Charakteristika: Organolog
Datum narození/zahájení aktivity:6.6.1940
Datum úmrtí/ukončení aktivity:21.1.2004
Text
• Dílo • Literatura •
Kurfürst, Pavel, organolog, narozen 6. června 1940, Zlín, zemřel 21. ledna 2004, Rajhrad.
Na Filozofické fakultě brněnské univerzity vystudoval etnografii (PhDr. 1979, CSc. 1983), předtím se ale po jedenáctiletce (1955–1957) vyučil mechanikem televizních a rádiových vysílačů (1956–1958) a odmaturoval na elektrotechnické průmyslové škole (1961–1965). Ke kariéře vysokoškolského pedagoga se dostával oklikou: nejprve pracoval jako technik u Správy radiokomunikací v Brně, potom v letech 1972–1975 u firmy Piecker-Andrex v dánské Kodani. V roce 1975 nastoupil do Moravského muzea v Brně jako vedoucí Etnografického muzea, od roku 1983 byl pak vědeckým pracovníkem Ústavu lidového umění ve Strážnici, kde současně vykonával funkci zástupce ředitele. V letech 1987–1994 pracoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity jako technický specialista. Hned v roce 1990 ho vyzval Jiří Fukač k přednáškám na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, tuto nabídku Kurfürst s radostí přijal a na této fakultě začal přednášet nejprve externě, od roku 1994 jako interní pedagog. Roku 1994 se zde habilitoval, v roce 1999 získal profesuru.
Kurfürstův vědecký zájem se zaměřil zejména k organologii a organologické ikonografii, na fakultě konal přednášky z organologie, etnoorganologie, etnomuzikologie, hudební akustiky, dějin houslařství, stavby hudebních nástrojů, teorie zvukového záznamu, organologické ikonologie.
Pavel Kurfürst byl badatelem velmi pracovitým a plodným, je autorem sedmi samostatných knižních publikací, a to: Brněnští hudební nástrojaři 14.–19. století / Brünner Instrumentenmacher des 14.–19. Jahrhunderts. (Brno1980), Die Kurzhalsgeige (Frankfurt am Main 1980), Ala und Harfe mit zwei Resonatoren. Unbekannte Instrumente der europäischen Stilmusik des 13. bis 15. Jahrhunderts (München – Salzburg 1985), Poslední vývojová fáze smyčcové lyry ve střední Evropě / Die letzte Entwicklungsphase der Streichlyra in Mitteleuropa (Strážnice 1986), Die Bauernfiedel. Streichinstrumente und Volksmusikanten in der Iglauer Sprachinsel (Marburg 1996), významné kompendium Organologie (propedeutika, exemplifikace) (Hradec Králové 1998) a zvláště poslední titul Hudební nástroje (Praha 2002), komplexně pojaté dílo mimořádného významu a rozsahu, obsahující mimo jiné poprvé publikovaný unikátní otisk Zarlinovy systematiky hudebních nástrojů z roku 1511 a také poprvé publikovaný soubor 13 ikonografických map Julia Rühlmanna z roku 1882 (unikát v evropském kontextu), 715 černobílých obrázků, náčrtů a reprodukcí, desítky tabulek systematik, ladění nástrojů a akustických parametrů atd.
Kurfürst je autorem kolem 100 odborných studií v našich i zahraničních časopisech (Časopis Moravského muzea, Hudební věda, Hudební nástroje, Archiv für Musikwissenschaft, Das Musikinstrument, Národopisné aktuality atd.), napsal tři vysokoškolská skripta vydaná Masarykovou univerzitou (Základy hudební akustiky, Brno 2000, Organologie (vybrané kapitoly), Brno 2000, Základy organologické ikonologie, Brno 2001). Psal scénáře pro výstavy pořádané Moravským muzeem v Brně, spolupracoval na odborných pořadech s Českou televizí i Českým rozhlasem, připravoval gramofonové edice, spoluorganizoval folklórní festivaly ve Strážnici atd.
Během svého života zastával Kurfürst celou řadu funkcí a členství ve významných odborných institucích, mimo jiné člen Národopisné společnosti československé (1975–1987); člen oborové komise pro organologii České hudební společnosti (1975–1984); vedoucí etnografické sekce krajské komise OK KNV Jm kraje pro vědeckou činnost (1975–1983); tajemník poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Moravského muzea (1975–1983); člen komise pro etnografii při ÚMK NM v Praze (1975–1983); člen poradního sboru pro výstavbu MVJM ve Strážnici (1983–1987); místopředseda programové rady Mezinárodního folkloristického festivalu ve Strážnici (1983–1987); člen Galpin Society, Oxford; člen poradního sboru ředitele Slovenského národního muzea Bratislava (do 1990).
Za svoji práci získal Pavel Kurfürst v poslední době několik významných ocenění, a to Cenu za teorii a kritiku Classic 98 od Českého hudebního fondu za knihu Organologie (propedeutika, exemplifikace) a Cenu rektora Masarykovy univerzity pro rok 2003 za významný tvůrčí čin – knihu Hudební nástroje.
Dílo
Samostatné knižní práce
Brněnští hudební nástrojaři 14.–19. století / Brünner Instrumentenmacher des 14.–19. Jahrhunderts (Brno, Moravské muzeum 1980);
Die Kurzhalsgeige (Frankfurt am Main, Verlag Erwin Bochinsky – Das Musikinstrument 1980);
Ala und Harfe mit zwei Resonatoren. Unbekannte Instrumente der europäischen Stilmusik des 13. bis 15. Jahrhunderts (München – Salzburg, Musikverlag Dr. Emil Katzbichler 1985);
Poslední vývojová fáze smyčcové lyry ve střední Evropě / Die letzte Entwicklungsphase der Streichlyra in Mitteleuropa (Strážnice, Ústav lidového umění ve Strážnici 1986);
Die Bauernfiedel. Streichinstrumente und Volksmusikanten in der Iglauer Sprachinsel (N.G.Elwert Verlag Marburg 1996);
Organologie (propedeutika, exemplifikace) (Georgius Hradec Králové 1998);
Hudební nástroje (TOGGA Praha 2002).
Knižní publikace ve spolupráci
Kunz, Ludvík – Kurfürst, Pavel: Organologie I. (Moravské muzeum Brno, 1974);
Kunz, Ludvík – Kurfürst, Pavel: Organologie II. (Moravské muzeum Brno, 1977);
Kunz, Ludvík – Kurfürst, Pavel: Organologie III. (Moravské muzeum Brno, 1978);
Kolektiv (ed. Ivan Mačák): Očová, podoby a kontexty hudby (Bratislava 1989);
Kolektiv (ed. Ivan Mačák): Oravská Polhora, podoby a kontexty hudby (Bratislava 1990);
Modernizace a úpravy překladu kapitoly "Organologie", (In: Michels, Ulrich: Encyklopedický atlas hudby. Praha 2000);
Macek, Petr – Bek, Mikuláš (ed.): Český hudební slovník osob a institucí. Autor cca 1000 hesel z organologické oblasti (Brno 2000).
Skripta
Základy hudební akustiky (Masarykova univerzita v Brně 2000);
Organologie (vybrané kapitoly) (Masarykova univerzita v Brně 2000);
Základy organologické ikonologie (Masarykova univerzita v Brně 2001).
Vysokoškolská učebnice ve spolupráci
Kapitola 9. Organologie. (In: Hudební věda. Historie a teorie oboru, jeho český a světový vývoj. Praha, SPN 1988, s. 606–627).
Studie v časopisech a sbornících
Musikinstrumente und Schallgeräte als akustische Quellen (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 59, 1974, s. 255–265);
Ein Applikationsversuch der Breslauer Taxonomiemethode bei Aufstellug zeitlich orientierter Diagramme im Bereich der Organologie (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 59, 1974, s. 267–280);
Makrostrukturelle Röntgenographie und ihre Verwertung in der Ethnoorganologie (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 61, 1976, s. 65–80);
Brünner Geigenbauer I. Bernard Johann Wutzelhofer (1789–1861) (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 62, 1977, s. 227–23);
Brünner Geigenbauer II. Johann Kleinhans (1695, 1696) (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 63, 1978, s. 261–265);
Untergangene Instrumente des Volksmusikinstrumentariums in den böhmischen Ländern (Handbaßl, Pläpp´n und Dünngeigchen) (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 64, 1979, s. 259–285);
Poslední skřipkaři na Jihlavsku (Národopisné aktuality, 16, 1979, s. 107–118);
Výrobci skřipek na Jihlavsku (Hudební nástroje, 16, 1979, č. 3, s. 108–112, č. 4, s. 132–133);
Brněnské klavírnictví v 18. a 19. století (Opus musicum, 11, 1979, č. 9, s. 270–273);
Terminologie und Geschichte des Fidels in Raum von Jihlava (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 65, 1980, s. 177–194);
Lesní roh v brněnském vydání Krünitzovy encyklopedie z druhé poloviny osmnáctého století (příspěvek k třistaletému výročí lesního rohu v Čechách) (Opus musicum 13, 1981, č. 10, s. 302–306);
Tradice brněnské výroby dechových nástrojů (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 66, 1981, s. 237–241);
Existovala brněnská houslařská škola? (Hudební nástroje 18, 1981, č. 1, s. 17–19, č. 2, s. 60–61, č. 3, s. 103–104, č. 4, s. 141–143);
Die Entwicklung der Streichinstrumente „da braccio“ auf Ikonogrammen aus den böhmischen Ländern und der Slowakei vom dreizehnten Jahrhundert bis in die Gegenwart (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 67, 1982, s. 173–200);
Návrh na jednotné názvosloví houslových částí (Hudební nástroje 19, 1982, č. 3, s. 100–101, č. 4, s. 145–146, č. 5, s. 174–175);
Violin Instrumente „da braccio“ im volkstümlicher Instrumentarium auf dem Gebiet der Tschechoslowakei (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 68, 1983, s. 233–250);
Pověry v lidovém houslařství (Opus musicum 15, 1983, č. 2, s. 42–43);
Der Šáh-rúd (Archiv für Musikwissenschaft 41, 1984, č. 4, s. 295–308);
Die Harfe mit zwei Resonatoren aus Slavonice (Zlabings) (Concerto, das Magazin für alte Musik, November 1984, s. 12–14);
Buchta und Bachmann: Zwei große Namen im mährischen Klavierbau zweier Jahrhunderte (Das Musikinstrument 33, 1984, č. 9, s. 26–34);
Die Byzantinische Pantoffelfiedel (Folia ethnographica 22, 1984, s. 45–50);
Organologie a výzkum nástrojů pro lidovou hudbu (Národopisné aktuality, 21, 1984, č. 1, s. 1–7);
Problém karpatských húslí (Národopisné aktuality, 21, 1984, č. 1, s. 65–68);
Vývoj smyčců hudebních nástrojů „da braccio“ v ikonogramech české a slovenské provenience od 13. století do současnosti (Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 70, 1985, s. 275–278);
Breitolina – zapomenutý vynález brněnského nástrojaře (Hudební nástroje 22, 1985, č. 2, s. 61–62);
Jan Černý – samouk houslař a vynálezce (Národopisné aktuality 22, 1985, č. 1, s. 19–25);
K diferenciaci folkloristických souborů (Národopisné aktuality 22, 1985, č. 3, s. 159–168);
Rozhodující činitelé ve vývoji evropských chudostrunných chordofonů (Hudební nástroje 23, 1986, č. 3, s. 97–99, č. 4, s. 130–132, č. 5, s. 171);
Vztahy mezi profesionální individuální, manufakturní a lidovou výrobou houslových nástrojů v českých zemích (Hudební nástroje 23, 1986, č. 2, s. 58–59);
Předchůdci jihlavských skřipek (Hudební věda 23, 1986, č. 2, s. 175–180);
Versuch einer organologisch-ikonographischen Analyse der spanisch-maurischen Fidula (In: Contributions to the Study of Traditional Musical Instruments in Museums, Bratislava 1987, s. 94–101);
Použití Hornbostel-Sachsovy systematiky hudebních nástrojů pro třídění chordofonů (Hudební nástroje 24, 1987, č. 4, s. 141–142);
Wie hat die Kithara funktioniert? (Das Musikinstrument 37, 1988, č. 7, s. 22–24);
The Ancient Greek Kithara (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, H 25, 1992, s. 7–13);
Lidové housle v Čechách a na Moravě (Hudební nástroje 32, 1995, č. 2, s. 109–111, č. 3, s. 173–174);
Několik poznámek k vývoji violinových nástrojů nižších poloh (Opus musicum 28, 1996, č. 1, s. 17–23);
Platerspiel I. (Hudební nástroje 32, 1996, č. 4, s. 240–241);
Platerspiel II. (Hudební nástroje 33, 1997, č. 1, s. 49–52);
Křídlo – ala (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, H 30, 1997, s. 5–20);
Entscheidende Momente in der Entwicklung einiger europäischer Chordophone (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, H 31, 1997, s. 93–100);
Tenorové housle (druhá existence v českých zemích) (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, Musicologica brunensia, H 32, 1998, s. 29–38);
Saiteninstrumente mit Zusatzvorrichtungen und -Mechanismen (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, Musicologica brunensia, H 33, 1998, s. 31–33).
Redakční a editorská činnost
1975–1983 odborný redaktor časopisu Ethnographica;
1975–1983 editor řady Malé tisky Moravského muzea;
1975–1983 redaktor edice Moravského muzea Organologie;
1975–1983 člen redakční rady Časopisu Moravského muzea;
1983–1987 člen redakční rady Národopisných aktualit;
1983–1987 předseda ediční rady Ústavu lidové kultury ve Strážnici;
1986–1987 spolueditor sborníku Contributions to the study of traditional musical instruments in museums, Bratislava.
Gramofonová edice
Jihlavští skřipkaři (Supraphon + Ústav lidové kultury Strážnice, 1984).
Horňáčtí hudci (Supraphon + Ústav lidové kultury Strážnice, 1986).
Další autorská tvorba
Výstavy
České lidové houslařství. Moravské muzeum 1977. Spoluautor;
Domov na předměstí. Moravské muzeum 1980. Spoluautor;
Brněnští výrobci hudebních nástrojů. Moravské muzeum 1979;
Habánská keramika ze sbírek Moravského muzea. Moravské muzeum 1980–1981;
Brněnské hudební nástrojařství. Libreto a scénář plánované expozice Moravského muzea v Měnínské bráně, 1981;
Stálá expozice lidových hudebních nástrojů v Etnografickém muzeu, 1982.
Televizní pořady
Tajemství depozitářů (Československá televize 1979);
Lidoví houslaři (Československá televize 1979).
Rozhlasové pořady
Skřipkařské muziky z Jihlavska. Cesty za folklórem. Vltava, 19. 5. 1975;
S Pavlem Kurfürstem na pomoc souborům. Vltava, 1985.
Scénáře a režie pořadů MFF Strážnice
Slavnostní zahájení 40. ročníku MFF 1985; Mýtus a skutečnost. Naučný hudební pořad 41. ročníku MFF 1986. Literatura
I. Lexika
Kdo je kdo v současné české muzikologii. (Praha 2001).
I. Ostatní
Macek, Petr: Za Pavlem Kurfürstem (Acta musicologica.cz, číslo I., Brno 2004).
www.mujweb.cz/www/organologie
Petr Macek Soubory
Fotka Kurfürst
Datum poslední změny: 20.7.2004