Český hudební slovník osob a institucí

Strnad, Jindřich

Strnad, Jindřich, hudební pedagog, harfista, hudební kritik a sbormistr, narozen 11. 11. 1865, Praha, zemřel 11. 9. 1930, tamtéž (pohřben v Plzni).

Po maturitě na gymnáziu studoval hru na harfu na pražské konzervatoři u Václava Staňka, zároveň hru na housle u Ferdinanda Lachnera a hru na klavír u Josefa Pauknera. Začínal jako harfista v Plzni a v Národním divadle v Praze (1887/88). Rok pracoval v Kyjevě (1888/89), poté v Berlíně (1889–91). Jako člen divadelního orchestru v Olomouci (1892/93), studoval hudební teorii u Josefa Nešvery. V letech (1894–95) byl sbormistrem plzeňského Hlaholu, s ním se v červnu 1895 zúčastnil pražské národní pěvecké soutěže, kde získal první cenu a velkou stříbrnou medaili pražské obce. V témže roce se stal prvním sbormistrem tzv. Pařížského odboru plzeňského Hlaholu a zároveň působil jako učitel zpěvu na reálce. Rok byl členem divadelního orchestru ve Lvově (1896/97) a v letech 1897–1901 znovu harfistou pražského Národního divadla. Poté hrál v České filharmonii, kde příležitostně také dirigoval. S Českou filharmonií (vystupovala jako Kubelíkův orchestr) se zúčastnil zájezdu do Londýna (1902).

Od roku 1902 působil jako kapelník, sbormistr a harfista operního orchestru v Plzni (1902–04). V letech 1904–12 byl členem redakce Plzeňských listů, později referentem Českého deníku (1912–29), krátce také jeho odpovědným redaktorem. Strnadovy recenze jsou dodnes bohatým pramenem informací o hudebním dění Plzně té doby. Do hudebního života města zasahoval i organizačně jako člen výboru Družstva českého divadla (1912–19) či místopředseda kuratoria Městské hudební školy (1920–29). Inicioval zřízení pamětní desky Janu Stichovi v Žehušicích. Jeho skladatelský odkaz je nevýznamný (balet Tanec národů, hudba k Jonášově hře Smavý rek, k pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků a několik drobných skladeb).