Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Pamětní síň Antonína Dvořáka na Sychrově

Tisk

(Dvořákův Sychrov; Dvořákův Turnov)

Charakteristika: pamětní síň

Datum narození/zahájení aktivity:17.6.1951
Text
Literatura

Pamětní síň Antonína Dvořáka na Sychrově, pamětní síň s expozicí o skladateli, zahájení činnosti 17. 6. 1951, nyní dočasně uzavřena. 

 

Antonín Dvořák navštívil zámek Sychrov v letech 1877–97 prokazatelně devětkrát, o dalších návštěvách nemáme písemné doklady. Při poslední doložené návštěvě jej doprovázel jeho zeť Josef Suk. Na Sychrov Dvořák přijížděl za svým přítelem, tajemníkem knížete Kamila Rohana Aloisem Göblem, který se s Dvořákem seznámil v době zimních pobytů s knížecí rodinou v Praze. O jejich vřelém vztahu svědčí nejen rozsáhlá korespondence, ale i to, že byl Göbl kmotrem většiny Dvořákových dětí – jedna z Dvořákových dcer byla na důkaz přátelství obou mužů pojmenována Aloisie. V Göblově bytě hrál Dvořák na klavír, který Göblovi věnovala Adéla Rohanová, manželka knížete Kamila Rohana, a v zámecké kapli často hrál na varhany. Sám Göbl byl výtečným zpěvákem a významným členem Zpěváckého spolku v Turnově, kterému Dvořák věnoval Čtyři smíšené sbory op. 29. Během svých pobytů na Sychrově složil Dvořák několik drobnějších duchovních skladeb: Ave Maria, Ave maris Stella, Hymnus ad laudes in festo SS. Trinitatis, O Sanctissima a dále třetí jednání opery Dimitrij či houslový koncert a moll.   

Zámek Sychrov byl od roku 1820 sídlem francouzského rodu Rohanů. Kolem poloviny 19. století byl přestavěn v romantickém novogotickém stylu a dnes se řadí k nejvýznamnějším památkám historizujících slohů 19. století. V roce 1950 byl zámek zkonfiskován a poté zpřístupněn veřejnosti. Dne 17. 6. 1951 byla odhalena na budově dnešní Územní památkové správy Národního památkového ústavu a původním bytě Aloise Göbla Dvořákova pamětní deska od Myslbekova žáka, akademického sochaře Antonína Hrdličky. V tomto objektu se v prvním patře nacházel i Göblův byt, v němž Dvořák při svých návštěvách Sychrova bydlel. V den odhalení pamětní desky byla v prvním patře zámku otevřena Dvořákova pamětní síň, která postupně třikrát změnila své místo a v současnosti (2019) je uzavřena veřejnosti a slouží jako depozitář. O vznik první realizace pamětní síně se významně zasloužil Karel Mikysa, první ředitel Muzea Antonína Dvořáka v Praze v letech 1956–73 a emeritní předseda Společnosti Antonína Dvořáka. Obsahem první pamětní síně byl Göblův klavír, na který hrál Antonín Dvořák a který byl v roce 1951 po mnohých stěhováních zakoupen pro tuto síň Společností Antonína Dvořáka. Dále zde byla skladatelova busta, několik jeho osobních předmětů a nástěnky s citacemi z dopisů. Druhá realizace pamětní síně již byla skromnější a na jiném místě. V 90. letech si předměty Dvořákovy denní potřeby vyžádalo do své expozice Muzeum Antonína Dvořáka, kde jsou dnes uloženy, a vznikla nová, třetí podoba pamětní síně, která je však v současnosti uzavřena. Na paměť Dvořákových pobytů na Sychrově a okolí se od roku 1951 každoročně koná hudební festival Dvořákův Turnov a Sychrov.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

SČHK.

 

II. Ostatní

Šourek, Otakar: Antonín Dvořák a Sychrov (In: Zdeněk Wirth: Sychrov. Státní zámek a památky v okolí, Praha, Olympia 41968, s. 21–22; s fotografií první podoby pamětní síně).

Bužga, Jaroslav – Kouba, Jan – Mikanová, Eva – Volek, Tomislav: Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách (Praha, Academia 11969, s. 263).

Anděl, Rudolf: Sychrov. Státní zámek (Správa státních zámků Libereckého okresu se sídlem ve Frýdlantě v Čechách ve spolupráci s Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, 1975, s. [16–17, 38]; s fotografií druhé podoby pamětní síně).

Vrkočová, Ludmila: Domovem hudby (Praha, Panton 11988, s. 180–182).

Myslivcová, Eva: Antonín Dvořák a Liberecko – Prameny k životu a dílu skladatele (bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy FF UK, 2012).

 

www.zamek-sychrov.cz

 

Jan Pirner

Datum poslední změny: 20.4.2019