Bareš, Ladislav
Charakteristika: Vedoucí tanečního orchestru, trumpetista a organizátor
Datum narození/zahájení aktivity:22.4.1918
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.7.2000
Text
• Literatura •
Bareš, Ladislav, vedoucí tanečního orchestru, trumpetista a organizátor, narozen 22. 4. 1918, Hradec Králové, zemřel 1. 7. 2000, Liberec.
Od roku 1940 hrál na trubku v Orchestru Gustava Broma v Brně. Působil i v tanečních orchestrech v Polsku a v Německu. V Hradci Králové řídil od roku 1945 taneční orchestr swingového typu, jenž vystupoval pod jmény Alfa a Orchestr Ládi B. ZK ČSD. V roce 1946 se přestěhoval do Liberce, kde pokračoval ve vedení orchestru, s nímž vedle účinkování v místním rozhlasu absolvoval četné zájezdy na Slovensko, do Německé demokratické republiky a Polska. Stal se opakovaně vítězem krajského kola v kategorii tanečních orchestrů. Se svým orchestrem vystupoval především na tanečních soutěžích, čajích a tanečních kurzech.
V roce 1960 Bareš spolupracoval s Karlem Hájkem na realizaci hry se zpěvy a baletem na Aristofanovu předlohu Únos bohyně aneb o vinařově vině. V letech 1965–90 s orchestrem účinkoval na libereckých kulturních a zábavných pořadech v rámci Libereckých výstavních trhů. Jako hosté se zde objevili populární zpěvačky a zpěváci Melánie Oláryová, Virginia kvarteto (z Německé demokratické republiky), Milan Chladil, Waldemar Matuška, Eva Pilarová či Karel Štědrý.
Na sklonku padesátých let vedl Bareš nahrávací studio v prostorách podniku Supraphon. V polovině šedesátých let stál u zrodu rockového souboru Atlantic, který se stal trvale spolupracujícím tělesem s jeho orchestrem, jenž v této době vystupoval již pod současným jménem Orchestr Ladislava Bareše. Na konci šedesátých let Bareš spolupořádal koncerty francouzského rockera Johna Hollidaye či jazzového varhaníka Lou Benneta. Po úspěšných představeních jeho orchestru v Praze mu byla nabídnuta řada koncertů v západní Evropě. Na počátku sedmdesátých let přizpůsobil sestavu svého orchestru rostoucí oblíbenosti rockové hudby. Svou iniciativou se zasloužil o angažmá svého orchestru v německém Stuttgartu v letech 1974–78. V osmdesátých letech absolvoval s orchestrem řadu vystoupení v Německu a na tanečních soutěžích a koncertech spolu s hostujícím Karlem Černochem.
S nástupem normalizace se Bareš stal vedoucím programového oddělení Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, poté jeho technickým pracovníkem. V roce 1990 absolvoval se svým orchestrem velké turné s Waldemarem Matuškou po Československu. Několikrát účinkoval také na světovém poháru standardních tanců ve Vídni. V devadesátých letech odehrál s orchestrem benefiční plesy v Curychu, účinkoval v Bratislavě a v rakouském Klosterneuburgu. V roce 2002 vedl orchestr při vystoupeních v rakouských městech Salzburg, Linec, St. Pölten, Ried a Wiener Neustadt. Po svých pětasedmdesátých narozeninách a několika mozkových příhodách již Bareš nemohl absolvovat zájezdy a ukončil kariéru vedoucího Orchestru Ladislava Bareše. V souladu s jeho souhlasem nese orchestr i nadále jeho jméno.
Literatura
I. Lexika:
ČSHS.
II. Ostatní:
Hájková, Helena: Ladislav Bareš a jeho orchestr (Absolventská práce, Konzervatoř Pardubice 2003).
Kouble, Milan – Veverka, Vladimír: Kronika orchestru Ladislava Bareše (rukopis [1960-1980]).
http://www.orchestrbarese.cz/
Filip Johánek Datum poslední změny: 12.2.2008