Český hudební slovník osob a institucí

Rychnovský, Jiří

Rychnovský, Jiří (též Richnovinus, Georgius), skladatel, narozen mezi lety 1540–45, Rychnov nad Kněžnou, zemřel 1616, Chrudim.

Jiří Rychnovský patří mezi významné české skladatele doby renesance. O jeho mládí není nic známo, studoval zřejmě na pražské universitě. Od roku 1570 působil ve východočeské Chrudimi, nejprve jako varhaník a kantor, později se stal regenschorim v místním děkanském kostele a vedl rovněž zdejší literátské bratrstvo. Byl však také váženým měšťanem, což dosvědčuje jeho dlouholeté členství v městské radě. Měl syny Václava a Jana. Václav (kolem 1577–18. 9. 1606) působil jako varhaník v pražském kostele sv. Jindřicha a náležel k okruhu humanistů.

Rychnovského tvorba sestává z duchovních děl na latinské a české texty, která byla určena pro utrakvistické bohoslužby. Jeho skladby se dochovaly v rukopisech a velmi často jen ve fragmentární podobě. Kompozičně Rychnovský navazoval na tvorbu čtvrté generace nizozemských skladatelů, reprezentovanou například tvorbou Nicolase Gomberta či Clemense non Papa. 

Rychnovský, Jiří (Georgius Richnovius; Richnovicus; Richnovinus; Světelský), skladatel a hudební pedagog, narozen asi 1540 asi v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 1615 nebo 1616.

Zvaný jako podorlický „musicus celebres“ pochází pravděpodobně z Rychnova nad Kněžnou, kde také na místní škole získal základy hudebního vzdělání. V mládí se nejspíše živil jako stěhovavý učitel hudby, takzvaný „muzikantský praeceptor“. Výukou svých žáků se sám neustále zdokonaloval v instrumentální i vokální hudbě a získával věhlas jako výborný hudebník. Díky tomu mu bylo nabídnuto místo kantora ve škole a místo rektora literátského kůru v Chrudimi, které v roce 1570 (nebo 1572) přijal. Sňatkem se Salomenou získal velký dům na náměstí, od té doby nazývaný „kantorovský dům“, a postavení měšťana. V roce 1573 (nebo 1578) se zapojil i do řízení chodu města jako člen městské rady, jímž byl po celý zbytek života. Několikrát zastával funkci obecního staršího, konšela či císařského rychtáře. V letech 1580, 1581 a 1583 se uvádí jako Jiřík kantor konšel. Rychnovský měl syna Václava (1577–1607/6), který zdědil hudební nadání po otci. Stal se virtuózním varhaníkem, zabýval se zpěvem a instrumentální hudbou. Druhý syn, Jan, se hudbě nevěnoval. Dokumenty z osobního života Rychnovského se zachovaly v chrudimské Liber memorabilium.

Rychnovský, označovaný jako mistr renesanční hudby, zaujímal jedno z předních míst v oblasti komponování vícehlasu v rudolfínské éře. Zásadní měrou se zasloužil o povznesení pěvecké a hudební kultury v Chrudimi, stal se vůdčí osobností hudební chrudimské renesance. Zanechal zde významný odkaz v oblasti kompozice a hudebně umělecké interpretace.

V roce 1598 provedl s Martinem Rakovnickým revizi chrudimského graduálu z roku 1530, o čemž svědčí jeho přípis „Dominu(us) michi adiutor, Georgi[us] Richnouin[us]. 1582 Iulii 24.die m[anu] p[ro] pria“, a graduálu z roku 1570.

Především díky spolupráci s literátskými bratrstvy se Rychnovský proslavil také jako skladatel. Upravoval a skládal nápěvy pro literátské kůry, komponoval dobové oblíbené hudební útvary, především monety. Profiloval se jako zdatný kontrapunktista. Ve své hudební tvorbě často používal cantus firmus z lidových písní.

Mimo jeho činorodé hudební působení v Chrudimi byla v jeho životě zásadní spolupráce s královéhradeckým literátským bratrstvem. Tato začala z iniciativy Jana Benešovského, duchovního správce hradeckého literátského bratrstva, který v roce 1583 poukazoval na žalostný stav kancionálů. Rychnovský v roce 1585 započal revizi kancionálů a poté i nadále s hradeckým literátským bratrstvem spolupracoval. Během práce na kancionálech pobýval, stejně jako chrudimský rodák, malíř Matouš Radouš, v Hradci. Radouš do hradeckého kancionálu namaloval Rychnovského podobiznu.

Rychnovský skládal nejen pro chrudimské a královéhradecké literáty, ale také  pro literátská bratrstva v Klatovech, Rokycanech a Sedlčanech, kde se dochovaly jeho skladby včleněné do knih kancionálů.