BROLN
(Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů)
Charakteristika: hudební těleso
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1952
Text
BROLN (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů), hudební těleso, zahájení činnosti 1952, Brno.
BROLN byl založen na půdě brněnského rozhlasu za účelem uvedení lidové písně a lidové instrumentální hudby z oblasti Čech, Moravy a Slovenska jak do rozhlasových a televizních programů, tak na koncertní pódia doma i v zahraničí. Sílící potřebu po profesionální interpretaci folkloru tak, jak to bylo běžné u jiných žánrů, využil zakladatel tělesa Jaroslav Jurášek, který navázal na práci starších brněnských souborů, zejména na kapelu Slováckého krúžku, kapelu Valašského krúžku a Frolkův soubor. Společně s ním se o založení orchestru zasloužil i Josef Berg, jenž pro soubor napsal nesčetné množství úprav i vlastních skladeb. BROLN se inspiroval zvukem znásobeného obsazení cimbálové muziky po vzoru Barbu Lautaru z Rumunska či Státního orchestru lidové hudby z Maďarska. Repertoár zpočátku tvořily především písně z jihomoravského regionu, samozřejmostí bylo zařazení české a slovenské lidové písně nebo zahraničního folkloru. Později byl velký důraz kladen také na repertoár moravských folklorních oblastí jako Brněnska, Hané, Horňácka, Lašska, hanáckého Slovácka či Kyjovska. Repertoár a zvuk orchestru se částečně proměňoval vlivem dramaturgů a uměleckých vedoucích, kteří často zařazovali i charakteristické lidové nástroje (dudy, píšťaly, grumle, skřipky, vozembouch, tárogató a další). Současně s co nejvěrnější interpretací a popularizací folkloru BROLN přejímal myšlenky významných skladatelů artificiální hudby, jako například Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka nebo Bély Bartóka.
Prvním uměleckým vedoucím tělesa se stal zakladatel Jaroslav Jurášek, prvními dirigenty byli Alois Fiala a Emanuel Kuksa, častým hostem byl také Jaromír Dadák. Ke spolupráci byli zváni sóloví zpěváci, instrumentalisté i hudecké skupiny a sbory z nejrůznějších oblastí. Mezi první sólisty patřili Dušan Holý se svým bratrem Lubošem Holým z Horňácka, z Podluží Božena Šebetovská a Jožka Severin nebo Jarmila Šuláková a Jiřina Mikulenková z Valašska. V celostátní soutěži o přednes lidové písně orchestr objevil Věru Příkazskou a Milana Križa ze Slovenska. Od roku 1954 BROLN spolupracoval s členem brněnské opery Václavem Halířem, jenž se souborem zpíval lidové písně z oblasti Hané. V témže roce za cimbál orchestru usedl virtuos Jan Gašpar Hrisko. Od roku 1955 působil v orchestru Bohdan Warchal (ten založil tradici primášů). Toho na postu primáše nahradil Zdeněk Nečesánek a později Bohumil Smejkal.
Nejdůležitějším působištěm tělesa bylo zpočátku hlavně rozhlasové studio. Na celostátních okruzích se pravidelně prezentoval v pořadu Na pěknú notečku. Uskutečnily se i první zahraniční zájezdy, například do Polska na 5. světový festival mládeže a studentstva v roce 1955 a do Walesu na folkloristický festival Llangollen roku 1958. Od přelomu 50. a 60. let se účasti na tuzemských přehlídkách a výjezdy do zahraničí staly téměř rutinní záležitostí. V roce 1959 se konalo velké asijské turné (Vietnam, Čína, Korea, Mongolsko) a o dva roky později byl souboru umožněn zájezd do Sovětského svazu a na Kubu. Zároveň se v témže roce BROLN účastnil folkloristických slavností v Tvrdonicích a na Pražském jaru. V následujících letech se orchestr dále prezentoval v Nizozemsku (1962), Senegalu (1963), Belgii (1966), Bulharsku, Rumunsku (1968), Japonsku (1970), Spojených státech amerických a Kanadě (1971).
Tehdy se okruh sólových zpěváků rozšířil o Jožku Černého, Lubomíra Málka, Martina Hrbáče, Máriu Mačoškovou či Vlastu Grycovou. V roce 1973 převzal po Bohumilu Smejkalovi post primáše Jindřich Hovorka. Pokračovala také externí spolupráce s autory hudebních úprav, kromě již zmíněných to byli například Osvald Chlubna, Miloslav Ištvan, Jaroslav Jakubíček, Jaromír Nečas, Miloš Štědroň, Radoslav Zapletal a desítky dalších upravovatelů. Později se BROLN začal hojně prezentovat na LP a CD, kterých od roku 1971 vydal přes 40. Od roku 1978 soubor každoročně vystupoval v roli hostitele a doprovodného orchestru na soutěžní přehlídce dětských lidových zpěváků s názvem Děti a píseň. BROLN byl v říjnu 1993 Českým rozhlasem zrušen a od roku 1998 působil jako obecně prospěšná společnost.
V dubnu 2006 byla však jeho činnost jako rozhlasového tělesa s přispěním Václava Kasíka a Růženy Kučerové znovu obnovena a na postu primáše opět stanul Jindřich Hovorka. Toho však po smrti v roce 2007 vystřídal František Černý, později také dramaturg a umělecký vedoucí tělesa. Vedle již zavedených sólistů s BROLN navázala spolupráci střední (Ludmila Malhocká, Aleš Smutný, Magdaléna Múčková, Karel Rajmic) a nejmladší generace zpěváků (Klára Obručová, Kamila Šošovičková, Klára Blažková, Michal Marhold). Přestože soubor musel na sklonku roku 2012 z rozhlasu opět odejít, jeho spolupráce s rozhlasem zcela neskončila a intenzivní umělecká činnost může pokračovat. V roce 2014 opětovně navázal spolupráci s přehlídkou dětských zpěváků. V současnosti se BROLN zabývá převážně koncertní činností, primášem a uměleckým vedoucím je od ledna 2016 Petr Varmuža, nejvýznamnějším současným autorem hudebních úprav je člen orchestru kontrabasista Pavel Trkan.
Diskografie
Diskografie (výběr)
Na pěknú notečku s Leošem Janáčkem (Supraphon 1957);
Kyčera, Kyčera (Supraphon 1971);
Ej, od Buchlova (Supraphon 1976);
Na besedě u cimbálu (Supraphon 1981);
BROLN 30 let – „…a písně žijí dál“ (Panton 1983);
Špalíček č. 1 (Panton 1984);
Vánoce na Moravě (Supraphon 1986);
Špalíček č. 2 (Panton 1987);
Pastýřové vstávejte (ELÁN Bratislava 1992);
Hrají sólisté BROLN (Český rozhlas Brno 1994);
Mariánské písně I. (Rezonance RK 1998);
Mariánské písně II. (Rezonance RK 2001);
Mariánské písně III. (Rezonance RK 2004);
Harmonia caelestis (Radioservis 2007);
BROLN uvádí Kláru Blažkovou a její přátele (Radioservis 2010);
Mariánské písně IV. (Rezonance RK 2012);
Muzikanti, co děláte? (Radioservis 2021);
BROLN 70 (1952–2022) (Radioservis 2022).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
Pavlicová, Martina – Uhlíková, Lucie (ed.): Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku (Strážnice 1997, s. 139–140).
SČHK (Brno, folkloristické soubory a skupiny).
II. Ostatní
Jurášek, Jaroslav: O BROLNu (Národopisné aktuality 3, 1966, č. 3–4, s. 79–80).
Holý, Dušan: Zamyšlení nad brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů (Národopisné aktuality 5, 1968, č. 3–4).
Kunz, Ludvík: Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů: 20 let Na pěknú notečku, 1952–1972 (Brno 1972).
Nečas, Jaromír: 20 let „Na pěknú notečku“ (Národopisné aktuality 9, 1972, č. 1, s. 77–80).
Melkus, Ilja: Původní folklorizující tvorba pro Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (ročníková práce, Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Brno 1974).
Melkus, Ilja: Folklor v brněnském rozhlase (diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Brno 1975).
Uher, Jindřich: K 25. výročí Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (Národopisné aktuality 14, 1977, č. 1, s. 55–57).
Janák, Jan (ed.): 25 let Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (Brno 1977).
Štědroň, Miloš: Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem (Brno 1992).
Jančář, Josef a kolektiv: Lidová kultura na Moravě (Brno 2000).
Lapčíková, Zuzana: Ke vztahu folklóru a soudobé hudby na půdě BROLNu 50. až 90. let 20. století (5 analytických sond) (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2001).
Malíková, Kateřina: Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (diplomová práce, Hudební fakulta JAMU, Brno 2004).
Rábl, Ivo: Hudební folklor na vlnách Brněnského rozhlasu v letech 1975–1989 (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 2004).
Bukovský, Antonín: Lidová píseň v rozhlasové stanici Brno a Ostrava. Od vzniku rozhlasu do devadesátých let (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2007).
Číhal, Petr: Emanuel Kuksa – k profilu skladatele (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2007).
Jeřábková, Olga – Smejkal, Bohumil (eds.): S houslemi přes pět světadílů. Vzpomínky Bohumila Smejkala a jeho přátel (Brno 2010).
Kučerová, Růžena: Jindřich Hovorka 1937–2006 (Brno 2011).
Zeman, Martin: BROLN a artificiální hudba (bakalářská práce, Hudební fakulta JAMU, Brno 2011).
Havránková, Karolína: Josef Berg a jeho snaha o tzv. novou lidovou píseň / autorská tvorba a spolupráce s Anežkou Gorlovou a dalšími (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2012).
Zeman, Martin: Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů od 90. let do současnosti (diplomová práce, Hudební fakulta JAMU, Brno 2014).
Jiří Čevela
Datum poslední změny: 17.10.2022