Brzobohatý, Bohumír
(Baldreich, Gottfried)
Charakteristika: Dirigent
Datum narození/zahájení aktivity:6.4.1869
Datum úmrtí/ukončení aktivity:24.11.1949
Text
• Literatura •
Brzobohatý, Bohumír (vl. jm. Baldreich, Gottfried), dirigent, narozen 6. 4. 1869, Vídeň, zemřel 24. 11. 1949, Praha.
Vyrostl mezi českou menšinou ve Vídni. Od deseti let byl sopranistou chlapeckého sboru vídeňské dvorní opery. Absolvoval vídeňskou konzervatoř (1882–90), kde byl žákem Antona Brucknera. V německém prostředí vystupoval pod jménem Gottfried Baldreich. Debutoval jako kapelník ve slezském Bílsku (nyní Bielsko-Biala). Potom střídal krátká angažmá: 1893 v operetě městského divadla v Opavě, 1894 v Berlíně, 1896 v operetním divadle v Magdeburku, krátce působil i v Hannoveru, Štrasburku a Bratislavě. Organizoval operní představení v Karlových Varech a uvedl zde Prodanou nevěstu. Roku 1899 získal šestileté angažmá jako první kapelník ve spojených městských divadlech v Elberfeldu-Barmenu, kde nastudoval náročný repertoár: Wagnera, Saint-Saënse, Charpentiera. S Wagnerovými operami dosáhl velkých úspěchů. V roce 1905 se stal na šest let kapelníkem v Lidové opeře ve Vídni. Po smrti Františka Jílka se ucházel o místo kapelníka v Národním divadle v Praze. Po zkušebním představení (Wagnerův Bludný Holanďan, 8. 3. 1911) ho Karel Kovařovic 1. 5. téhož roku angažoval na šest let. Smlouva mu byla prodloužena i po roce 1920 za éry Otakara Ostrčila. V Národním divadle neměl ambice na vůdčí pozici, byl svědomitým, seriózním a pohotovým kapelníkem. Protože však vyrostl u německých scén, málo znal českou operu a českou hudbu vůbec a neměl pro ni vypěstovaný velký cit. Zřejmě z tohoto důvodu mu nikdy nebyla svěřena díla Smetany a Dvořáka. Připadl mu klasický repertoár (zvláště Mozart), romantické a wagnerovské opery. Dirigoval zde Verdiho (Maškarní ples, 1912, Othello, 1913), Meyerbeera (Afričanka, 1911, Prorok, 1915), Rossiniho (Vilém Tell, 1911), z domácích autorů nově nastudoval Foerstra (Eva, 1917) a Fibicha (Bouře, 1912, Hedy, 1915, Šárka, 1917). Uvedl premiéry českých autorů: Jaroslava Jeremiáše (Starý král, 1919), Karla Weise (Útok na mlýn, 1912), Františka Neumanna (Milkování, 1911), Adolfa Piskáčka (Ughlu, 1914). Po smrti Kovařovice nastudoval jeho Cestu oknem (1921). S Národním divadlem se jako dirigent rozloučil uvedením Wagnerova Lohengrina (17. 10. 1933), poté zanechal umělecké činnosti.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
Janota, Dalibor: Malá encyklopedie české opery (Praha 1999).
Ludvová, Jitka: Hudební divadlo v českých zemích – osobnosti 19. století (Praha 2006).
Biografický slovník českých zemí (Praha 2007).
II. Ostatní
Tempo (13, 1933, č. 3, s. 80).
Národní divadlo (11, 1933–34, č. 2, s. 4–5).
Hudební zpravodaj (8, 1939, č. 4–5, s. 23).
Nejedlý, Zdeněk: Dějiny opery Národního divadla II (Praha 1949).
Klára Kolofíková Datum poslední změny: 16.12.2008