Český hudební slovník osob a institucí

Kraus, Arnošt 1)

Kraus, Arnošt (Kraus, Ernest), filolog, germanista, překladatel a autor textů o hudbě, narozen 4. 11. 1859, Třeboradice u Prahy, zemřel 16. 4. 1943, Terezín.

Absolvoval středoškolské studium na novoměstském německém gymnáziu. Po jeho skončení se v roce 1879 zapsal na pražské univerzitě jako student germanistiky. V průběhu vysokoškolských studií absolvoval rovněž několik studijních pobytů. V letním semestru 1881 na univerzitě v Mnichově a v zimním semestru 1882–83 na berlínské univerzitě. V roce 1883 získal doktorát filozofických věd a v následujících dvou letech složil rovněž zkoušky učitelské způsobilosti pro jazyk český a německý. Do tohoto období spadají také jeho aktivity spojené se spory o pravost Rukopisů, jichž se zúčastnil společně se svým učitelem Janem Gebauerem.

Tři roky poté, co získal doktorát, se habilitoval jako docent germánské filologie. V roce 1898 se stal mimořádným a v roce 1905 řádným profesorem německého jazyka a literatury na Univerzitě Karlově. Současně se svým vysokoškolským působením vyučoval v průběhu devadesátých let 19. stol. rovněž na gymnáziu v Žitné ulici a na malostranské reálce v Praze.

Zabýval se českoněmeckými literárními vztahy a jejími vzájemnými vlivy. Byl také divadelním kritikem a překladatelem a znalcem skandinávských jazyků a reálií. Je autorem publikací Bedřich Smetana v Göteborku (Praha 1925) a Smetanův Hakon Jarl (Prha 1925). Podstatné jsou též spisy Goethe a Čechy (Praha 1893 a1896) a Husitství v literatuře, zejména německé (3 sv., ČAVU, 1917 a 1924).

Za svou vědeckou práci se Arnošt Kraus dočkal řady ocenění. Roku 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 1911 mimořádným a 1920 řádným členem III. třídy České akademie věd a umění. Byl rovněž čestným členem Jednoty českých filologů a Národopisné společnosti československé. Ceněny byly i jeho aktivity spojené s propagací skandinávských zemí.

Za okupace byl deportován do Terezína (1942), kde napsal text s názvem O věnci, který byl zveřejněn v časopise Naše věda v roce 1948 a v Časopise pro moderní filologii v roce 1950 a 1954. V Terezínském koncentračním táboře zemřel v dubnu 1943.