hudební vědy a výchovy Fakulty společenských věd Vysoké školy pedagogické v Olomouci. V roce 1959 nastoupil na nově zřízenou ostravskou konzervatoř, ale o rok později začal dálkově studovat na brněnské JAMU (absolvoval u Františka Kudláčka a Jiřího Trávníčka mimo jiné Houslovým koncertem D dur op. 77 Johannese Brahmse v roce 1964).
Počátkem roku 1966 legálně odešel na angažmá zprostředkované Pragokoncertem do symfonického orchestru ve švédském Norrköpingu. Zde hrál ve skupině prvních houslí, ale často vystupoval i jako sólista. V roce 1968 přijal místo koncertního mistra v symfonickém orchestru v jihošvédském Linköpingu.
Po roce 1972 působil ve Švédsku nadále, ovšem tentokrát bez svolení československých úřadů. Od roku 1975 byl pak učitelem houslové hry na Kulturní škole v Helsingborgu a s pianistou Einarem Nilssonem a s kytaristou Torvaldem Nilssonem uskutečnil množství koncertů ve Švédsku, Dánsku a na Islandu. Vážné onemocnění páteře v roce 1980 způsobilo, že musel zanechat koncertní činnosti a po období, kdy byl upoután na invalidní vozík otevřel roku 1982 v Helsingborgu mezinárodní houslové kurzy a pro jejich frekventanty připravil (ve Švédsku, Německu, ČSSR) řadu pedagogických prací. Po sametové revoluci se mohl i na delší dobu vracet do rodné země. V roce 1991 se stal houslovým pedagogem na Umělecko-pedagogické katedře Pedagogické fakulty Ostravské univerzity (na této vysoké škole pak také úspěšně proběhlo v roce 1999 řízení ke jmenování profesorem). Zde vychoval řadu kvalitních houslových umělců (mimo jiné Jiřího Vodičku, Martinu Bačovou, dříve také Cyrila Studýnku, Vítězslava Kuzníka a řadu dalších).
Celoživotním pedagogickým úsilím dosáhl vynikajících výsledků, které zachytil v celé řadě originálních prací věnujících se houslové hře od jejich počátků (např. v Houslové hře pro začátečníky) až po vrcholné její problémy (Kompendium der höheren Technik des Geigenspiels, Technika houslové hry a další). Ve všech svých pracech (didaktických i hudebně psychologických) přinášel dlouholetou učitelskou praxí ověřené originální výsledky, jimiž rozšířil tradice české houslové školy s mezinárodním přesahem. Jeho lidský přístup (i když podle potřeby přísný) k studentům (posluchačům) byl vždy ceněn. Především vysokoškolští posluchači zdůrazňovali profesorovu nesmírnou pracovitost, nesmlouvavý přístup, uměleckou opravdovost a starostlivost o studijní podmínky.
Zdeněk Gola svou učitelskou praxí i odbornou publikační činností v pracech didaktických i hudebně psychologických dosáhl důležitého místa mezi význačnými českými houslovými pedagogy.
Dílo
Violinskola för nybörjare 1 (Helsingborg 1982);
Kompendium der höheren Technik des Geigenspiels (Helsingborg 1984);
Analytische Studien zu W. A. Mozarts Violinkoncert A dur, KV 219 (Helsingborg 1984);
60 achttaktige Etüden für die rechte Hand (Helsingborg 1984);
60 achttaktige Etüden für die Violine: Band 1. Die Bogentechnik, Band 2. Die Grifftechnik (Bad Schönborn 1990);
Hra ve skupině pro troje housle (Ostrava 1996);
Houslová škola pro začátečníky díl 1 (Ostrava 1996);
Houslová škola pro začátečníky díl 2 (Ostrava 1997);
Souborová hra, troje housle a violoncello (Ostrava 1997);
Klavírní doprovod ke skladbám obsaženým ve 2. dílu Houslové hry pro začátečníky (Ostrava 1997);
60 osmitaktových etud pro housle. Díl 1, Smyčcová technika (Ostrava 1995);
60 osmitaktových etud pro housle. Díl 2, Prstová technika (Ostrava 1995);
Příčiny mentálních potíží při veřejném vystupování a jejich odstraňování (Ostrava 1995);
Vibrato (Ostrava 1999);
Polohy a jejich vzájemné spojování (Ostrava 2000);
Technika houslové hry (Praha 2013).
LiteraturaI. Lexika
Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2005, s. 266).
Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2013, s. 287–288).
Biografický slovník Slezska a severní Moravy (Supplementum č. 7, v tisku).
II. Ostatní
Štraus, Ivan: Zdeněk Gola – houslista a pedagog (Hudební rozhledy 66, 2013, č. 11, s. 7).
Maceček, Petr: Zdeněk Gola a jeho pedagogické mistrovství (Ostrava 2019).
Bátor, Milan: Odešel legendární houslový pedagog Zdeněk Gola, pro kterého nikdy nebylo v hudbě hotovo [on line, cit. 27. 10. 2022].
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 8.12.2022