Český hudební slovník osob a institucí

Gregora, František 1)

Gregora, František, skladatel a hudební pedagog, narozen 9. 1. 1819, Netolice, zemřel 27. 1. 1887, Písek.

Již v dětství hrál na housle, varhany, klavír a různé dechové nástroje a spoluúčinkoval v hudebních souborech. Základní hudební vzdělání získal u kantora Jana Noska. Studoval učitelský ústav v Českých Budějovicích (1835), odkud v sedmnácti letech odešel proti vůli rodičů do Vídně. Zde studoval varhanickou školu u Josefa Drechslera a později hru na kontrabas a na trombón u Antonína Slámy a skladbu na konzervatoři u Gottfrieda Preyera (1844–48). Při absolventské zkoušce získal stříbrnou medaili, Beethovenovu cenu za skladbu. Aktivně se účastnil revoluce a musel uprchnout do jižních Čech. V letech 1849–51 působil jako ředitel kůru ve Vodňanech a poté až do své smrti v Písku. Učil také na gymnáziu (1852–83). Věnoval se kulturnímu a organizačnímu životu a v roce 1860 založil pěvecký spolek Otavan. Veřejně vystupoval jako hráč na kontrabas na koncertech v Českých Budějovicích. Roku 1874 podnikl koncertní turné po jižních Čechách jako hráč na violu. Vynikal jako virtuóz při hře na pozoun, flétnu a na kontrabas.

Skládal především písně a chrámovou hudbu, ale pokusil se například i o operu. Církevní písně opatřoval českým textem. Jeho skladeb si vážil Bedřich Smetana (s nímž se setkal osobně v roce 1881 na Smetanově koncertě v Písku) a jeho přítel Antonín Dvořák. Vycházel z klasických vzorů a z české lidové hudby. Jako jeden z prvních uplatňoval ve vokálních skladbách přirozenou deklamaci. Psal rovněž teoretická díla.