(Simon a Scto Bartholomaeo)
Charakteristika: skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:27.1.1715datum křtu
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.7.1786
Text
Kalous, Václav (Simon; Sancto Bartholomaeo), skladatel, pokřtěn 27. 1. 1715, Solnice, zemřel 23. 7. 1786, Rychnov nad Kněžnou.
Český skladatel a piarista Václav Kalous známý pod řeholním jménem Simon a Sancto Bartholomaeo (také pouze Simon) byl synem kantora Jana Kalouse mladšího. Po studiu na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, začal sloužit noviciát v Lipníku nad Bečvou (17. října 1736). Po roce (23. října 1737) složil řeholní sliby. Poté působil v klášterních školách jako kněz, učitel, varhaník a sbormistr. Jeho nejznámější žáci jsou František Xaver Brixi a Antonín Brosmann (Damasus a Sancto Hieronymo). Učil ve Strážnici (1737–38, 1761–69), Vídni (1738–39, 1741–42), Hornu (1739–41, 1742–44), Mikulově (1745–46), Kosmonosích (1746–48, 1756–57), Lipníku nad Bečvou (1748–50), Benešově (1750–52), Praze (1752–56), Slaném (1757–59) a Kroměříži (1759–61). V roce 1769 se vrátil do Rychnova nad Kněžnou, kde na místním piaristickém gymnáziu působil až do své smrti, i když bylo zdejší piaristické gymnázium v roce 1783 uzavřeno.
Je jedním z nejplodnějších skladatelů duchovní hudby 18. století, kteří působili na území českých zemí. V jeho kompozicích se prolínají barokní prvky s počínajícími klasickými znaky (zjednodušení harmonie a převaha homofonie). Jeho melodie je zpěvná, bohatá na sekvence a koloratury. Kalous uvedl do české duchovní hudby třídílné italské ofertorium složené z homofonního vokálního tutti, sólové árie a závěrečné vokální fugy zahájené krátkým homofonním úvodem. Kalousovy práce byly populární v Čechách a na Moravě až do prvních dvou desetiletí 19. století.
Vincenc Straka vypracoval katalog Kalousových skladeb v roce 1946. Od té doby bylo objeveno mnoho opisů Kalousových děl. Momentálně známý počet Kalousových děl je 140 (9 litanií, 44 mší, 2 nešpory, 60 ofertorií, 12 Regina coeli, 6 Salve regina, 4 Stationes theophoricae, 1 sepolcro, 1 rekviem a 1 graduale). U některých skladeb je k dispozici více opisů různých proveniencí.
Literatura
I. Lexika
Dvorský, Prokop: Piaristé (In: Rieger).
Eitner, Robert. Simone, P…, in: Biographisch-Bibliographisches Quellen-Lexikon der Musiker und Musikgelehrten der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts, 9. Band, Leipzig 1903, s. 178.
PSHS, s. 520.
ČSHS.
New Grove2.
II. Ostatní
Horányi, Alexius: Kalaus (Simon a S. Bartholomaeo) (In: Scriptores Piarum Scholarum liberaliumque artium magistri, Pars II, Buda 1809, s. 165–166).
Březina, Karel: Dějiny rychnovského gymnasia (Rychnov nad Kněžnou 1924).
Neumann, Augustin Alois: Piaristé a český barok (Přerov 1933).
Trolda, Emilián: Dvě sepolkra (Cyril. Časopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Republice Československé 60, 1934, č. 3–4, 1934, s. 30–31).
Racek, Jan: Duch českého hudebního baroku. Příspěvek ke slohové a vývojové problematice české hudby 17. a 18. století (Brno 1940).
Straka, Vincenc: Piaristé v české hudbě minulých století (Smetana. Hudební věstník 34, 1941, č. 6, s. 70 – 71; 36, 1943, č. 5, s. 68–71).
Straková, Theodora: Kvasický inventář z r. 1757 (Časopis Moravského musea 38, 1953, s. 105–149).
Buchner, Alexandr: Hudební sbírka Emiliána Troldy (Praha 1954).
Němeček, Jan: Nástin české hudby XVIII. století (Praha 1955).
Straka, Vincenc: Melodika offertorií Václava Kalouse (In: Musikologie 5, Praha 1958, s. 49–70).
Racek, Jan: Česká hudba. Od nejstarších dob do počátku 19. století (Praha 1958).
Zrůbek, Rudolf: Hudebníci z kraje pod Orlickými horami (In: Orlické Hory a Podorlicko 1, Rychnov nad Kněžnou 1968, s. 66–84).
Košulič, Josef: Hudba u piaristů v Mikulově. Kapitoly k hudebním dějinám Mikulova (diplomová práce, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Filozofická fakulta, Brno 1972, vedoucí práce Theodora Straková).
Fischer, Karl Adolf Franz: Verzeichnis der Piaristen der deutschen und böhmischen Ordensprovinz, Catalogus generalis provinciae Germanicae et Bohemicae Ordinis Scholarum Piarum (München 1985, s. 165).
Pilková, Zdeňka: Doba osvícenského absolutismu (1740–1810) (In: Černý, Jaromír, ed.: Hudba v českých dějinách. Od středověku do nové doby, Praha 1989).
Zemek, Metoděj – Bombera, Jan – Filip, Aleš: Piaristé v Čechách, na Moravě s ve Slezsku 1631–1950 (Prievidza 1992).
Sehnal, Jiří: Hudba u piaristů v Příboře (In: Piaristé v Příboře. Sborník příspěvků z odborného sympozia 300 let piaristického v Příboře, Nový Jičín 1995, s. 177–193).
Sehnal, Jiří – Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno 2001).
Hanzlík, Tomáš: Hudba piaristických skladatelů na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století (In: Tři sta let piaristů v Jeseníkách. Moravský Beroun 2001, s. 122–130).
Hanzlík, Tomáš: Hudba piaristických skladatelů na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století (Dizertační práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy, Olomouc 2004).
Buben, Milan: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, III. díl, I. Svazek Žebravé řády (Praha 2006).
Buben, Milan: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, III. díl, II. Svazek Žebravé řády (Praha 2007).
Buben, Milan: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, III. díl, III. Svazek Řeholní klerikové (Praha 2008).
Červená, Jarmila: Piaristé a kostel sv. Jana Křtitele v Mikulově (In: Sborník Regionálního muzea v Mikulově, Břeclav 2008, s. 85–102).
Franková, Božena: Piaristé ve Slaném 1658–2008. 350. výročí příchodu piaristů do Slaného. Za barokními památkami slánských piaristů (Slaný 2008).
Hugo, Robert: Hudba slánských piaristů – příprava a realizace hudebního projektu (In: Slánské rozhovory 2008 – Piaristé, Slaný 2009, s. 65–68).
Kocábová, Darja – Svoboda, Miroslav – Vrbka, Jiří: 60 let samostatné hudební školy, 80 let českého hudebního školství v Mikulově (In: Sborník Regionálního muzea v Mikulově, Břeclav 2009, s. 61–77).
Sehnal, Jiří: Musik in den Piaristenkollegien in Mähren im 17. und 18. Jahrhundert (In: Kačic, Ladislav, ed.: Piaristen und Schulwesen, Wissenschaft, Kunst Mitteleuropas im 17.–19. Jahrhundert (Bratislava 2012, s. 99–116).
Zuber, Rudolf: Piaristé a jejich koleje na Moravě v 18. století (Brno 2012).
Miroslav Lukeš
Datum poslední změny: 16.3.2016