Český hudební slovník osob a institucí

Beethovenova společnost

Beethovenova společnost, zájmové sdružení českých a slovenských muzikologů, koncertních umělců a popularizátorů života a díla Ludwiga van Beethovena, zahájení činnosti 1962, Hradec nad Moravicí, ukončení činnosti 1972, tamtéž (pokus o obnovení činnosti v letech 1990–2000).

V srpnu 1960 se konala na zámku Hradci u Opavy konference československých muzikologů zabývajících se beethovenovskou problematikou. Tématem konference byl stav beethovenovského bádání u nás a vytyčení dalších směrů výzkumu. Na této konferenci se ustavila komise pro studium vztahů Ludwiga van Beethovena k českým zemím a ke Slovensku, která v roce 1962 na konferenci v Karlových Varech přijala název Beethovenova společnost v ČSSR, jejímž předsedou se stal Jan Racek a tajemníkem Miroslav Malura (sídlem společnosti se stal Hradec u Opavy, od roku 1968 přejmenovaný na Hradec nad Moravicí). Tato společnost pracovala ve třech komisích: a) hudebněvědné – sdružující badatele zabývající se hudebněhistorickým výzkumem, b) interpretační – dávající prostor beethovenovským interpretům a c) popularizační – koordinující pořádání beethovenovských festivalů na území tehdejšího Československa. Do roku 1970 pořádala společnost pravidelné výroční muzikologické konference hlavně v Hradci u Opavy, ale i v Piešťanech, Teplicích v Čechách či Karlových Varech, z nichž vydávala zprávy a referáty v časopisu Československá Beethoveniána (celkem vyšlo v letech 1963–67 pět čísel). Časopis vydávaný velmi jednoduchou formou (200 výtisků každého čísla bylo rozmnožováno cyklostylem) řídila redakční rada ve složení Zoltán Hrabussay, Vladimír Karbusický a Miroslav Malura. Z aktivních členů 60. let, kteří nastartovali činnost Beethovenovy společnosti na patřičné vědecké i umělecké úrovni a s nimiž Miroslav Malura spolupracoval, je nutno jmenovat Jana Racka, Rudolfa Pečmana, Jiřího Fukače, karlovarského Karla Nejdla, Vladimíra Karbusického, Bohumila Plevku, ze Slovenska Ľubu Balovou, Zoltána Hrabussaye, Rudolfa Macudzinského a ze zdejší oblasti Ivana Měrku, Ivo Stolaříka a Karla Boženka. Z interpretů to byli zvláště František Rauch, Ludvík Kundera, Václav Holzknecht a hudební pedagogové Jan Vratislavský či Ján Pragant. Během existence společnosti přistupovali i další spolupracovníci: Jaroslav Vanický, Emil Hradecký, Marie Tarantová, Josef Tvrdoň a další.

Prvního předsedu společnosti Jana Racka (stál v jejím čele v letech 1960–63) vystřídal na tříleté období Jaroslav Vanický, po jeho tragické smrti (autonehoda při cestě do Hradce u Opavy v roce 1965) se stal předsedou Beethovenovy společnosti Vladimír Karbusický. Po jeho odchodu do Německé spolkové republiky funkci převzal Ivan Měrka. Tajemníkem společnosti byl po Miroslavu Malurovi od roku 1963 Karel Boženek.

Hudebněvědná sekce se soustředila na zpracování katalogu beethovenovských památek v českých zemích a na Slovensku (pokus katalogizovat domácí beethovenovské památky vedl k založení Dokumentačního střediska těchto památek a vytyčení základní koncepce Generálního katalogu beethovenovských památek), interpretační komise rozvíjela od roku 1961 soutěž O cenu Beethovenova Hradce a ve všech místech Beethovenových pobytů vznikaly beethovenovské festivaly. Práce společnosti se rozvíjela úspěšně a jejím vyvrcholením byl v roce dvoustého výročí narození skladatele v roce 1970 mezinárodní muzikologický beethovenovský kongres, jehož účastníci navštívili města Beethovenových pobytů Bratislavu, Dolní Krupou, Piešťany, Hradec u Opavy, Prahu, Teplice v Čechách, Karlovy Vary a Františkovy Lázně.

Doba normalizace a s ní spojené administrativní zásahy proti velké většině představitelů Beethovenovy společnosti vedly v roce 1972 k jejímu zrušení. Až během 29. ročníku soutěže O cenu Beethovenova Hradce v roce 1990 (soutěž jako jediná z aktivit v roce 1972 zakázané Beethovenovy společnosti přečkala období normalizace, neboť jejího pořádání se ujalo město Hradec nad Moravicí) došlo k pokusu obnovit činnost společnosti (v jejím čele nyní stáli Miroslav Malura, Rudolf Pečman a zprvu Ivan Měrka). Svých aktivit z 60. let už ale nedosáhla, neboť se nepodařilo „vzkřísit“ muzikologickou sekci a dobře zavedená soutěž O cenu Beethovenova Hradce žila svým vlastním životem. Po náhlém úmrtí Miroslava Malury aktivní činnost obnovené Beethovenovy společnosti definitivně skončila.