Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kazda, Karel

Tisk


Charakteristika: Historik a hudební publicista

Datum narození/zahájení aktivity:2.11.1889
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.4.1947
Text
Literatura

Kazda, Karel, historik a hudební publicista, narozen 2. 11. 1889, Slaný, zemřel 19. 4. 1947, Beroun.

Maturoval na gymnáziu v rodišti, na Karlově univerzitě v Praze studoval dějepis a zeměpis (do 1912), působil 1915–16 na reálce v Kutné Hoře a v Českých Budějovicích. Natrvalo spojil svůj život a svou práci s Berounem. Vyučoval na reálném gymnáziu (1916–20) a poté na nově otevřené obchodní akademii (1920–47).

Roku 1925 zakoupilo město Duslovu vilu jako budovu pro městskou knihovnu a městské muzeum a Kazda se ujal funkce správce městského muzea a sbírek, kterou vykonával až do své smrti (1921 byl jmenován i městským kronikářem). Již 1920 vydal studii Slaný po stránce historické, pak v souvislosti se svou muzejní práci vydával své práce v edicích Pakostova knihovnička a Podbrdský (berounský) kraj (např. Podbrdsko v mých představách, Pověsti a staré tradice z Podbrdska); v četných materiálech mapoval jednotlivé segmenty života a dějin lokality a teritoria, včetně kulturních resp. hudebních, např. Beroun s okolím v minulosti (1929), Sto let spolku divadelních ochotníků v Berouně 1827–1927, Slavoš v r. 1861–1863 (Slavoš = pěvecký spolek); napsal i řadu vzpomínek na místní osobnosti.

Značnou pozornost věnoval hudbě, v rámci berounského muzea vybudoval hudební archiv. Sám od mládí studoval hru na housle (hlavně u Jindřicha Felda 1911–12 a Karla Hoffmanna 1918) a vystupoval pak sólově i v komorních ansámblech. Houslím resp. houslistům věnoval řadu prací: otiskl Caprice Jana Slavíka v časopise Česká hudba (35, 1932) a napsal stati K Slavíkovu jubileu. K edici Slavíkovy první Caprice (Beroun 1933), Světová sláva českých virtuosů houslistů (s Janem Branbergrem, Československá vlastivěda 8, 1935, s. 597–615), Český Paganini (o Jakubu Schellerovi, Beroun 1939). Další práce s hudební tematikou: Písemnosti ze Zvonařovy pozůstalosti (Podbrdský kraj 2, 1924/25), tamtéž publikoval práce Bibliografický přehled Zvonařovy umělecké činnosti a Bedřich Smetana na Berounsku; psal také o kontrabasistovi a skladateli Františku Drechslerovi (Hlasy od Berounky 30, 1928, č. 17, s. 2), o zlidovělých písních apod.


Literatura

I. Lexika
ČSHS.

II. Ostatní
Berounský region 30. 9. 2007.

Ivan Poledňák - Simona Sedláčková

Text

Datum poslední změny: 22.10.2012