Český hudební slovník osob a institucí

Matějček, Jan 2)

Matějček, Jan Vladimír, hudební redaktor, překladatel a organizátor, narozen 29. 12. 1926, Hamburk (Německo), zemřel 23. 9. 2017, Toronto (Kanada).
 
Hudební vzdělání získal na pražské konzervatoři, kde v letech 1939–46 studoval hru na klavír u Emy Doležalové a Viktorie Švihlíkové, současně také kompozici u Jaroslava Řídkého (1943–45). Poté vystudoval práva na Univerzitě Karlově (JUDr. 1951) a jeho zájmu neunikla ani hudební věda tamtéž (1961–62), což jistě ovlivnilo jeho následnou dlouholetou činnost v oboru autorských práv.
 
Před rokem 1968, kdy emigroval s rodinou do německého Mainzu, zastával Matějček mnoho funkcí spjatých s hudebním životem tehdejšího Československa. V letech 1954–61 byl vedoucím zahraničního oddělení tehdejšího Svazu československých skladatelů, organizoval mezinárodní hudebně vědecké konference a podobné akce v Praze (např. Mezinárodní setkání skladatelů 1957). V letech 1961–62 byl ředitelem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, poté vedoucím hudebního oddělení DILIA a Ústředního archívu Českého hudebního fondu (1962–65), následně  zástupcem a později ředitelem hudebního nakladatelství Panton. Do tohoto období spadá i jeho rozsáhlá činnost překladatelská.
 
V Německu se stal členem vedení hudebního nakladatelství Schott Music International (1968–69). Na pozvání Canada Council vedla jeho cesta dále do Kanady, kde se usadil natrvalo. V roce 1970 byl jmenován generálním tajemníkem Federace ontarijských symfonických orchestrů (Ontario Federation of Symphony Orchestra) a Federace ontarijských sborových těles (Ontario Choral Federation). Stal se spoluzakladatelem (1971–72) Sdružení kanadských orchestrů (Association of Canadian Orchestras) čítající zhruba 42 větších orchestrálních těles. Jmenování tajemníkem kanadské autorsko-právní organizace pro hudební díla CAPAC (Composers Authors and Publishers Association of Canada) započalo jeho několikaletou činnost v tomto oboru. Jako propagátor kanadské hudby dal podnět k nahrání 13 desek se soudobou kanadskou hudbou Musicanada (1974), organizoval koncert kanadské soudobé hudby v Paříži (1975), o rok později festival kanadské hudby a umění v Bonnu, Saarbrückenu a Strasbourgu. V roce 1977 přestoupil do jiné autorsko-právní organizace PROCAN (Performing Rights Organization of Canada), kde se stal generálním ředitelem úseku zahraničních styků (1980), poté prezidentem této společnosti (1984). Následně stál v čele procesu, který vedl ke sloučení (1989) obou výše jmenovaných organizací v jedinou celokanadskou organizaci pro ochranu provozovacích práv k hudebním dílům SOCAN (Society of Composers, Authors and Music Publishers of Canada), jejímž byl jmenován ředitelem. Ve spolupráci s francouzskou ochrannou autorskou organizací SACEM a sdružením skladatelů a libretistů z Quebeku SPACQ založil první severoamerickou ochrannou organizaci pro práva reprodukční kontrolovanou skladateli a libretisty pod názvem SODRAC. Mnoho let byl také členem výkonného výboru celosvětové organizace autorských a autorsko-právních organizací CISAC (Confédération Internationale des Sociétés d’Auteurs et Compositeurs) se sídlem v Paříži.
 
Po roce 1989 pokračoval ve své činnosti na mezinárodním poli. Zorganizoval ve spolupráci se švýcarskou autorsko-právní organizací SUISA technickou pomoc české společnosti OSA, několikrát přednášel na právnické fakultě Univerzity Karlovy o severoamerickém autorském právu, stal se kanadským zástupcem nakladatelství Schott Music International. V letech 1999–2002 byl členem Umělecké rady Pražského jara, v roce 2002 byl také jmenován odborným poradcem Institutu Bohuslava Martinů pro Souborné vydání děl Bohuslava Martinů. V roce 1992 byl jmenován doživotním čestným členem Association of Canadian Orchestras, ve stejném roce byla založena každoročně udělovaná cena Jana Matějčka za nejúspěšnější dílo kanadského autora vážné hudby.