Charakteristika: Dirigent a houslista
Datum narození/zahájení aktivity:14.1.1877
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.1.1942
Text
Manzer, Robert, dirigent a houslista, narozen 14. 1. 1877, Děčín, zemřel 19. 1. 1942, Salzburg.
V letech 1891–97 studoval na pražské konzervatoři hru na housle ve třídě Otakara Ševčíka a zároveň skladbu u Antonína Dvořáka. Působil v orchestru v německém Elberfeldu a v letech 1906–10 u vojenské hudby v Hradci Králové. V březnu 1910 byl jmenován hudebním ředitelem lázeňského orchestru v Karlových Varech. Po první světové válce orchestr pod jeho vedením uváděl osvědčená díla vídeňských klasiků, německých romantiků, ale hlavně pak českých autorů (Dvořák, Smetana, Fibich a jiní). Od roku 1925 zařazoval do koncertních programů skladby v Karlových Varech do té doby nehrané, zaměřoval se především na slovanské autory (např. symfonická báseň Noc na Lysé Hoře nebo Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského, Fantastické scherzo nebo Serenáda pro smyčce Josefa Suka, Scherzo fantastique Igora Fjodoroviče Stravinského a další), v roce 1931 se svým orchestrem premiérově uvedl Scherzo capriccioso a Jarní rhapsodii od Emanuela Maršíka. Robert Manzer stál v čele karlovarského orchestru až do září 1941, kdy došlo k reorganizaci souboru a jeho přejmenování na Městský symfonický a lázeňský orchestr. Kromě dirigování se věnoval také komorní hudbě, hrál na violu ve vlastním smyčcovém kvartetu (založeno 1911), kde spolu s ním hráli přední instrumentalisté lázeňského orchestru. Určitou dobu rovněž působil jako sbormistr karlovarského Mužského pěveckého sboru s dámským odborem.
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
II. Ostatní
Fiala, Jaroslav: Západočeská vlastivěda. Hudba (Plzeň 1995).
Fiala, Jaroslav: Česká hudba a čeští umělci v Karlovarské tradici mezi dvěma světovými válkami (in: Hudební historie Karlových Varů a západočeského regionu, Karlovy Vary 2008, s. 4–8).
Fiala, Jaroslav: Robert Manzer a páteční symfonické koncerty v Poštovním dvoře (in: Hudební historie Karlových Varů a západočeského regionu, Karlovy Vary 2008, s. 39–48).
Libor Pavlíček