Charakteristika: Hudební pedagog, muzikolog a organizátor hudebního života
Datum narození/zahájení aktivity:1.2.1924
Datum úmrtí/ukončení aktivity:13.7.1994
Text
Složil, Alois, hudební pedagog, muzikolog a organizátor hudebního života v Jeseníku, narozen 1. 2. 1924, Ivanovice na Hané (okr. Vyškov), zemřel 13. 7. 1994, Jeseník.
Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec (žák Leoše Janáčka) byl ředitelem ivanovické hudební školy i zdejšího chrámového kůru. Vyučoval svého syna hře na varhany a na klavír. Mladému Složilovi se však brzy stal uměleckým vzorem ivanovický rodák Bedřich Antonín Wiedermann (1883–1951), varhaník a známý hudební pedagog, který ve třicátých letech občas zavítal na zdejší chrámový kůr. Složilova cesta za hudebním vzděláním nebyla jednoduchá. Hudbě se chtěl věnovat i profesionálně, byl ovšem otcem poslán studovat obchodní akademii v Přerově. Po jejím absolvování (1944) pracoval na ředitelství pošt v Brně a na ministerstvu zahraničního obchodu v Praze.
Po otcově smrti se vrátil do Ivanovic a stal se ředitelem zdejší hudební školy. Roku 1953 vykonal státní zkoušku z hry na klavír a roku 1959 dokončil studia hry na klarinet na brněnské konzervatoři. V období 1962–85 byl ředitelem hudební školy v Jeseníku. Zde – kromě ředitelských povinností – vyučoval i klavírní hře a hře na dřevěné dechové nástroje. Zasadil se o rozvoj hudebního oboru, vybudoval i taneční a výtvarný a literárně dramatický obor. Během Složilova ředitelského působení se počet žáků školy zvýšil více jak čtyřnásobně. Nesporný pedagogický a organizační talent uplatnil i při zkvalitňování činnosti pedagogického sboru školy.
Znalost tří světových jazyků mu umožnila udržování kontaktů se zahraničními hudebně pedagogickými institucemi a celoživotní studium cizojazyčné odborné literatury. Uvedené kvality – spolu s hudebně pedagogickými zkušenostmi – uplatnil i ve svých odborných zájmech a v publikační činnosti, zaměřené na hudebně pedagogické, historické i teoretické problémy.
Koncem šedesátých let se seznámil s hudebně výchovnou koncepcí Zoltána Kodályho. V kurzech a seminářích (v Ostřihomi a Kecskemétu) získaných zkušeností využil na kongresech Kodályho společnosti v Maďarsku, Spojených státech a Kanadě, zvláště ale při uskutečňování tzv. jesenického experimentu, tj. při uplatnění Kodályho hudebně výchovné koncepce ve výuce předmětu na jedné z jesenický hudebních škol (1969–75). Katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty v Ostravě garantovaný experiment přinesl pozitivní výsledky v hudebně výchovné oblasti i v oblasti rozvoje inteligence, duševních a manuálních schopností žáků (výzkumně doloženo v roce 1973).
Složilovo hudebně organizační nadání se – v období 1978–94 – významně projevilo i při založení a organizačním vedení jesenické Interpretační soutěže pro klavírní dua s mezinárodní účastí, dnes Schubertovy klavírní soutěže ve čtyřruční hře a ve hře na dva klavíry.
Dílo
Dílo literární
Maďarská hudební výchova (Praha 1977);
Československá adaptace Kodályho metody hudební výchovy v teorii a praxi (spolu s V. Gregorem a M. Petrášem) (In:. Československo-maďarské vztahy v hudbě, Ostrava 1982, s. 156–164);
Guido z Arezza a jeho milénium I–III (Opus musicum 22, 1990, č. 8, 9, 10);
V rukopise nedokončené Dějiny intonace a solmizace (uloženo v Archivu Českého hudebního fondu v Praze).
I. Lexika
ČSHS.
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 9 (Ostrava 1997, s. 96–97).
II. Ostatní
Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987, s. 46).
Lejsková, Věra: Nad jednou prací a jejím významem (Opus musicum 20, 1988, č. 9, s. VI–X).
Lejsková, Věra: Alois Složil – místo kytičky (Hudební nástroje 31, 1994, č. 3, s. 129).
Jan Mazurek
Datum poslední změny: 13.3.2009