Český hudební slovník osob a institucí

Václavík, Antonín

Václavík, Antonín, etnograf a folklorista, narozen 12. 7. 1891, Pozlovice u Luhačovic, zemřel 3. 12. 1959, Brno.

Narodil se do sedmičlenné zemědělské rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Uherském Brodě (1912) absolvoval jednoroční abiturientský kurs na obchodní akademii v Praze. Po škole nastoupil do zaměstnání jako účetní úředník v sázavských sklárnách Kavalier.

Kromě toho byla jeho velkou zálibou lidová kultura, ke které ho přivedl jeho bratr František. Každé prázdniny Václavíkových školních let věnoval s bratrem etnografickému výzkumu a různým sběrům v okolí Luhačovic. Nahromaděný materiál nejprve vystavovali doma v tzv. staročeské jizbě, 28. července 1918 otevřeli krajinské muzeum s názvem Prozatímní muzeum Slováckého Zálesí, v srpnu téhož roku založili Muzejní společnost v Luhačovicích.

V letech 1919–39 byl Václavík povolán na Slovensko k záchraně o oživení tamější lidové tvorby. Václavík začal se sbírkotvornou činností a vydal první významnější publikaci Podunajská dědina v Československu. V Bratislavě získal doktorát na univerzitě, v dalších studiích pokračoval v Krakově a Berlíně. Podílel se přitom na zřizování národopisných oddělení muzeí v Martině, Piešťanch a v Bratislavě.

V roce 1930 vyšla Václavíkova monografie Luhačovické Zálesí, kde je obrazově, písemně i notově zachycen výzkum Václavíkova rodného kraje. Tato kniha se svým obsahem zařadila mezi průkopnické etnografické publikace 20. století. Václavík se v roce 1933 habilitoval v Brně, 1939 se natrvalo vrátil ze Slovenska na Moravu.

Během druhé světové války třídil exponáty a reinstaloval expozice v Muzeu luhačovického Zálesí, po válce se stal profesorem (1946) a vychoval celou řadu vynikajících etnografů. Václavík svojí činností přispěl ke vzniku Strážnických slavností.