Neruda, František
(Franz Neruda)
Charakteristika: dirigent, skladatel, violoncellista a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:3.12.1843
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.3.1915
Text
Neruda, František Xaver (Franz Neruda), dirigent, skladatel, violoncellista a hudební pedagog, narozen 3. 12. 1843, Brno, zemřel 19. (20.) 3. 1915, Kodaň.
Byl členem hudebnické rodiny Nerudů, synem varhaníka brněnské katedrály Josefa Nerudy a bratrem slavné houslistky Vilemíny Nerudové. Základy hudebního vzdělání získal u svého otce (hra na housle). Po smrti bratra Viktora Nerudy (1852) studoval hru na violoncello nejdříve sám, později u učitele Březiny v Brně a šest měsíců u belgického violoncellisty Adriena-Françoise Servaise (1859). Se svým otcem a sourozenci se zúčastnil koncertních cest do několika evropských zemí. Vystupoval sólově i v rámci tria a kvarteta. V Brně hrálo rodinné komorní těleso v letech 1859–63 (koncert ve Filharmonickém sboru Besedy Brněnské 6. listopadu 1860). V roce 1861 započal František s Vilemínou a Marií turné po Skandinávii, kde se v roce 1864 usadil. Působil v Kodani jako učitel hry na klavír, mimo jiné vyučoval královské děti. Stal se členem královského orchestru, založil společnost pro komorní hudbu (1868), smyčcový kvartet (Lars Valdemar Tofte, Christian Schiørring, Vilhelm Holm, 1868) a byl jmenován královským komorním hudebníkem (1869). V roce 1874 navštívil Londýn, Manchester a Liverpool a mezi lety 1876 a 1879 v Anglii opakovaně pobýval. Po návratu do Kodaně založil kvarteto, které se během několika let stalo předním dánským komorním tělesem (Anton Svendsen, Nicolai Hansen, později Holger Møller, Christian Pedersen). V roce 1889 byl Antonem Rubinštejnem jmenován profesorem na konzervatoři v Petrohradě (nástupce Karla Davydova). Po návratu do Kodaně (1891) působil jako dirigent Hudební společnosti (nástupce Nielse Wilhelma Gade) a zároveň řídil koncerty Hudební společnosti ve Stockholmu. Výrazně se zasloužil o propagaci české hudby. Pedagogicky působil jako profesor na kodaňské hudební akademii (1894). Jeho skladby vycházely v Kodani i v dalších evropských městech. Základem jeho tvorby jsou skladby pro violoncello, klavír a violoncellové koncerty. Ve svém díle propojil prvky severské hudby s českým folklórem.
Dílo
Dílo hudební (výběr):
Koncertantní a orchestrální skladby
Andante et Allegro do Concert pro violoncello a orchestr op. 40 (vyd. Kgl. Hof-Musikhandels, Kodaň).
Ze Šumavy, 4 charakteristické kusy pro orchestr op. 42 (3. 2. 1881, vyd. Hansen, Kodaň).
Koncert pro violoncello a orchestr op. 57 č. 1 e moll (19. 2. 1884, Kodaň).
Koncert pro violoncello a orchestr op. 59 č. 2 d moll (1887, vyd. Urbánek, Praha 1923).
Koncert pro violoncello a orchestr op. 60 č. 3 A dur (21. 5. 1887, Kodaň).
Koncert pro violoncello a orchestr op. 61 č. 4 a moll (b. r. ).
Koncert pro violoncello a orchestr op. 66 č. 5 G dur (25. 9. 1888, Kodaň).
Skladby pro klavír
10 klavírních skladeb op. 8 (vyd. Lipsko, 1890).
Sonáta A dur, č. 3, op. 19 (vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko).
3 slovácké pochody pro klavír na čtyři ruce op. 30 (vyd. Hansen, Kodaň).
Hudební obrazy pro klavír na čtyři ruce op. 32 (2 sešity; vyd. Kistner, Lipsko 1932).
Nový sešit Hudebních obrazů pro klavír na čtyři ruce op. 34 (vyd. Hofmeister, Lipsko).
Lístky do památníku op. 36 (vyd. Hansen, Kodaň 1888).
Tema con variazioni op. 46 (vyd. Hansen, Kodaň).
5 klavírních skladeb op. 65 (vyd. Urbánek, Praha 1934).
České tance pro klavír na čtyři ruce op. 73 (vyd. Urbánek, Praha 1906).
Preludia a fugy op. 78 (12 preludií a fug, vyd. Rahter, Hamburg 1906).
Skladby pro violoncello a klavír
2 fantastické kusy pro violoncello a klavír op. 4 (vyd. Kistner, Lipsko 1865).
Mazurka a Ungarisch, dva koncertní kusy pro violoncello a klavír op. 38 (vyd. Lose, Kodaň 1877).
3 kusy pro violoncello a klavír op. 39 (Ständchen, Menuetto grazioso, Polonaise; vyd. Kistner, Lipsko 1932).
3 kusy pro violoncello a klavír op. 41 (Gavotte, Mazurka, Norwegisch; vyd. Kistner, Lipsko 1936).
Romance pro violoncello a klavír op. 47 (vyd. Rahter, Lipsko).
Mazurek pro violoncello a klavír op. 50 (asi 1887, vyd. Rahter, Hamburg).
Reverie dʼapres un theme russe pro violoncello/housle a klavír op. 51 (vyd. Rahter, Lipsko 1888).
Humoreska pro violoncello a klavír op. 52 (vyd. Rahter, Hamburg 1885).
Mazurka pro violoncello a klavír op. 53 (vyd. Rahter, Hamburg 1885).
Gavota pro violoncello a klavír op. 54 (vyd. Rahter, Hamburg 1885).
Mazurek pro violoncello a klavír op. 64 (vyd. Rahter, Hamburg 1888).
Mazurka pro violoncello a klavír op. 70 (vyd. Rahter, Hamburg 1899).
Dumka pro violoncello/housle a klavír op. 75 (vyd. Rahter, Lipsko).
Mazurek pro housle/violoncello a klavír op. 76 (vyd. Urbánek, Praha 1932).
Skladby pro housle a klavír
Slovanská ukolébavka pro housle/violoncello a klavír op. 11 (vyd. Rahter, Lipsko).
Balada pro housle/violoncello a klavír op. 43 (vyd. Rahter, Lipsko).
Nokturno pro housle/violoncello a klavír op. 45 (vyd. Rahter, Lipsko 1883).
Slovanská serenáda pro housle/violoncello a klavír op. 56 (vyd. Rahter, Lipsko).
Tema con variazioni pro housle a klavír op. 69 (vyd. Urbánek, Praha).
Ostatní komorní skladby
Sextet pro klarinet, 2 housle, violu a 2 violoncella op. 24 (1871, Kodaň).
Hudební pohádka pro klarinet/housle, violu a violoncello op. 31 (cca 1870).
Smyčcový kvartet op. 35, č. 4 (vyd. Hansen, Kodaň 1873 nebo dříve).
Varhanní skladby
Tema con variazioni op. 62 (vyd. Hansen, Kodaň).
Tema con variazioni op. 72 (vyd. Rahter, Lipsko).
Introdukce, Andante a Fuga op. 74 (vyd. Rahter, Lipsko).
Skladby pro zpěv a klavír
7 zpěvů op. 2 (vyd. Lose & Delbanco, Kodaň).
7 písní op. 9 (text Adolf Schults, vyd. Hofmeister, Lipsko).
9 písní op. 28 (text Adolf Schults, vyd. Breitkopf & Härtel, Lipsko).
Veilchenlied op. 68 (text Adolf Schults, vyd. Hainauer, Vratislav).
DiskografieCello Concertos 1–5 (Georgsmarienhütte: CPO 2006) – Beate Altenburg, violoncello; Anhaltische Philharmonie Dessau, Golo Berg.
LiteraturaI. Lexika
Srb-Debrnov, Josef: Slovník hudebních umělců slovanských (rukopis Národního muzea v Praze).
Heller, Hermann: Mährens Männer der Gegenwart, svazek 5 (Brno 1892).
Bricka, Carl Frederik: Dansk Biografisk Leksikon (Kodaň 1905).
Straeten, Edmund Sebastian Joseph van der: History of the Violoncello, the Viol da Gamba their Precursors and Collateral Instruments. With Biographies of All the Most Eminent Players of Every Country (Londýn 1915).
Norlind, Tobias: Allmänt musiklexikon (Stockholm 1916).
Dahl, Svend – Engelstoft, Povl:Dansk Biografisk Haandleksikon (Kodaň 1918–26).
Einstein, Alfred: Das neue Musiklexikon (Lipsko 1926).
Riemann, Hugo: Musiklexikon (Berlín 1929).
Frank, Paul – Altmann, Wilhelm: Kurzgefasstes Tonkünstler Lexikon: für Musiker und Freunde der Musik(Regensburg 1936).
Schmidl, Carlo: Dizionario universale dei musicisti (Milan 1937).
Wier, AlbertErnest: The Macmillan Encyclopedia of Music and Musicians in One Volume (Londýn 1938).
Baker, Theodore: Biographical Dictionary of Musicians (New York 41940).
Thompson, Oscar: The International Cyclopedia of Music and Musicians (New York 1943).
Sendrey, Alfred: Bibliography of Jewish Music (New York 1951).
ČSHS.
Brauns, Erik: Musiklivet i Halmstadt vid sekelskiftet 1900. 1880–1916 (Stockholm 1969).
New Grove1.
Suchecki, Roman: Wiolonczela od A do Z (Krakow 1982).
Chmel, Zdeněk: Galerie brněnských osobností 2 (Brno 1999).
II. Ostatní
Wasielewski, Wilhelm Joseph von: The Violoncello and its History (Londýn, New York1894).
Skjerne, Godtfred: Franz Neruda (Ord och bild 24, 1915, s. 431–437).
Saerchinger, Cesar: International Whoʼs Who in Music and Musical Gazetteer (New York 1918).
Kyas, Vojtěch: Slavná hudební rodina Nerudů (Opus musicum 25, 1993, č. 8, s. 229–241).
http://runeberg.org/dbl/12/0180.html
ArchivalieNárodní knihovna. Hudební oddělení.
Městská knihovna v Praze.
Královská knihovna Kodaň.
Radek Poláček
Datum poslední změny: 22.7.2015