Charakteristika: Flétnista a pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:31.12.1910
Datum úmrtí/ukončení aktivity:13.1.1989
Text
• Literatura •
Brunner, Vladislav, flétnista a pedagog, narozen 31. 12. 1910, Mladá Boleslav, zemřel 13. 1. 1989, Bratislava.
Byl synem člena Pěveckého sboru opery v Brně. Studoval flétnu u Josefa Boka na brněnské konzervatoři (1929–36). Ještě za studií byl členem orchestru brněnského rozhlasu (1935–36), poté působil v divadelním orchestru v Košicích (1937–38), v Ostravě (1939–40), v opeře v Brně (1940–42), v Městském symfonickém orchestru v Olomouci (1942–44). Potom přesídlil na Slovensko, kde byl členem opery Slovenského národního divadla v Bratislavě (1945–49) a členem Slovenské filharmonie (1949–72). Současně byl externím učitelem flétny na Státní konzervatoři v Bratislavě (1946–73), v roce 1954 začal působit i jako pedagog na bratislavské Vysoké škole múzických umení, kde založil flétnovou třídu. Vychoval mnoho slovenských flétnistů (Šoka, Král, Vajda). Hrál i sólově, především se Slovenskou filharmonií. Byl komorním hráčem v Bratislavském dechovém kvintetu (1945–53), v Komorním sdružení slovenské filharmonie či v Brunnerově flétnovém kvartetu, kde hrál spolu se svými syny Vladislavem, Jurajem a Milanem (přímo pro toto těleso tvořili slovenští skladatelé nové kompozice). Jeho hra se vyznačovala technickou vyspělostí a smyslem pro styl skladby. Na repertoáru měl většinu světové flétnové literatury (Mozart, Bach a další), ale často hrál i hudbu soudobých skladatelů, zejména svých krajanů z Čech a Slovenska. Uvedl premiérově například Šimaiovu Sonatinu pro flétnu a klavír (1954), Pospíšilovy Tři maličkosti pro flétnu (1951), Feldovu Sonátu pro flétnu a klavír (1962), Vilcův kus Z letních dojmů – Na rozhledně pro flétnu a klavír, Kowalského Malou fantazii či Móžiho Obrázky z Tater. V roce 1969 získal titul „zasloužilý člen Slovenské filharmonie“, dále byl oceněn stříbrnou medailí bratislavské konzervatoře (1972) a titulem „zasloužilý pracovník kultury“. Od roku 1973 byl na odpočinku v Bratislavě.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Biografický slovník českých zemí (Praha 2004).
II. Ostatní
Hudební rozhledy (1, 1948–49, s. 96).
Hudební rozhledy (4, 1953, s. 365).
Slovenská hudba (3, 1959, s. 289).
Slovenská hudba (4, 1960, s. 261).
Kozák, Jan: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha 1964).
Klára Kolofíková Datum poslední změny: 16.12.2008