Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Báchorek, Milan

Tisk


Charakteristika: Skladatel, sbormistr, pedagog a organizátor

Datum narození/zahájení aktivity:18.8.1939
Text

Báchorek, Milan,skladatel, sbormistr, pedagog a organizátor,narozen 18. 8. 1939, Staříč u Frýdku-Místku.

 

Studoval hru na klavír u Milady Šlachtové na Vyšší hudebně pedagogické škole v Ostravě (1954–60) a skladbu u Miroslava Klegy na ostravské konzervatoři (1963–67). Od začátku 60. let vyučoval hudbě, v letech 1960–67 v Hudební škole, později Lidové škole umění ve Frenštátě pod Radhoštěm (zde vynikající žákyně Helena Altrichterová), pak na konzervatoři v Ostravě jako učitel hudebně teoretických předmětů a skladby a v letech 1992–2004 jako její ředitel (někteří studenti skladby na konzervatoři: Olga Šmídová, Jaromír Návrat, Irena Szurmanová, Václava Černohorská, Renáta Ardaševová, Sylva Smejkalová, Ivo Saniter, František Horký, Čeněk Kavečka). Za svoji dlouholetou pedagogickou činnost obdržel v roce 2000 Medaili MŠMT 1. stupně. Kromě pedagogické a tvůrčí skladatelské činnosti Báchorek působil také jako sbormistr amatérských pěveckých sborů - Smíšený sbor Radhošť ve Frenštátě pod Radhoštěm (1965–89), Ženský pěvecký sbor Bohuslava Martinů Frýdek–Místek (1991–dosud). Psal kritiky do denního (Ostravský večerník, Nová svoboda) i odborného tisku (Hudební rozhledy, Opus musicum, Kulturní měsíčník), připravoval rozhlasové pořady a v letech 1974–90 byl ve vedlejším pracovním poměru tajemníkem ostravské krajské pobočky Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a v 90. letech 20. století předsedou Tvůrčího centra Ostrava a člen rady Asociace hudebních umělců a vědců. V době práce v ostravské svazové pobočce se stal jako člen mnoha výborů, porot, organizačních štábů apod. přední organizátorskou osobností tehdejšího Severomoravského kraje v oblasti hudebního života (předseda a organizátor celostátní skladatelské soutěže pro mladé autory do 30 let Generace, člen festivalových výborů Janáčkova hudebního Lašska, Janáčkova máje, Janáčkových Hukvald, Hudební současnosti a dalších). Tehdy také absolvoval velké množství krátkodobých zahraničních studijních pobytů, např. ve Varšavě, bývalém Leningradu, Moskvě, Ulan Batoru, Sofii, Bělehradu, Ärhusu apod.

Ve své rané kompoziční tvorbě vyšel Báchorek ze syntézy stylu “klasiků 20. století” a folklorních intonací svého rodného kraje. Další a dosud nejvýznamnější etapu jeho tvorby zahájila skladba Ritornello per orchestra (1969), v níž se Báchorek přihlásil k modernistické orientaci Nové hudby. Jeho další skladby, z nichž největšího ohlasu získal cyklus tří vokálně symfonických skladeb z let 1973–87 (Lidice /III. cena Českého a Slovenského hudebního fondu, 1973/, Stereofonietta a Hukvaldská poéma) a violoncellový koncert (získal „výroční cenu“ českého skladatelského svazu v oblasti vážné hudby za rok 1991), se vyznačují smyslem pro zvukovou barevnost, výraznou melodiku, tektonické vyvážení a lyricko-dramatický obsah. Vedle tvorby symfonické a komorní (např. Tři scény pro hoboj a klavír, Hudba pro žesťové kvinteto, Šest capriccií pro sólový fagot, Inspirace pro pět, Tři věty pro klarinet a klavír) jsou v Báchorkově dosavadním díle nejvíce zastoupeny vokální cykly pro různé typy pěveckých sborů (dlouhodobá spolupráce s amatérskými sbory Radhošť a Martinů, jimž byly určeny mnohé sborové kompozice na lidové texty, s PSMU, pro které napsal mužské sbory /cykly/ Klasy, Hradba, Pohled na domovinu/, a se Sborovým studiem Permoník v Karviné /cca 20 sborů a cyklů, mj. CD 2002 „Permoník zpívá Milana Báchorka”, se skladbami Frenštátská vonička písní, Balada na slova lidové poezie, Omluvenky pro žáky poškoláky, Malá večerní hudba a Hukvaldská poéma/). Jeho téměř kompletní symfonická, komorní, sborová i písňová tvorba je zachycena na osmi autorských kompaktních discích vydaných ve vydavatelstvích Panton a Stylton.


Dílo

Komorní

Sonatina pro flétnu a klavír, 1964, úprava pro kvarteto příčných fléten (2 sopránové, 1 altová, 1 tenorová, 2001) (Gioia 2015).

Epigramy pro sólový klarinet (basklarinet), 1971 (Panton 1986).

Dialogy pro dvě violy, 1973–74 (Panton 1977).

Tři scény pro hoboj a klavír, 1977.

Hudba pro žesťové kvinteto, 1979.

Radovánky pro zobcovou flétnu a klavír (Ranní capriccio, Valčík, Večerníček), 1979 (Panton 1983).

Duo pro housle a klavír, 1979.

Šest capriccií pro sólový fagot, 1981.

Capriccietti pro tři flétny, 1982.

Episodi per accordion, 1983.

Inspirace pro pět, 1984.

Trio (epizody) pro hoboj, klarinet a fagot, 1985.

Duo pro violoncello a klavír, 1987.

Tři věty pro klarinet a klavír, 1989.

Preludium, Chanson a Burlesca pro flétnu a klavír, 1989.

Muzikantské zálety pro flétnu, housle, violu a violoncello, 1989.

Ozvěny ticha. Smyčcový kvartet, 2001.

Concerto fantasia pro cimbál a smyčcové kvarteto, 2004.

Imprese pro harfu a marimbu, 2006.

Tři epizody pro housle a akordeon, 2011.

Tři věty pro altový saxofon a klavír, 2014.

Příběhy ze žákovské knížky pro akordeon a cimbál, 2015.

 

Orchestrální

Dramatická předehra pro orchestr, 1965, přepracováno pro dechovou harmonii, 1998. Fantasia da camera pro flétnu, klarinet, fagot a smyčcový orchestr, 1966.

Ritornello per orchestra, 1969.

Tři scény pro hoboj a smyčce, 1982.

Concerto piccolo per violoncello ed archi, 1991.

Rozmanitosti pro smyčce, 1992.

Konfrontace pro housle, komorní smyčce a cembalo, 1998.

 

Vokálně symfonická

Lidice. Melodramatický obraz pro sóla, recitátory, mužský a ženský sbor, bicí nástroje a orchestr podle Heinovských nocí Karla Šiktance, 1973 (partitura Panton 1976).

Stereofonietta pro soprán, baryton, bicí nástroje, varhany a dva orchestry na slova Vatjo Rakovského, 1977 (partitura Panton 1988).

Hukvaldská poéma pro soprán, tenor, baryton, dětský sbor, ženský sbor a velký orchestr na slova Karla Vůjtka, 1987.

Balada na slova lidové poezie pro soprán, baryton sólo, dívčí sbor a třináct dechových nástrojů, 1995 (přepracovaná balada Utonulá z roku 1970).

Andante amoroso I., II., III. Malá kantáta pro ženský sbor a orchestr na slova Františka Navary, 2002.

 

Vokální

Modrá. Malá suita pro dětský sbor s průvodem klavíru na slova Františka Hrubína (Modrá, Pes, Měsíček, Letadlo, Pohádka), 1963 (partitura Panton 1981), 1979 přepracováno pro dětský sbor a komorní orchestr v obsazení flétna, fagot, trubka in B, zvonkohra, triangl, dva dřevěné bloky a smyčce.

Ztracená milá, smíšený sbor a capella, 1966.

Hezký Janek, smíšený sbor a capella, 1969.

Utonulá, balada na slova lidové poezie pro sólo soprán, recitátora, ženský (dívčí) sbor s průvodem flétny, violy a klavíru, 1970

Klasy. Tři mužské sbory na slova Jiřího Wolkera pro sólo tenor, recitaci, vibrafon a zvony, (Žně, U nás, Dláždění), 1975.

Píseň domova. Malá kantáta pro baryton, smíšený sbor, klarinet, housle, violoncello a klavír na slova Zbyška Malého, 1976.

Sláviček, lyrická píseň pro soprán, dívčí sbor, hoboj (flétnu) a violoncello na slovenský lidový text, 1980.

Malá večerní hudba pro dětský sbor s průvodem flétny na slova Františka Navary (Ukolébavka, Komáří písnička, Večerní píseň), 1981.

Ke staré Lysé. Tři smíšené sbory na slova Metoděje Jahna (Misná, Hradisko, ...ke staré Lysé), 1982.

Frenštátská vonička písní (Synečku, synečku, Volum, volum, Sviť, měsičku, jasně, Na trojanovským mostku, Trojanovska cesta dluha), 1982, úprava pro ženský sbor, sopránovou a altovou zobcovou flétnu, bicí nástroje a klavír, 1988.

Hradba. Mužský sbor a capella na slova Nicholase Guilléna, 1985.

Omluvenky pro žáky poškoláky. Dětské sbory s recitací a s doprovodem celesty, čtyřručního klavíru, dětských hraček a bicích nástrojů na slova Ladislava Dvořáka (Modrý den, A do rána bylo jaro, Krtčí kopečky a myší dírky, Hravý pes, Peskovaný pes, Maso pupav, Nocturno, Modrou noc), 1985.

Andante amoroso. Tři ženské sbory na slova Františka Navary, 1985, přepracováno 2002 jako kantáta - viz výše díla vokálně symfonická.

Svět se točí. Písně pro dětský sbor a klavír na slova Františka Navary (Ostravě, Jeřáb nad městem, Kombajny, Traktorista, Letadlo, Svět se točí), 1988.

Pohled na domovinu – ukolébavky pro mužský sbor na slova Františka Halase (Pohled na domovinu, Hořká, Jen tak), 1989.

Cesta světla. Smíšený sbor a capella na slova Lydie Romanské, 1989.

Sypu, sypu smíšky. Dětské sbory a capella na slova Karla Vůjtka, 1989.

Loutna česká – Adam Michna z Otradovic. Výběr a úprava pro sólo soprán, alt, ženský sbor, sopránovou a altovou zobcovou flétnu a continuo (Předmluva, Svatební prstýnek, Panenská láska, Žehnání se světem, Svatební věneček, Duší věno, Andělské přátelství), 1997.

Tři písně z Molierova Tartuffa pro vokální kvartet (Pane Bože od věčnosti, Ave Maria, Ó, ukážiš svou moc božskou), 1999.

Melodramatické imprese na haiku Jaromíra Brabence pro recitaci, flétnu, harfu, vibrafon a bicí nástroje, 2002.

Žofka. Příběhy pro vyšší hlas, dětský a ženský sbor a smyčcové kvarteto, 2005.

Bando grej! Vonička slezských písní pro sóla, ženský (dívčí) sbor, housle a klavír, 2007.

Opožděné písně pro soprán a klavír na haiků Jaromíra E. Brabence, 2005; verze s orchestrem 2010.

Ave Maria pro soprán, ženský sbor a harfu, 2015.

 

Scénická hudba

Georg Buchner: Vojcek, 1986, Divadlo Petra Bezruče Ostrava.

Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša, 1993, DPB Ostrava.

Michel de Gherderode: Barabáš, 1993, DPB Ostrava.

Taidžun Takeda: Světélkující mech, 1994, DPB Ostrava.

Edward Albee: Tři velké ženy, 1994, DPB Ostrava.

Jean Girondoux: Dovětek k cestě kapitána Cooka, 1995, DBP Ostrava.

Eugene Ó Niell: Dlouhá denní cesta do noci, 1995, Divadlo J. Myrona Ostrava.

Janusz Glowacki: Antigona v New Yorku, 1995 Divadlo Pod Palmovkou Praha,

DPB Ostrava.

Luboš Belák: Musulman, 1996, DPB Ostrava.

William Shakespeare: Hamlet, 1997, Bialsko-Biala, Polsko.

Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, 1998, Moravské divadlo Olomouc.

Moliére: Tartuffe 1999, DPB Ostrava.

Diskografie

Diskografie (výběr):

 

Sonatina pro flétnu a klavír, CD Stylton: Duo BeNe (Eva Benešová – flétna, Jana Neubauerová – klavír).

Epigramy pro sólový klarinet (basklarinet), CD Stylton (Valter Vítek – klarinet).

Tři scény pro hoboj a klavír, LP Supraphon (Jan Adamus – hoboj, Stanislav Bogunia – klavír).

Hudba pro žesťové kvinteto, LP Panton, CD Stylton: České žesťové kvinteto (Vladimír Rejlek a Jan Burian – trubky, Miloš Petr – lesní roh, Zdeněk Pulec – pozoun, Pavel Trnka – tuba).

Inspirace pro pět, CD Stylton: Barock Jazz Quintet (Jiří Hlaváč – klarinet, saxofon, František Uhlíř – kontrabas, Jaroslav Šolc – flétna, Eduard Spáčil – klavír, Milan Vitouch – bicí).

Ozvěny ticha. Smyčcový kvartet, CD Stylton (Kubínovo kvarteto).

Concerto fantasia pro cimbál a smyčcové kvarteto, CD Stylton (Daniel Skála – cimbál, Kubínovo kvarteto).

Ritornello per orchestra, CD Stylton (Státní filharmonie Ostrava/Otakar Trhlík).

Concerto piccolo per violoncello ed archi, CD Stylton (Jan Hališka - violoncello, Janáčkův komorní orchestr/Rostislav Hališka).

Konfrontace pro housle, komorní smyčce a cembalo, CD Stylton (Vítězslav Kuzník – housle, Karla Fucimanová – cembalo, Janáčkův komorní orchestr, umělecký vedoucí Zdeněk Dejmek).

Lidice, CD Panton (Jana Stupárková - Majtnerová - soprán, Karel Průša – bas, Osvald Albín, Jan Vlasák – recitace, Smíšený sbor JFO/Lubomír Mátl, JFO/Otakar Trhlík).

Stereofonietta pro soprán, baryton, bicí nástroje, varhany a dva orchestry na slova Vatjo Rakovského, LP a CD Panton (Brigita Šulcová - soprán, Jan Kyzlink – baryton, JFO/Otakar Trhlík, CD Stylton: Eva Dřízgová-Jirušová – soprán, Jakub Tolaš – baryton, Drahoslav Gric – varhany, JFO/Lukasz Borovicz).

Hukvaldská poéma pro soprán, tenor, baryton, dětský sbor, ženský sbor a velký orchestr, LP a CD Panton (Drahomíra Drobková - soprán, Břetislav Vojkůvka - tenor, Pavel Kamas - baryton, Otakar Brousek - recitace, ŽKS Ostrava/František Hába, DS Permoník/Eva Šeinerová, Symfonický orchestr FOK/Otakar Trhlík).

Balada na slova lidové poezie pro soprán, baryton sólo, dívčí sbor a třináct dechových nástrojů, CD Stylton (Jana Kurečková – soprán, Jaroslav Kosec – baryton, Permoník/Eva Šeinerová, Dechová harmonie Janáčkovy konzervatoře Ostrava/Stanislav Falcník).

Andante amoroso I., II., III., CD Stylton (ŽPS Martinů Frýdek-Místek/Milan Báchorek, Symfonický orchestr Frýdek-Místek/Jaromír Javůrek).

Utonulá - balada na slova lidové poezie pro sólo soprán, recitátora, ženský (dívčí) sbor s průvodem flétny, violy a klavíru, CD Stylton (Miroslav Etzler – recitace, Markéta Fussová – soprán, Josef Pukovec – flétna, Rudolf Šrubař – viola, Ladislav Jelínek – klavír, Ženský sbor JFO/Lubomír Mátl).

Klasy. Tři mužské sbory na slova Jiřího Wolkera pro sólo tenor, recitaci, vibrafon a zvony, (Žně, U nás, Dláždění), LP Panton, CD Stylton (Jan Jokl – tenor, Ivan Misař – recitace, Vladimír Klíma – vibrafon a zvony, PSMU/Lubomír Mátl).

Malá večerní hudba pro dětský sbor s průvodem flétny, LP Panton (Jan Hecl – flétna, Khnův dětský sbor/Jiří Chvála, CD Stylton: Michaela Mlčochová – flétna, Permoník/Eva Šeinerová).

Omluvenky pro žáky poškoláky, LP Panton (Khnův dětský sbor/Jiří Chvála, CD Stylton: Lukáš Michel – klavír, Michal Bárta – celesta, Tomáš Mor, Ivo Samiec a Jiří Bučánek – bicí nástroje, Permoník/Eva Šeinerová).

Pohled na domovinu, CD Stylton (Pěvecké sdružení moravských učitelů/Lubomír Mátl).

Loutna česká – Adam Michna z Otradovic. Výběr a úprava, CD Stylton (Zuzana Dufková – soprán, Erika Šporerová – alt, Lucie Káňová – sopránová zobcová flétna, Markéta Sysalová – altová zobcová flétna, Martina Cigánková – violoncello, Zdeněk Pěček – cembalo, ŽPS Bohuslava Martinů Frýdek – Místek/Milan Báchorek).

Bando grej! Vonička slezských písní pro sóla, ženský (dívčí) sbor, housle a klavír.

Opožděné písně pro soprán a klavír na haiků Jaromíra E. Brabence, CD Stylton (Kateřina Kněžíková – soprán, Janáčkova filharmonie Ostrava/Stanislav Vavřínek).

Literatura

I. Lexika

Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (Praha 1975).

Slovník českých sbormistrů I (Praha 1982).

ČSS.

Malá československá encyklopedie (Praha 1986).

Československý biografický slovník (Praha 1992).

HSPK.

    Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava, 2013).

 

II. Ostatní

Monografie

Cigánková, Barbora: Raná tvorba skladatele Milana Báchorka (diplomová práce FF OU, Ostrava 1995).

Schiffauer, Edvard: Skladatelský profil Milana Báchorka (diplomová práce JAMU, Brno 1991).

Šindelová, Ivana: Pohled na osobnost a dílo Milana Báchorka (diplomová práce PdF UP, Olomouc 2000).

Steinmetz, Karel: Hukvaldská poéma Milana Báchorka, skladatele, sbormistra, pedagoga a organizátora hudebního života v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 2004).

 

Studie, stati a články ve sbornících a časopisech a pasáže v knihách

mti (= Navrátil, Miloš): Lidice Milana Báchorka (Opus musicum 6, 1974, č. 4, 124–5).

Klein, Milan: Mezi pěti linkami: Milan Báchorek (Ostravský kulturní měsíčník 2, 1977, č. 2, s.71–72).

Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945(ed.: Gregor, Vladimír a Steinmetz, Karel) (Ostrava 1984, s. 168–70).

Navrátil, Miloš: Lidice a Stereofonietta Milana Báchorka (Hudební rozhledy 24, 1981, č. 7, s. 316–21).

Navrátil, Miloš: Hledání kontinuity (Opus musicum 18, 1986, č. 9, s. 262–66).

Grossmann, Jan: Pohled do tvůrčí dílny Milana Báchorka a Jaromíra Podešvy (Ostravský kulturní měsíčník 6, 1988, č. 1, s. 35–36).

Grossmann, Jan: Pohled do tvůrčí dílny Milana Báchorka (Ostravský kulturní měsíčník 7, 1989, č. 3, s. 39–41).

Havlík, Jaromír: Česká symfonie 1945–80 (Praha 1989, s. 323).

Mazurek, Jan.: Sborová tvorba Milana Báchorka (in: Slovo v hudbě 20. století, Ostrava 1990, 56–65).

Zenkl, Luděk: Jak mi zní (Opus musicum 22, 1990, č. 1, s. 21–24).

Cigánková, Barbora - Mazurek, Jan: Raná tvorba skladatele Milana Báchorka (In: Z hudební topografie severní Moravy a Slezska, Ostrava 1995, s. 80–91).

Sehnal, Jiří, Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno, 2001).

Mazurek, Jan, Steinmetz, Karel a další: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava, 2010).

Steinmetz, Karel, Mazurek, Jan, Kusák, Jiří, Olšarová Pavla: Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech (Ostrava, 2013).

Vysloužil, Jiří: Dvěstě let české hudby na Moravě (Olomouc, 2014).

Archivalie

Půjčovna hudebních materiálů ČHF:

Dramatická předehra pro velký orchestr.

Ritornello per orchestra.

Lidice.

Stereofonietta.

Hukvaldská poéma.

Klasy.

Píseň domova.

Malá večerní hudba.

Ke staré Lysé.

Omluvenky pro žáky poškoláky.

Hradba.

Tři scény pro hoboj a klavír.

Tři scény pro hoboj a smyčce.

Duo pro housle a klavír.

Duo pro violoncello a klavír.

Hudba pro žesťové kvinteto.

Šest capriccií pro sólový fagot.

Episodi per accordion.

Concerto piccolo per violoncello ed archi.

Muzikantské zálety.

Inspirace pro pět.

Pohled na domovinu.

 

Karel Steinmetz

 

Text

Datum poslední změny: 3.11.2016