Český hudební slovník osob a institucí

Vejvoda, Bohumil

Vejvoda, Bohumil, vojenský kapelník a skladatel, narozen 24. 10. 1881, Zbraslav (Praha), zemřel 1. 4. 1943, Berlín.

Syn lidového hudebníka Josefa Vejvody, strýc Jaromíra Vejvody (autora polky Škoda lásky). Hudbě se učil u svého otce. Roku 1900 nastoupil dobrovolně k hudbě pěšího pluku 24 posádkami ve Lvově a později ve Stanislavově (1902, dnes Ivano-Frankovsk, Ukrajina). Po třech letech odešel do zálohy a působil jako kapelník a učitel hudby na Zbraslavi. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován a nastoupil k 8. domobraneckému pluku v Praze, s nímž se dostal na ruské bojiště a upadl do zajetí. V roce 1916 nastoupil ke 4. záložní rotě 1. československého střeleckého pluku, odkud byl převelen do hudebního oddílu formujícího se záložního pluku. V prosinci téhož roku byl s hudbou převelen k 2. československému střeleckému pluku, u nějž se stal počátkem roku 1917 velitelem a koncem téhož roku kapelníkem. Po návratu do vlasti (1920) zastával funkci kapelníka pěšího pluku 2 v Litoměřicích. Po pěti letech odešel do zálohy. Vrátil se na Zbraslav, kde inicioval čilý hudební ruch. Založil dechový orchestr, učil hudbu, založil a vedl Národní gardu. Za okupace byl zatčen gestapem jako velitel odbojové skupiny (1942) a popraven. Po osvobození byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Je autorem menších skladeb (například pochody Pochod 2. střeleckého pluku, Pozdrav Zbraslavi, Seděla pod javorem, Sulivoj (Bivoj), polky Šešule, Tys mého srdce kamarád na text Ladislava Jacury).