Český hudební slovník osob a institucí

Antoš, Jan

Antoš, Jan (psán též Antosch), učitel, varhaník a skladatel, narozen okolo roku 1735, zemřel po roce 1806 (místa narození a úmrtí nejsou známa).

O jeho dětství a mládí nejsou známy bližší informace. Podle dochovaných skladeb se dá soudit, že byl učitelem, varhaníkem a ředitelem kůru ve východočeské oblasti. Jisté je, že nejpozději od roku 1760 působil jako učitel v Nemyčevsi u Jičína. Učil zde trivium, řídil kostelní sbor a přivydělával si i jako hospodský muzikant. Po roce 1790 přesídlil do nedalekého Kopidlna do nově vystavené školní budovy. Zde se zvýšilo jeho postavení i příjmy, získal status měšťana a učil zde do roku 1806. Kde zemřel, není známo (pravděpodobně na odpočinku u některého ze svých čtyř dětí).

Antoš proslul zejména jako autor Opery o selské rebelii 1775, která vznikla na popud reálného lidového povstání za Marie Terezie a popisuje tehdejší historické události jazykem zpěvohry. Jádrem zápletky je vzpoura sedláků proti vrchnostem a jejich vyjednávání o svobodnější práci, které nakonec skončí neúspěchem. Autorem libreta je zřejmě sám Antoš. Opera je dochována v šesti rukopisech (a několika fragmentech), které se v detailech od sebe mírně liší (jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Hudebním archivu Moravského muzea v Brně, v Městském muzeu v Kutné Hoře a Okresním muzeu ve Vyškově). Opisy pocházejí většinou z kantorského prostředí a napovídají záměr autora uvádět operu v kruhu přátel a kolegů z dalších škol. Opera se však díky svému aktuálnímu apelu rozšířila do celé české země. Anonymní autor ji později využil jako základ pro rozsáhlou třídílnou divadelní hru se zpěvy s názvem Selská rebelie aneb nesmyslné pozdvižení, kde byly zpívané části zasazeny do mluveného textu a děj i výprava nabyly na objemu.

Antoš složil i další díla, zejména vokálně-chrámové skladby, z nichž asi tucet je uložen v Národním muzeu v Praze. Mezi nimi jsou offertoria, roráty, árie i pastorely na české texty (například pastorela C dur Pastýři, k Betlemu pospíchejte, pastorela D Hej, hej, Honzo či pastorela-nokturno Gloria ─ Ach vstávej). Český text má i drobnější skladba Loučení pána Ježíše se svou nejmilejší matkou Marií Pannou pro soprán a bas s doprovodem houslí a varhan, která vyniká svým hudebním zpracováním a ve své době byla hojně hrána na různých místech české země.