Český hudební slovník osob a institucí

Říha, Vladimír

Říha, Vladimír, klarinetista a hudební pedagog, narozen 20. 4. 1905, Mirohošť (Ukrajna), zemřel 28. 2. 1978, Praha.

Pocházel z volyňské oblasti na Ukrajině, kde začínal s hudbou v dechové kapele. V letech 1922–28 studoval na pražské konzervatoři ve třídě Artura Holase. V době studií se neúspěšně ucházel o místo v orchestru Národního divadla. Rozhodující pro něj byl konkurz do České filharmonie – v roce 1927 byl přijat na post druhého klarinetisty a o čtyři roky později převzal party prvních klarinetů.

Pod vlivem dirigenta Václava Talicha vytvořil mimořádný tón klarinetu, který se stal výchozím pro budoucí generace profesionálních klarinetistů – zpěvný, kulatý, měkký a především s originálním vibratem. Začala se tak psát nová historie klarinetové hry – resp. vznikla tzv. Česká klarinetová škola, která se stala osobitým pojmem na celém světě.

V roce 1946, na vrcholu svých uměleckých sil, odešel z vlastního rozhodnutí z České filharmonie. Rozhodl se plně věnovat pedagogické činnosti (přesto ještě do roku 1950 v orchestru působil jako externista). Působil na pražské konzervatoři (od roku 1945) a na AMU (od 1946). V následujících letech natáčel komorní i sólové skladby pro Československý rozhlas a gramofonové společnosti (mimo jiné Mozartův Koncert A dur, 1954 nebo Brahmsův Kvintet h moll, 1964 a Mozartův Kvintet A dur společně se Smetanovým kvartetem, 1953) a vyučoval navíc externě i na JAMU. Byl členem Komorního sdružení profesorů konzervatoře a Pražského dechového kvinteta (1928–55). Roku 1961 mu byl propůjčen titul Zasloužilý umělec. Jako sólista vystupoval s úspěchem po celé Evropě. Ve své sólové koncertní činnosti upřednostňoval díla českých autorů (Krejčí, Hlobil, Flosman, Kubín a jiní). Získal několik ocenění, z nichž nejvýznamnější je bezesporu cena Academie Charles Cros za nahrávku Koncertu Es dur pro klarinet od Františka Vincence Kramáře.

V době normalizace v sedmdesátých letech byl Vladimír Říha pro otevřený nesouhlas s totalitním režimem odvolán z pozice vedoucího Katedry dřevěných dechových nástrojů na AMU, bylo mu znemožněno vyučovat hlavní obor a směl učit jen orchestrální sóla.

Říhův přínos klarinetové hře a hudební pedagogice má mezinárodní rozměr. Svým mimořádným přístupem dokázal vychovat několik generací skvělých hráčů. Jeho třídou prošla řada významných a úspěšných klarinetistů – např. Božena Kubicová, Jiří Kratochvíl, Petr Čáp, Bohuslav Zahradník, Karel Dlouhý, Miloš Kopecký, Jaroslav Kopáček, František Bláha, Vlastimil Mareš, Jiří Hlaváč a další.