Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Káš, Josef

Tisk


Charakteristika: lékař a hudebník

Datum narození/zahájení aktivity:14.3.1891
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.2.1960
Text
Literatura

Káš, Josef, lékař a hudebník, narozen 14. 3. 1891, Dobruška, zemřel 21. 2. 1960, Praha

 

Byl synovcem skladatele Otakara Ostrčila. Vystudoval medicínu na Karlově univerzitě (MUDr. 1921), poté působil jako asistent v pražské nemocnici na Vinohradech. Od roku 1959 zastával post hygienika města Prahy. Hudebně se vzdělával u Antonína Provazníka, skladbu u svého strýce.

Již jako student gymnázia v Rychnově nad Kněžnou se stal spoluzakladatelem amatérského sdružení Kocourkovští učitelé, původním názvem Pěvecké sdružení učitelů kocourkovských, které vzniklo jako parodie na dobová učitelská pěvecká tělesa. Káš zde působil ve funkci textaře, dirigenta a barytonisty. Jejich repertoár tvořily humoristické a satirické, ale také apolitické písničky a kuplety. Těleso účinkovalo v kabaretu Červená sedma, později také ve čtyřech filmech (Kariéra Pavla Čamrdy 1931, U nás v Kocourkově 1934, Katakomby 1940 s Vlastou Burianem, Z českých mlýnů 1941), mělo úspěch doma i v zahraničí. V uskupení setrval až do konce své činnosti v padesátých letech.

Vydal dva rozbory Smetanových prací Smetanův kvartett Z mého života: rozbor (b. m., [1923]) a Smetanovské kapitolky (b. m., [1925]). Pro Kocourkovské učitele napsal různé písně: Balada na váhu [1930–40], Na vrbě zakukal vůl [1930–40], Milá sedmi loupežníků (Karel Hrnčíř, 1931), album Tak co, má panenko (Julius Kalaš, Praha 1932), Píseň zmlazovací (Karel Hrnčíř, 1935) sbory Bechyňská, Pohádka (Karel Hrnčíř), Hovězí kýta na loji o 5té (Karel Červený, b. r.), O hastrmanovi (b. r.) melodramy O mrtvém pejskovi, Tyrolská Elegie (Karel Havlíček Borovský), také je autorem několika orchestrálních skladeb, scénické hudby a úprav lidových písní. Je spoluautorem operety Láska nezná hranice (1934). Po druhé světové válce pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, které zakončil disertací Období lidského života v lidové písni české a moravskoslezské. Notové prameny jsou uloženy ve Státním okresním archivu Rychnov nad Kněžnou. Je také autorem rukopisu Kroniky divadla ochotnického v městě Dobrušce (Městské muzeum v Dobrušce, 1935).


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Kocourkovští učitelé se zpovídají aneb Chudí hoši, kteří se proslavili (Praha 1939).

ekd – Drlíková, Eva: Kocourkovští učitelé (Opus Musicum 1982/2, s. 8).

Káš, Svatopluk: Kocourkovští učitelé, jejich historie a tvorba (Praha 2008).

 

Petra Wiedermann

Datum poslední změny: 31.5.2016