Vetterl, Karel
Charakteristika: muzikolog a folklorista
Datum narození/zahájení aktivity:30.6.1898
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.11.1979
Text
Vetterl, Karel, muzikolog a folklorista, narozen 30. 6 1898, Brno, zemřel 30. 11 1979, Brno.
Na brněnské univerzitě vystudoval (jako jeden z prvních žáků Vladimíra Helferta) hudební vědu (1921–26, PhDr. 1927, disertační práce s názvem Bohumil Rieger a jeho doba).. Do roku 1928 pracoval v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně, pak přešel do hudebního oddělení rozhlasové stanice v Brně (tajemník, následně vedoucí hudebního oddělení, 1928 – 15. 10. 1945), kde spolu s Antonínem Slavíkem a Zdeňkem Blažkem vybudoval moderní rozhlasový ústav s vysokým standardem. Po válce odešel Vetterl do Univerzitní knihovny v Brně, kde byl vedoucím hudebního oddělení (1945–48) a potom také ředitelem (1948–53). V letech 1953 až 1970 pak vedl brněnskou odbočku Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd, o lidové hudbě přednášel také na Filozofické fakultě brněnské univerzity (1954–59).
V roce 1933 se Vetterl stal členem moravskoslezského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň a od roku 1962 zastupoval českou hudební folkloristiku v Mezinárodní radě pro lidovou hudbu (International Folk Music Council), jejíchž kongresů se pravidelně zúčastňoval.
V hudebně historických pracích se zabýval zejména moravskou regionalistikou, velmi důležité jsou také jeho práce věnované sociologii rozhlasu. Na půdě folkloristického pracoviště rozvinul bohatou badatelskou činnost. Redakčně připravil a vydal Lidové písně a tance z Valašskokloboucka (1955, 1956). Vetterlovu edici Guberniální sbírky písní a instrumentální hudby z Moravy a Slezska z roku 1819 k vydání připravila Olga Hrabalová (1994).
Dílo
Dílo literární
Der musikalische Nachlass des Erzherzogs Rudolf im erzbischöflichen Archiv zu Kremsier ( Zeitschrift für Musikwissenschaft, 9, 1926–7, s. 168–79).
Bohumir Rieger a jeho doba (Časopis matice moravské, 53, 1929, s. 45–86, 435–500).
Esquisse d´une sociologie de la musique radiodifusée (Geneva 1936).
Katalog hudebních archivů Čs. rozhlasu (Praha 1938–9).
K sociologii hudebního rozhlasu (Musikologie, 1, 1938, s. 27–44).
Některé otázky hudební folkloristiky se zvláštním zřetelem k slezské oblasti (In: Slezský sborník, 52, 1954, s. 22–34).
K otázkám katologisace nápěvů lidových písní (Musikologie, 4, 1955, s. 181–98).
K ediční problematice písňových sborníků: na okraj některých zahraničních edicí písňových (In: Musikologie, 5, 1958, s. 139–52).
K historii hanáckého tance „cófavá“ (Český lid 46, 1959, s. 277–286).
Začátky koncertního života v Brně (In: Brno v minulosti a dnes, 2, 1960, 159–69).
Nejstarší zprávy o gajdoších na Valašsku (In: Český lid, 1, 1963, s. 269–74).
Die Melodienordnung auf der Basis der metrorhythmischen Formgestaltung (spolu s Jaromírem Gelnarem. In: Methoden der Klassifikation von Volksliedweisen. Bratislava 1969, s. 81–90).
Lidová píseň v Janáčkových sborech do roku 1885 (In: SPFFBU, F9 (1965), 365–78).
Folk Songs of East Czechoslovakia. Methods of Performance and Notation. (1. Meeting of the genaral conference, Basle, september 13–18. 1948). (Journal of the International Folk Music Council 1, 1949, s. 35–37).
Zur Klassifikation und Systematisierung der Volksweisen im westlichen Karpatenraum (In: Festschrift für Walter Wiora, ed. Ludwig Finscher and C.-H. Mahling. Kassel, 1967, s. 633–40).
Janáček´s creative relationship to folk music (In: Colloquium „Leoš Janáček et Musica Europea“, Brno 1968. Brno 1970, s. 235–242).
Lied und Gesang in tschechischen Urkunden des 15. und 16. Jahrhunderts (Studia Musicologica Acad. Scient. Hungaricae 13, 1971, s. 289–295).
Volkslied-Sammelergebnisse in Mähren und Schlesien aus dem Jahre 1819 (SPFFBU, H8, 1973, s. 95–124).
Nejstarší zápisy hanáckých písní a tanců. (Národopisné aktuality, 25, 1988, č. 2, s. 85–9).
Edice
Lidové písně a tance z Valašskoklobloucka (Praha 1955–60).
Lidové písně z Podluží (s O. Sirovátkou, Břeclav 1976).
Guberniální sbírka písní a instrumentální hudby z Moravy a Slezska z roku 1819 (s Olgou Hrabalovou, Strážnice 1994).
LiteraturaI. Lexika
ČSHS.
NewGrove1.
NewGrove2.
MGG1.
MGG2.
HSPK.
II. Ostatní
Holý, Dušan: Nad dílem Karla Vetterla. (In: Národopisné aktuality, 15, 1978, s. 173–84).
Toncrová, Marta: Odešel Karel Vetterl. (Hudební věda, 17, 1980, s. 379–80).
Štaudová, Eliška: Karel Vetterl (30. 6. 1898 – 25. 11. 1979): personální bibliografie (Brno 1988).
Toncrová, Marta - Válka, Miloslav (ed.): Živý odkaz Karla Vetterla. (Brno 1993).
Pečman, Rudolf: Karel Vetterl jako hudební historik a muzikolog. (Hudební věda, 35, 1998, s. 225–31).
Macek, Petr: Rozhlasové působení Karla Vetterla (Musicologica Brunensia. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H41, 2007, s. 83–94).
Petr Macek
Datum poslední změny: 20.5.2014