Charakteristika: Vojenský kapelník a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:27.11.1875
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.10.1949
Text
Labský, Jaroslav, vojenský kapelník a skladatel, narozen 27. 11. 1875, Práskačka (u Hradce Králové), zemřel 28. 10. 1949, Praha.
Syn učitele, varhaníka a flétnisty Josefa Labského. Již v mládí vynikal jako výborný hudebník, ovládal hru na housle, klarinet, křídlovku a flétnu. V letech 1891–96 působil jako orchestrální hráč, tři roky hrál v Istanbulu (divadlo Amerika), dva roky ve Smyrně (Hotel de Frances). V roce 1896 nastoupil vojenskou službu a hrál na fagot v kapele pěšího pluku 18 v Terezíně, od roku 1899 byl posádkou v Olomouci. Rok 1900 strávil u pěšího pluku 99 v Olomouci, pak se vrátil k hudbě pěšího pluku 18. Tehdy se rozhodl rozšířit svou hudební způsobilost studiem harmonie a kontrapunktu u Josefa Nešvery v Olomouci (1901–04). Poté působil u pěšího pluku 84 v Kremži (1905), v roce 1908 byl přemístěn k zeměbraneckému pluku 1 do Vídně, kde zastával dirigentské místo. Pobytu v hlavním městě monarchie využil ke studiu na Hochschule für Musik und darstellende Kunst. V letech 1914–18 působil jako kapelník pěšího pluku 37 ve Velkém Varaždíně, Záhřebu a Bělehradě, s ním pobýval na srbském bojišti. Po vzniku republiky byl jmenován kapelníkem posádkové hudby Kutná Hora (ta se v roce 1920 stala hudbou 21. pěšího pluku v Čáslavi). V Čáslavi setrval do roku 1923, kdy nedobrovolně službu ukončil. V období let 1925–27 dirigoval Kutnohorskou filharmonii a orchestr střeleckého spolku Kutná Hora. V letech 1929–40 stál v čele orchestru Národní gardy v Praze. Je držitelem zlaté medaile belgického krále Leopolda.
Zkomponoval na pět set skladeb, z nichž některé jsou dosud na repertoáru dechových orchestrů. Jedná se především o pochody (nejznámější je Olympiáda, dále například Směle kupředu (Odvážně vpřed), který získal první cenu v soutěži o pochod zeměbraneckých hudeb, Tužme se!, Prapory zavlajte), směsi (například Ať žije republika, Od Šumavy k Tatrám, Zpěvem k srdci, Naše zpěvy), valčíky, polky, fantasie na motivy známých oper (Bedřich Smetana, Richard Wagner, Giuseppe Verdi a další), úpravy či směsi lidových písní. Napsal též operu Hadaři, tři operety (Námluvy, Mužům boj a Závěť) a osm předeher. Jeho dílo bylo částečně vydáno v Praze, Brně, Pardubicích, Holicích a Vídni, nahrávky některých skladeb existují v americké sérii Heritage of Marches, vol 77.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Dalibor (1909, s. 192).
Věstník pěvecký a hudební (33, 1929, s. 81).
Hudební zpravodaj (1, 1932, č. 6, s. 6).
Hudebník (32, 1940, č. 12, s. 4).
Bláha, Miroslav: Povídání o vojenských hudbách (nepublikovaný rukopis, s. 256–57).
Schönherr, Max: Carl Michael Ziehrer (Vídeň 1974).
Österreeichische Blasmusik (4, 1978).
Rathner, Fritz: Die bewaffnete Macht Österreich-Ungarns 1618–1918 in ihren Märschen (Kierspe 1983).
Marosi, László: Két évszázad katonazenéje magyarországon (Budapešť 1994).
Bošek, Otto: Vyprávění o starých vojenských hudbách, převážně pražských. S dodatkem o dudácích píseckého pluku (Praha1997, s. 35).
Pešek, B.: Miroslav Holý 1927–2005 (In: Zpravodaj Klubu absolventů Vojenské konzervatoře – VHŠ a Svazu vojáků v záloze, č. 84, září 2005, s. 2–3).
ArchivalieVojenský historický archiv Praha (personální listy, kvalifikační listina, kmenový list, kárný spis – Fond Kárné výbory Kd 36/24).
Mitglieder des Militärkapellmeister-Pensionsvereines, Personalakt, Grund Buch 3/157 (Oesterreichisches Kriegsarchiv Wien).
Bohumil Pešek – Eva Vičarová
Datum poslední změny: 25.3.2009