(Hezká, Milada)
Charakteristika: Zpěvačka a šansoniérka
Datum narození/zahájení aktivity:1.9.1901
Datum úmrtí/ukončení aktivity:27.7.1953
Text
Spazierová, Míla (vl. jm. Hezká, Milada), zpěvačka a šansoniérka, narozena 1. 9. 1901, České Budějovice, zemřela 27. 7. 1953, tamtéž.
Studovala na dívčím lyceu v Českých Budějovicích (maturovala 1918), poté absolvovala pražskou UMPRUM. Hrála amatérsky na klavír (žákyně Vilmy Jeremiášové) a přestože se nikdy zpěvu neučila, její sametově zbarvený alt ji předurčil pro dráhu šansoniérky. Byla teprve druhou zpěvačkou, která se systematicky zabývala tímto žánrem (po Lídě Pírkové-Theimerové z Červené sedmy). První její nahrávky vznikly u společnosti Ultraphon roku 1937: Píseň zapadáku (Tak to vidíš Máňo) Gézy Včeličky a píseň Josefa Stelibského z filmu Batalión Nemám nic než to, co mám,obě v orchestraci R. A. Dvorského. V roce 1938 nazpívala pro film Klapzubova jedenáctka slowfox Ukolébavka v Harlemu a o dva roky později (1940) zpívala playback za představitelku hlavní role ve filmu Minulost Jany Kosinové, Vlastu Matulovou. Stejného roku nazpívala na desku u společnosti Esta dvě písně Jiřího Srnky s textem K. M. Walló Bloudím měsíční nocí a Modravé dálky. Pro firmy Esta a Ultraphon vytvořila asi čtyřicet nahrávek, z nich např. šansony Píseň o malém námořníčku (hudba: Jindřich Loukota), Vlající šátek (hudba: Leopold Korbař), Zpívám květům (hudba: Josef Stelibský), Noční motýl (hudba: Roman Blahník), Matčino srdce (hudba: Jaroslav Jeremiáš), Jen ten, kdo miluje (hudba: Josef Stelibský) atd., s doprovodem orchestru R. A. Dvorského, Jaroslava Maliny, Emila Ludvíka, orchestru FOK a dalšími. Po válce ještě spolupracovala s varhaníkem Otou Čermákem, s nímž v roce 1951 pro Supraphon nahrála písně Když jsem kytici vázala (hudba: Jaroslav Ježek, text: Jiří Voskovec a Jan Werich)a Až umřu, můj miláčku (hudba: Jan Seidl, text: Josef Václav Sládek). Zemřela na srdeční slabost po delší nemoci.
Diskografie
Perličky stříbrného plátna (Panton 1981).
LiteraturaČSHS.
EJ.
Antonín Libicher