Český hudební slovník osob a institucí

Tarantová, Marie

Tarantová, Marie, česká hudebně-vědecká pracovnice, hudební spisovatelka, překladatelka a klavíristka, narozena 29. 10. 1894, Plzeň, zemřela 24. 4. 1987, Praha.

Po dokončení gymnázia v Praze studovala hru na klavír a harmonii u Vítězslava Nováka. Navštěvovala přednášky u Zdeňka Nejedlého. Ve hře na klavír a zpěvu byla soukromou žačkou Václava Štěpána a Růženy Kurzové. Roku 1914 složila státní zkoušku ze hry na klavír a zpěvu. Byla členkou hudebněvědné sekce Svazu českých skladatelů. Od roku 1932 pořádala hudební večery v Městském osvětovém sboru v Praze-Nuslích, od roku 1934 byla samostatnou hudební referentkou. Přednášela na Bertramce, kde se uskutečnilo na sedmdesát setkání. Působila také jako překladatelka. Do češtiny přeložila přes osmdesát písní německých obrozenských skladatelů. Psala hudební studie do novin a časopisů. Publikovala studie o Václavu Janu Tomáškovi, Janu Křiteli Vaňhalovi a Johannu Friedrichu Kittlovi, které vycházely zejména v Lidových novinách, Svobodném slově, Národních novinách apod. V podrobnějších spisech se věnovala především problematice národního obrození. Např. Mladý Palacký a hudba (Young Palacki and Music, Nationalities Papers 12, 2007, č. 1, s. 3–13), Česká hudba a hudební život v době našeho obrození (rkp. 1956). Vystupovala na mezinárodních konferencích, kde přednášela především o vztahu Ludwiga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta k českým zemím. V polském časopise Rocznik Chopinowski vyšel článek Leopold Eustachy Čapek, přítel Chopina (1983). Její příspěvky se objevily také v časopisech L’Europe centrale (1938), Tempo (1938, 1948), Večerní Praha (1955), ve Zprávách Bertramky vyšly cenné studie o Vitáskovi (1960 a 1961), v časopise Hudební věda studie První ohlasy Beethovenovy Missa Solemnis (1970), o Johannu Nepomukovi Hummlovi vyšel článek v časopise Hudobný život (1978). Přednášela pro Beethovenovu společnost v ČSSR i pro společnost F. Chopina v Mariánských lázních.