Český hudební slovník osob a institucí

Vlček, Jaroslav

Vlček, Jaroslav, literární historik a kritik, narozen 22. 1. 1860, Bánská Bystrice (Slovensko), zemřel 21. 1. 1930, Praha.

Nejprve studoval českou školu v Praze, ale po smrti otce se matka s dětmi odstěhovala zpět do Bánské Bystrice, kde Jaroslav Vlček vystudoval maďarské gymnázium. V letech 1878–82 potom studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, byl žákem M. Hattaly a Jana Gebauera. Od roku 1901 byl středoškolským profesorem nejprve v Brně a později v Praze. V letech 1898–1901 byl docentem, 1901–08 mimořádným profesorem, od roku 1908 potom řádným profesorem dějin české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk. Za první světové války se účastnil domácího protirakouského odboje. V letech 1919–30 byl správcem Matice slovenské, 1919–23 přednostou odboru slovenského školství Ministerstva školství a národní osvěty. Již od studentských let byl propagátorem všestranné spolupráce Čechů a Slováků. Začínal jako literární kritik, od osmdesátých let sledoval českou i slovenskou tvorbu, už během pražských studií publikoval texty, v nichž glosoval pražský hudební život – v beletristickém časopise Orol uveřejňoval „Listy z Čiech“. Recenzoval edici Slovenské spevy, psal studie o díle Štúra, Šafaříka, Kollára a dalších. V rozmezí let 1893 až 1920 zevrubně zpracoval dějiny české literatury, které byly několikrát vydány v různých pražských nakladatelstvích. Kompletní soupis Vlčkových prací do roku 1920 byl uveřejněn ve sborníku k autorovým šedesátinám.